Drogy
Lidská bytost je psychologicky rozdělena. V každém z nás totiž existuje vyšší úroveň.
Když si na vlastní kůži ověříme, že uvnitř nás žijí dva různí lidé, totiž jeden nižší a druhý vyšší, tak nastane změna. Potom se totiž snažíme žít v souladu se základními principy, které jsou zakořeněny v hloubce našeho Bytí.
Tak jako existuje vnější život, tak také existuje vnitřní život.
Tak jako existuje vnější lidská bytost, tak také existuje vnitřní lidská bytost.
Vnější lidská bytost má své typické chování. Má mnoho činností a obvyklé reakce na různé životní situace. Je to loutka, která je ovládána neviditelnými nitkami.
Vnitřní lidská bytost je pravé Bytí. Jeho chování se odvíjí od jiných, velmi odlišných zákonů a nikdy se z něj nemůže stát loutka.
Vnější lidská bytost je totálně bezmocná. Myslí si, že je v práci špatně placena, lituje sama sebe a příliš se zajímá o své blaho. Pokud je jeden vojákem, tak touží být generálem. Pokud je zaměstnancem, tak je naštvaný, když nebyl povýšen. Vnější lidská bytost touží po uznání za své zásluhy, atd.
Nikdo nedosáhne znovuzrození, o kterém se píše v evangeliích, pokud bude dál žít v souladu s psychologií nižšího, obyčejného a každodenního člověka.
Když si uvědomíme naši bezvýznamnost a vnitřní strádání, když máme odvahu a podíváme se na svůj život, takový, jaký skutečně je, tak bezpochyby dojdeme k závěru, že si nezasloužíme vůbec nic.
Blaze chudým v duchu, neboť jim patří království nebeské.
Chudí v duchu, jsou totiž ti, kteří si uvědomí svoji vlastní bezvýznamnost a vnitřní strádání. Takovéto bytosti potom na cestě k osvícení.
Je snazší pro velblouda projít okem jehly než je pro boháče vstoupit do království nebeského.
Je jasné, že mysl plná svých zásluh, ocenění, medailí, společenských ctností a složitých akademických teorií není chudá v duchu, a proto nikdy nemůže vstoupit do království nebeského.
Abychom vstoupili do království, tak potřebujeme mít víru. Dokud v nás nedošlo k psychologickému rozdělení, tak je víra něco nemožného.
Víra je čistá znalost, moudrost pocházející z vlastní zkušenosti.
Víra je vždy zaměňována s pouhými pověrami. Gnostici nesmí tuto chybu nikdy udělat.
Víra je přímý prožitek toho, co je skutečné – velkolepé uvědomění Vnitřní lidské bytosti, skutečné poznání Boha.
Vnitřní lidská bytost, díky přímé znalosti svého vlastního vnitřního světa, bude samozřejmě znát vnitřní světy všech lidí na planetě Zemi.
Nikdo nemůže vnímat (vidět) vnitřní světy planety Země, Slunečního systému nebo Galaxie, ve které žijeme, pokud nejprve nepoznal své vlastní vnitřní světy. Je to podobné, jako když někdo spáchá sebevraždu, tj. unikne z života nesprávnými dveřmi.
Prožitky člověka závislého na drogách mají svůj původ v odporném orgánu Kundabafr (had – pokušitel z Ráje).
Vědomí, které je uvězněno v mnoha různých „já“, které tvoří ego, je velmi omezená ve svých přirozených funkcích.
Vědomí uvězněné v egu bude mít velmi podobné zážitky jako ten, kdo je pod vlivem drog.
Řečeno na rovinu: Obrazy, které vidí egoistické vědomí, jsou stejné halucinace, které vidí lidé pod vlivem drog.
Je zřejmě, že oba typy halucinací mají svůj původ v odporném orgánu nazývaném Kundabafr (Viz kapitola 17).
Je zřejmé, že drogy ničí Alfa vlny. V důsledku toho dochází ke ztrátě spojení mezi myslí a mozkem. Výsledkem je totální selhání.
Osoba závislá na drogách udělá z neřesti náboženství. Myslí si, že pod vlivem drog prožívá to skutečné. Netuší, že tyto zážitky vyvolané užitím marihuany, LSD, morfinu, houbiček, kokainu, heroinu, hašiše, nadměrného užívání antidepresiv, amfetaminu atd, atd.jsou jen halucinace vytvořené odporným orgánem nazývaným Kundabafr.
Drogově závislí s postupem času zdegenerují. Nakonec se nastálo ponoří do nižších světů.
Tato kapitola je z knihy „Velká vzpoura," napsaná Samaelem Aun Weorem