Dav subjektivních elementů, které dohromady vytváří ego, má své kořeny v Příčinné dimenzi.
Příčinná „já“ jsou spojena se zákonem příčiny a následku. Je jasné, že každá příčina má svůj následek a každý následek má svou příčinu. To je nesporné a nepochybné.
Bylo by nemožné odstranit ty nelidské elementy, které si nosíme sami v sobě, pokud zcela neodstraníme jejich vnitřní příčiny.
Je zřejmé, že „já“ v Příčinné dimenzi jsou úzce svázána s určitými karmickými dluhy.
Pouze nejhlubší lítost a následné vyjednávání s Pány Zákona nám umožní zlikvidovat všechna ta Příčinná ega, což nás dovede k úplnému osvobození.
Vnitřní příčiny našich chyb z nás mohou být odstraněny díky tvrdé práci vnitřního Krista.
Příčinná „já“ jsou někdy pekelně složitá. Např. student esoteriky, který je oklamán svým instruktorem, se stane skeptikem. V takovémto případě by Příčinné „já“, které způsobilo tuto chybu, mohlo být odstraněno pouze díky velmi hluboké lítosti a zvláštnímu esoterickému vyjednávání.
Vnitřní Kristus usilovně pracuje uvnitř nás. Odstraňuje z nás všechny ty skryté příčiny našich chyb skrze vědomou práci a dobrovolné utrpení.
Pán dokonalosti musí prožít celé vesmírné drama hluboko uvnitř nás.
Člověk jenom žasne nad tím, jaká muka musí Pán dokonalosti podstoupit v Příčinném světě.
V Příčinném světě tajemný Kristus podstupuje všechnu tu nepopsatelnou hořkost křížové cesty.
Není pochyb o tom, že Pilát si umyje ruce a bude plný výmluv, a přesto nakonec odsoudí Milovaného k smrti na kříži.
Pro jasnovidného zasvěcence je výstup na Kalvárii jedinečný.
Je nepochybné, že sluneční vědomí sloučené s nejniternějším Kristem ukřižovaným na majestátním kříži na Kalvárii vyslovuje strašlivě mocné věty, kterým lidé nemohou porozumět.
Poslední věta: „Otče, do Tvých rukou odevzdávám svého ducha“ (Lukáš 23:46) je následována hromem, bleskem a velkou spouští.
Potom je Kristus sňat z kříže a umístěn do Svatého hrobu.
A tak díky smrti Kristus porazí smrt. Později potom musí uvnitř nás Kristus vstát z mrtvých.
Je nesporné, že Kristovo zmrtvýchvstání nás zcela promění.
Jakýkoli mistr, který vstal z mrtvých, má neskutečnou moc nad ohněm, vzduchem, vodou a zemí.
Není pochyb o tom, že mistr, který vstal z mrtvých, je nejen psychologicky nesmrtelný, ale rovněž fyzicky.
Velký Kabír Ježíš stále žije v tom samém fyzickém těle, ve kterém žil ve Svaté Zemi.
Hrabě Saint Germain, který dokázal proměnit olovo na zlato a vytvářel diamanty nejvyšší kvality v patnáctém, šestnáctém, sedmnáctém a osmnáctém století, doposud žije.
Záhadný a mocný hrabě Cagliostro, který ohromil Evropu svými schopnostmi v šestnáctém, sedmnáctém a osmnáctém století je mistrem, který vstal z mrtvých a stále obývá to samé fyzické tělo.
Tato kapitola je z knihy „Velká vzpoura," napsaná Samaelem Aun Weorem
< Tři zrádci Supermuž >