Supermuž
Anahuacký zákoník prohlašuje, že „Bohové stvořili člověka z dřeva a potom do nich vložili božství.“ Potom ale dodává: „Ne všichni lidé dosáhli spojení s Bohem.“
Je nesporné, že před sloučením lidské bytosti s tím, co je skutečné, je nejprve třeba vytvořit lidskou bytost.
Zvíře s intelektem (mylně nazývané lidskou bytostí) není v žádném případě lidská bytost.
Srovnáním lidské bytosti se zvířetem s intelektem si můžeme ověřit, že zvíře s intelektem se sice fyzicky podobá lidské bytosti, ale psychicky je úplně odlišné.
Naneštěstí si každý mylně myslí, že je lidskou bytostí.
Věříme tomu, že lidská bytost je pánem tvorstva. Nicméně fakta ukazují, že zvíře s intelektem není ani svým pánem. Pokud není pánem svých psychických procesů, pokud je nedokáže vůlí ovládat, tak potom už vůbec nebude schopno vládnout přírodě.
Nelze přijmou představu, že lidská bytost je otrokem, který neumí vládnout ani sám sobě a ze kterého je hračka v rukách zvířecích sil přírody.
Buď jsme páni vesmíru anebo nejsme. Nicméně jak fakta ukazují, tak zvířata s intelektem zatím nedosáhla úrovně lidské bytosti.
Slunce umístilo semínko do sexuálních žláz zvířete s intelektem, aby se mohla zrodit lidská bytost.
Je zřejmé, že semínko buďto vzklíčí anebo bude ztraceno.
Pokud chceme, aby semínko vzklíčilo, tak je nezbytné spolupracovat se Sluncem a vytvořit člověka.
Skutečná lidská bytost musí usilovně pracovat, aby odstranila ty odporné elementy, které si nosí uvnitř.
Pokud se skutečná lidská bytost vnitřně neočistí, tak žalostně selže. Stane se potratem Kosmické Matky, selhání.
Lidská bytost, která usiluje o probuzení vědomí, se může sloučit s Bohem.
Sluneční lidská bytost, která se sloučila s Bohem, je vlastně Super lidskou bytostí.
Není jednoduché stát se Super lidskou bytostí neboli Supermužem. Cesta, na jejímž konci je Supermuž, je nad rámec dobra a zla.
Něco je dobré, když nám to vyhovuje a něco je špatné, když nám to nevyhovuje. V rytmu krásného verše zločin může být skryt. Je mnoho zla v dobru a mnoho dobra ve zlu.
Cesta, která nás dovede k Supermuži, je cestou po hraně nože. Na této cestě číhají nebezpečí vně i uvnitř.
Zlo je nebezpečné a dobro je rovněž nebezpečné. Hrůzostrašná je cesta nad rámec dobra a zla – je strašlivě krutá.
Jakákoli morální zásada nás může svést z cesty vedoucí k SUPER-MUŽI. Lpění na minulosti, na té či oné situaci, je překážkou na této cestě.
Sebelepší moudrá pravidla a postupy nás mohou zadržet, pokud jsou výsledkem fanatismu nebo různých předsudků a názorů.
Supermuž dokáže rozlišit dobro od zla a zlo od dobra. Má v rukou meč vesmírné spravedlnosti a sám je mimo dobro a zlo.
Supermuž, který v sobě zlikvidoval všechny dobré i zlé hodnoty, se stane někým, komu nikdo nerozumí. On je paprsek, plamen univerzálního ducha života, v oslnivé podobě Mojžíše.
Na každé zastávce na cestě nabídne poustevník Supermuži dary, ale On pouze pokračuje dál bez ohledu na dobré úmysly poustevníka.
Pod posvátnými branami chrámů se hovoří o nádherných věcech, nicméně Supermuže se nedotýkají zbožné řeči.
Supermuž je blesk a jeho slovo je hrom, které zlikviduje síly dobra i zla.
Supermuž září v temnotě a temnota ho nesnáší.
Davy hovoří o Supermuži jako o zvráceném, neboť On nepasuje do jejich strnulých dogmat, zbožných řečí anebo do morálních pravidel vážných lidí.
Lidé nesnáší Supermuže. Ukřižují ho spolu se zločinci, protože mu nerozumí, protože jsou vůči němu zaujatí, protože ho vidí skrze brýle toho, co je považováno za svaté, i když je to ve skutečnosti ďábelské.
Supermuž je jako blesk, který uhodí do zvrácených. Je jako něco skvostného, co nebylo pochopeno a později je ztraceno v legendách.
Supermuž není ani světec ani zloduch. Je nad rámec svatosti a zločinnosti. Nicméně lidé ho buď mají za světce anebo za zloducha.
Supermuž se na chvíli zatřpytí v temnotě tohoto světa a hned nato navždy zmizí.
V Supermuži září rudý Kristus, revoluční Kristus, Pán velké vzpoury.
Tato kapitola je z knihy „Velká vzpoura," napsaná Samaelem Aun Weorem