Přehodnocení

Pokud člověk necítí lásku k esoterické práci, tak není možné navázat kontakt s gnosticismem. Pokud mezi touto prací a našim životem není kontakt, pak je samozřejmé, že tuto práci neděláme.

Pokud jsme spokojeni s chozením na přednášky, setkáními a čtením knih, aniž jsme s tímto učením pracovali, tak budeme nevyvážení a zbyteční. Když člověk nepracuje s učením, které je poskytováno prostřednictvím přednášek a knih, tak potom nebude schopen pochopit Gnostickou práci.

Vzpomeňme si na podobenství v Bibli o obchodníkovi a perle. Tento obchodník chtěl nejcennější perlu na světě, a když ji konečně našel, tak zjistil, že nemá žádné prostředky na to, aby ji získal. Takže, co udělal? Prodal všechno, co měl, s jediným cílem, aby ji získal a nakonec se mu to i podařilo.

Tato esoterická práce je podobná té drahocenné perle. Nato, abychom ji získali, musíme se v životě vzdát všech druhořadých zájmů, zanechat vše, co nás na tomto světě přitahuje, abychom se výhradně věnovali Velkému Dílu.

Máme spoustu psychologických "já", které ztělesňují chamtivost, hněv, chtíč, závist, obžerství, a tak dále. Všechny tyto různé prvky nás tahají různými směry, směřující k jejich vlastním sobeckým zájmům, které mají svou vlastní psychickou energii směřující k té či oné hodnotě. Člověk musí svou psychickou energii osvobodit z těchto různých psychologických "já." Pokud člověk dovede tuto energii osvobodit, tak ji může řídit směrem k drahocenné perle, která je gnostickým dílem (prací).

Když člověk osvobodí energii, kterou psychologické "já" uvěznili, tak tuto energii vezme ze všech našich materialistických a sobeckých zájmů, a tím se osvobodí.

Aby bylo možné soustředit jen na jednu věc, a tím vykonávat tuto Gnostickou práci přesně, je třeba vyjmout tuto energii ze všech vášní a tužeb, které nás v tom egu vězní. Tímto samozřejmě vytvoříme spojení s prací, v důsledku čeho se můžeme věnovat naplno práci na sobě samém, což samozřejmě vede k radikální transformaci.

Je nezbytné, abychom tento bod pochopili, pokud skutečně chceme tuto radikální transformaci. Není pochyb, že láska k esoterické práce je základním faktorem. Abychom mohli mluvit o lásce, tak musíme být velmi přesní v analýze, takže nezapomínejte, že jsem přesný ve vyšetřování a požaduji přesnost ve vyjadřování se.

Láska

Láska sama o sobě je abstraktní slovo, takže se musíme pokusit určit, co to je, co nazýváme láskou.

Ježíš velký Kabír řekl: "V milovaní jeden druhého, budete mými učedníky", "Miluj Boha nade všechno", "Milovati budete svého bližního, jako milujete sami sebe," nebo "Jak chcete, aby lidé dělali vám, tak dělejte i vy jim!"

Když lidé slyší slovo láska, tak ve svých srdcích něco pociťují, ale na tom nezáleží, protože svou mentalitu mají uvězněnou v subjektivním stavu. Své myšlenky nezformovaly objektivně. Nemohou pochopit hluboký význam slova láska.

Fráze " A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte!", by mohla být přeložena jako: "Buďte si vědomi druhých a sebe samého." Fráze: "Miluj Boha nade vše" a "milovat svého bližního jako milujete sami sebe" by se dalo přeložit jako "být si vědom Božství, které existuje v tvém nitru, a miluj sousedovu vnitřní božskost, tak jako sebe." Potřebujeme to, abychom si byli vědomi toho, co nazýváme láskou. Láska by pak byla přeložena jako "vědomí".

Jak můžeme milovat a chápat našich sousedů, pokud si jich nejsme vědomi?

Aby bylo možné mít lásku k bližnímu, musíme jim rozumět a být si jich vědomi. Abychom si mohli být vědomi našich sousedů, tak si musíme v první řadě uvědomovat sami sebe, protože pokud nejsme vědomi sami sebe, jak jim můžeme rozumět? Takže pokud je nedokážeme pochopit, jaké bude naše chování ve vztahu k nim? To je důležitý bod.

V gnostické esoterické práci, jestliže cítíme lásku k práci, ale bez pochopení, výsledek bude nulový. Z tohoto důvodu, základem je pochopení. Když se Ježíš zeptal svých učedníků: "Jaký druh lásky ke mně cítíš?" No, musíme pochopit, co se ptá. Existují tři druhy lásky. Za prvé, čistě sexuální láska. Potom, čistě emocionální láska. Konečně, je vědoma láska. Říkáme, že láska je zákon, ale tento zákon se vztahuje na vědomou lásku.

Mnoho lidí si rozumí jen skrze sexuální aspekt, toto je jen sexuální láska. Ostatní lidé mají svou lásku soustředěnou pouze v emocionálním aspektu. Tato láska je plná hořkosti, žárlivosti a vášně.

Bezpochyby, pouze vědoma láska si zaslouží úctu, ale aby taková láska mohla existovat, tak je nezbytné, abychom na sobě pracovali. Musíme z nás odstranit nežádoucí psychologické prvky. Takže z toho vyplývá, pokud na sobě nebudeme úspěšně pracovat, tak se nikdy nedozvíme, co znamená vědoma láska. Jak může někdo, čistě emotivní a plný vášně, žárlivosti a podezření, zažít vědomou lásku?

Takže, aby se mohla zrodit vědoma láska, musíme odstranit tyto prvky. Naučit se rozumět sousedovu pohledu na věc a vžít se do jeho nebo její situace, je velmi těžké.

Nicméně, ten, kdo se učí, jak dosáhnout vědomou lásku, pak uvidí sousedův pohled na věc a tím to pochopí.

Fráze "A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte!" by mohla být přeložena takto: "Uvědom si druhých a sám sebe:" Takže pokud se nedokážeme vžít do sousedovy situace, tak absolutně selžeme, a tedy nejenže nikoho nebudeme milovat, ale také nebudeme nikomu ani rozumět. Abychom se však mohli vžít do situace někoho jiného a rozumět jejich pohledu na věc, tak musíme odmítnout naši samolibost.

Toto "já", musí být odstraněno, pokud skutečně chceme porozumět hledisku někoho jiného. Normálně, nikdo nevidí jiného hledisko, protože všichni žijeme ovládání samolibým "já", a tím nejsme schopni, abychom se vžili do někoho jiného situace.

Samolibost

Nejsme schopni skutečně pochopit, dokud nezabijeme "já" samolibosti. To by byl velký zásadní krok vpřed. Všechny tyto psychické prvky ztělesňující aroganci, nesnášenlivost a nadřazenost, musí být zničeny, abychom mohli udělat pokrok směrem k probuzení.

Například arogance nám dává pocit, že jsme lepší než ostatní lidé. No ve skutečnosti z nás dělá pouze despotů. Arogantní člověk nikdy nemůže cítit lásku k druhému. Proto se nemůže probudit. Jak by mohl, když je arogantní?

Co můžeme říci o "já" nadřazenosti? Proč se cítíme tak nadřazení, velcí a mocní, tak důležití před ostatními. Proč, když jsme v podstatě jen ubohé červi v zemském bahně.

Nadřazenost je další překážkou k probuzení. Nadřazenost plodí nesnášenlivost a nesnášenlivost plodí kritiku. Kritik vidí mnohé nedostatky v jiných, ale v sobě nevidí žádné. Je tedy slepý ke svým vlastním chybám. Takže je zřejmé, že jen tehdy, když se člověk vžije do situace někoho jiného, a vidí věci z jejich pohledu, se jednotlivec dokáže rozvíjet a učit toleranci k druhým. Výsledkem tolerance je pak zmizení a odstranění kritiky.

Proto je důležité naučit se, jak se vžít do situace jiných lidí. Kritizujeme člověka, který kradl, ale můžeme si být jisti, že jsme nikdy nekradli? Můžeme upřímně říct, že jsme se nikdy nedopustili krádeže?

Někdo se dopustí cizoložství, a my zase kritizujeme. Jak si můžeme být jisti, že nikdy v životě jsme se nedopustili stejné věci? Vidíme někoho, kdo má určitou chybu, no my znovu kritizujeme. Jak si můžeme být jisti, že také nemáme stejnou chybu?

Nicméně když si vybudujeme toleranci, destruktivní kritika v nás zmizí, a psychické a destruktivní "já", je zničené. Takže to je to, co musíme udělat. Vybudovat si v sobě toleranci, která přirozeně bude mít za následek vyhlazení nesnášenlivosti.

Postupným rozvíjením tolerance, se zničí nesnášenlivost. Toto je velmi jasné v nejúplnějším smyslu. Pokud bychom pouze na okamžik mohli vyměnit naši osobnost se svým sousedem, tak bychom byli překvapeni zjištěním, jak moc ho kritizujeme. Pak ze zkušenosti zaměněných osobností, bychom se naučili nekritizovat.

Je nezbytné, abychom viděli situace z pohledu jiných lidí. Bohužel však lidé nevědí, jak vidět, nechtějí vidět někoho jiného uhel pohledu. Takže přirozeně, že selžou žalostně.

Vědomí znamená láska. Láska a vědomí jsou dvě části téže věci. Pokud byste byli opravdu vědomi sami sebe, byli byste si vědomi i ostatních. A tedy, pokud mučíme druhých, tak mučíme sami sebe. Nemusíme si být vědomi, no dříve či později budeme na oplátku mučení my. Jedná se o začarovaný kruh.

Musíte vidět všechny ty aspekty, pokud chcete realizovat pokrok v úrovni Bytí. Když se někdo dostane ke gnostické esoterické práci, tak tu existuje oprávněný rozdíl mezi hodnotami naší minulosti a práce, která musí být provedena.

Jak jsem vám řekl, v sobě máme mnoho různých zájmů. Jsou to mnohočetné psychické "já", směřující k ekonomickým, politickým a vášnivým zájmem.

Jsou to překážky, které nedovolují úplnosti gnostické esoterické práce. Jedna fáze musí být ukončena, abychom se mohli dostat do další. Vše v tomto světě je třeba opustit, abychom se mohli zcela věnovat esoterické práci.

Bohužel lidé, většinou studenti, přetrvávají zdlouhavě mezi minulostí a budoucností. Mezi hodnotami minulosti a gnostickou prací. Toto dělá práci vágní a nevyváženou, nedělá jí to úplnou.

Závěr je, že lidé ztrácejí mnoho času. Samozřejmě, že existují lidé, kteří se rozhodnou nechat minulost za sebou, aby mohli získat drahocennou perlu. Je zřejmé, že toto jsou lidé, kteří přehodnotili život.

Smrt Ega

Přehodnocení je třeba, abychom se s velkou intenzitou mohli věnovat důležité práci na sobě. Co bychom měli rozumět pod pojmem přehodnocení? Co to ​​znamená? Umožňuje to dokonalé pochopení, umožňuje nám vidět, že všechny ekonomické a politické zájmy jsou zbytečné a marné. Protože práce na sobě je důležitější než cokoliv jiného. Přehodnocení nás může přivést k tomu, že zanecháme sobecké zájmy a budeme se naplno věnovat transcendentální gnostické práci. Takže buddhistické vyhlazení je zásadní.

Teozofisti mají velký strach ze slova "vyhlazení." Zde, a v celém vesmíru se praví, že buddhistické vyhlazení je velmi bolestivé. Avšak tímto vyhlazením je nutné projít. Smrti se vlastně bát nemusíme, ale bohužel lidé se bojí zemřít a podvědomě se proti tomuto učení brání.

Ty, který čteš tyto řádky, si si jist, že v této chvíli nekladeš odpor vůči mému vysvětlení esoterické práci? Nejsi znuděný? Nezíváš? Necítíš, že to, co ti tu popisuji, se stává zcela nezáživné?

Kdybych místo tohoto začal mluvit o fotbalovém sázení nebo o něčem jiném, třeba jak zlepšit tvou ekonomickou situaci nebo, jak být úspěšný v lásce, jsem si jistý, že by si nezíval nebo se nenudil, ale mluvit přímo o práci na sobě, kterou nazýváme "buddhistické vyhlazení," hluboko v tobě je odpor. Proč? Protože ego nechce v žádném případě ukončit svou existenci.

Ego odmítá tento typ učení, protože jde proti jeho samotné existenci. Existuje někdo, kdo chce ukončit svou existenci? Chcete žít tady a na druhém světě?

Někteří z vás by říkali: "No, já nechci, žít na tomto světě, chtěl bych zemřít!" Ale říkáte, to s takovou povrchností a bolestí, jednoduše proto, že toužíte žít ve vyšších světech v lepších podmínkách, ne?

Proč mají kněží tolik následovníků? Protože své následovníky neučí buddhistickému vyhlazení. Nebe nabízejí pouze skrze určitou platbu, dávajíc takzvaný cestovní pas na pohodlný život na onom světě, se vším, všudy.

Například pokud vdova zanechá své bohatství kostelu, oni jí dají pas do nebe. Nebo někdo, například zločinec, si myslí, že tím, že se vyzpovídá knězi, dostane pas do nebe. Pokud vdova ještě před smrtí odevzdá další svůj majetek, tak podle kněze, půjde rovnou do nebe, aniž by vůbec musela projít očistcem. Konec konců, atrakce jsou to, co lidé mají rádi, protože ego nechce, aby mu někdo přiložil ke hrudi zbraň.

Dostávám mnoho dopisů ze Střední a Jižní Ameriky, ve kterých mě prosí o zasvěcení, schopnosti, čakry, sociální postavení, ekonomické pozice, atd., ale málokdy v životě jsem dostal dopisy, kde se mě ptají na rozpuštění ega. Každý, požaduje schopnosti, tituly, peníze, atd., ale, co jsem zděšen, že od nikoho nedostávám dopisy, kdo by chtěl totálně pracovat na smrti vlastního já. Ano pane, zemřít, ne žít. Zdá se, že všichni, dokonce i černý mágové, chtějí žít, aby byly význačnými osobami, mocnými bez strachu ze smrti. Pouze umírání dokáže přinést něco nové. Protože "když klíček nezemře, rostlina nevyroste," a vy tento bod nechcete pochopit.

Někteří lidé si stěžují v listech, které dostávám, že stále ještě neumějí jít do astrálního světa. Chtějí být osvícení, ale stále nedostávají zprávy z vyšších světů a tak dále. Nechtějí si uvědomit, že osvícení nelze dosáhnout, aniž by předtím osvobodili vědomí. Nechtějí si uvědomit, že vědomí nikdy nemůže být osvobozeno, aniž by předtím zničili ego.

Chtějí být osvícení přesto, že nechtějí zemřít. K čemu jsou tyto jiné okultní školy, které neučí smrt ega? Osvícení a svoboda nemohou přijít, pokud nezabijete ego, a pokud člověk v sobě nezemře, tak mizerně ztrácí čas. Abychom v sobě dokázali zemřít, na to musíme milovat práci, cítit její vliv, mít v ní zalíbení.

Vědomí je potlačeno v egu, a v různých psychických "já", které tvoří "sebe." Proto jeho postup je v souladu s jeho vlastním podmíněním, takže dokud má člověk své vědomí vložené v egu, tak není normální. Má tedy nenormální psychiku.

Neustále slyšíme o případech lidí, kteří byli uneseni mimozemskými bytostmi a odvlečeni v kosmických lodích na přezkoumání, aby je později vrátili na planetu, ze které byli uneseni. Je zřejmé, že tyto velké kosmické lodě pocházejí z jiných světů. Proč si berou některé z nás a dávají nás do svých laboratoří?

Odpověď je tak jednoduchá. Vy jste bytosti, které mají svou psychiku v abnormálním stavu. Nejste normální lidé. Jste bytosti, jejichž psychika je velmi, velmi podivná, žijící v náměsíčním stavu. To je důvod, proč jsou zkoumání v laboratořích. Pozornost mimozemšťanů je přitahována abnormálními lidmi tohoto světa. Toto je krutá realita.

V archaických dobách našeho světa, byla psychika "troj-mozkového dvojnožce" normální a člověk byl jako jeden s jinými světy. Bohužel však, po zničení ohavného kundabuffer orgánu, který byl dán lidstvu za účelem zpevnění zemské kůry, lidská psychika se stala abnormální.

Důsledkem ohavného orgánu, který zůstal mezi pěti centry lidského stroje, je to, co dnes nazýváme ego. Vědomí vložené do ega pak začalo fungovat v abnormálním stavu. Nyní, bohužel, tato abnormalita je úplná.

Naším cílem je vytvořit normální bytosti, vzít je z abnormálního psychického stavu, ve kterém se nyní nacházejí, a podívat se na různé deformace, které v sobě mají.

Jedna z abnormalit, kterou v sobě máme je, "intolerance." Konec konců, je zarážející, že dokážeme vidět defekty jiných lidí, zatímco my sami, máme daleko větší.

Kritika vůči sousedovu postoji, myšlenkám nebo projektem, bez předchozího důkazu, je abnormální. Proč by měl člověk soudit souseda za takový nebo onaký postoj? Fakta samy o sobě mohou být chápána pouze, pokud jsou zkoumána se psychologickým sebe-pozorovacím smyslem. Konec konců, jak můžeme pochopit skutečnosti jako celek?

Postupným pokrokem po této cestě si uvědomíme, že lidé jsou abnormální. Co ten a ten řekl, že ten a ten řekl, jsou klepy, a toto je známo, pouze na naší Zemi. Toto je normální jen ve světě, kde lidé jsou abnormální. Klepy mezi normálními lidmi neexistují.

Pozorovali jsme, jak mysl reaguje vůči jiným myslím. Například, pozorujte, když někdo něco řekne druhému, druhý reaguje násilně, což vede k pocitu zranění a uraženosti. Všechno toto je abnormální. Ve vyspělém světě ve vesmíru, když někdo má co říct druhé osobě, tak druhá osoba mlčí. Nehádá se, ani se necítí uražena. Důvodem je, že každý má svobodu projevu.

Při určité příležitosti jsem mluvil (asi před třiceti lety), ve vyšších světech s andělem Anaelem o určité vlastnosti, o které jsem si myslel, že mám, kterou jsem však ve skutečnosti neměl. Anael, po chvíli pozorování mi oprávněně ukázal mou chybu. Nicméně, já jsem byl stále zvyklý dohadovat se, jako tento současný humanoid, a tak jsem měl proti němu určité výhrady, apeloval jsem na Něho, s využitím veškerého žargonu, kterým jsem disponoval. Anael mě stále poslouchal, pak se jednoduše ke mně otočil zády a pokračoval v cestě. Neřekl ani slovo, řekl, všechno, co chtěl, a mně dovolil totéž. Přesto já jsem mu toho řekl až-až a on uctivě mlčel. Všechno, co jsem mu řekl, poslouchal s laskavostí, předtím, než šel dál svou cestou.

Při jiné příležitosti ve vyšších světech, jsem mluvil se Šivánandem (Šrí Svámí Šivánanda), který nedávno zemřel. Vzpomínám si, že jsem byl na konferenci a přednášel jsem proslov. Mluvil jsem o tajemství tajemstvích, o tantře a o alchymistické laboratoře. Najednou nás navštívil Šivánanda, který řekl: "Copak nevidíš, že vulgarizuješ znalosti? Pokud jsme dostali klíč k alchymii, tak jsme ho dostali s vědomím, že tyto posvátné znalosti nikdy nezvulgarizujeme!"

Když jsme o tom začali diskutovat, tak jsem mu řekl: "Jsem připraven odpovědět na všechny tvé otázky." Šivánanda se posadil ve východním stylu a ponořil se do hluboké meditace. O chvíli později jsem měl pocit, že někdo mi zevnitř škrábe hlavu. Když jsem se podíval do své hlavy, tak jsem tam tohoto jogína viděl v hluboké meditaci. Když skončil svou meditaci, vstal a řekl: "Teď chápu poselství, které přinášíš lidstvu, a souhlasím s tebou Samael. Budu radit lidem, aby četli tvé knihy, protože teď chápu všechno, co děláš."

Objal jsem ho slovy: "Také si Tě velmi vážím, Šivánando." Samozřejmě, že on je pravou lidskou bytostí, ale uvážlivější než ostatní, a také má mimořádně mystické schopnosti.

Drazí bratři a sestry, když člověk zničí ego, stává se chápavějším. Naučit se vidět někoho jiného uhel pohledu, stát se tolerantními a odstranit destruktivního kritika, je nezbytné. Normálními se staneme, když zničíme ego, a začneme jednat zcela odlišným způsobem od ostatních. Nicméně, vidět, jak jeden reaguje na druhého je něco, co nám působí bolest. Toto vidíme, pouze v našem světě, kde jsou nenormální psychiky. Tam, kde jsou normální psychiky, tento druh reakce neexistuje, a tak se zamyslete a popřemýšlejte.

Milujte Velké Dílo (ohromnou práci). Pokud na sobě nebudete pracovat, tak nikdy nebudete schopni chápání, a pokud nemilujete práci, tak na sobě nikdy nebudete pracovat. Pokud opravdu nezačnete milovat práci, a nebudete svůj život žít ve vztahu k práci, tak ve skutečnosti nikdy nebudete schopni chápání.

Instruktor jen chce, abyste prošli buddhistickým vyhlazením a probudili vědomí, protože tak dlouho, dokud to neuděláte, tak si budete počínat velmi špatně. Pokud se mě zeptáte, "Jak si počínám ve své práci"? Řekl bych, "velmi špatně." Proč? Jednoduše proto, že vidím, že jste velmi živí (v podobě eg), a to je vážné, protože když je člověk naživu (jako ega), tak nemůže porozumět druhým. Nemůže dělat žádné skutečné autentické přezkoumání. Stále je ve světě výměn subjektivních názorů, a koncepty, které vyslovuje, jsou nesrozumitelné a nepřesné.

Domníváte se snad, že, takoví jací jste teď, "velmi živí," dosáhnete nirvány? Samozřejmě, že ne. Nirvána je Nebe. Jak říkají buddhisté, "Nirvána je rozpuštění "já." To je nejdůležitější.

Nemohu než zdůraznit, jak důležitá je tato práce. Radím vám, abyste rozpustili "já", samolibosti a další "já", které nazýváme intolerance, namyšlenost a arogance.

Jak se můžeme cítit důležití? Nikdo z nás není důležitý. Arogance, intolerance a vlastní důležitost jsou překážky, které nám brání milovat svých sousedů. Je nezbytné, abychom odstranili čistě emocionální lásku a nahradili ji vědomou láskou. A i když jsem si jistý, že vás nudím s tímto opakováním, tak vám musím znovu říct, že se musíme naučit milovat své sousedy. Když jim nebudeme rozumět, tak je nebudeme milovat a nebudeme jim rozumět, pokud si je neuvědomíme. A nakonec, nedokážeme si být vědomi sami sebe, pokud si nebudeme vědomi našich sousedů. Musíme odstranit tyto "já", o kterých jsem zde mluvil: samolibost, arogance, intolerance, atd.

Na to, abychom odstranili všechny tyto defekty, musíme také odstranit samolibost, protože nejsme důležití. Ani moje osoba není důležitá. Dokonce i jako prezident gnostického hnutí nejsem důležitý. Považuji se za odporného červa v blátě na zemském povrchu, a to je vše. Nemyslím si, nebo si nechci o sobě myslet, že jsem důležitější než vy. Jsem jen vaším služebníkem, vašim pokorným služebníkem.

Pokud budeme mít pocit samolibosti, tak kráčíme po nesprávné cestě.

přeloženo z anglického originálu: Transvaluation