Klíč SOM

Nepochybně nejdůležitější věc v životě, je uvědomění si vnitřního Bytí. Jednou jsem se zeptal mé Svaté Matky Kundaliní následující: "Proč je cesta, která vede ke vzkříšení tak extrémně dlouhá?"

A ona mi odpověděla: "To ne, že cesta je příliš dlouhá; ale spíše práce s filosofickým kamenem je velmi těžká: musí být opracován, vysekán. Surovému kameni je třeba dát dokonalý krychlový tvar".

Naše motto je Thelema, znamenající "síla vůle".

Musíme začít probuzením vědomí. Očividně všichni lidé jsou spící a aby bylo možné vidět cestu je nutné se probudit. A proto to, co je nezbytné, je probudit se tady a teď. Bohužel, lidé spí, připadá to neuvěřitelně, ale takhle to je.

Potulujeme se ulicemi se spícím vědomím. Nacházíme se v našem domě, v naší práci, v garáži, v kanceláři, atd. s hluboce spícím vědomím. S ohromně spícím vědomím řídíme naše auto a chodíme do závodu.  

Lidé se rodí, rostou, množí se, stárnou a umírají se spícím vědomím, a takto nikdy nevědí, odkud přišli a ani cíl jejich vlastní existence. Co je v této věci nejvážnější, že všichni věří, že jsou probuzení.

Například, mnoho lidí se zabývá věděním mnoha esoterických věcí, ale nikdy se nezabývají probuzením vědomí. Kdyby lidé měli úmysl se probudit tady a teď, pak by okamžitě věděli všechno to, co jsou pro ně záhady; tohle je důvod, proč existuje skepticismu, protože skeptický je nevědomý (neznalý) a nevědomost je výsledkem spícího vědomí.  

Ve jménu pravdy vám chci v skutku říci, že skepticismus existuje kvůli nevědomosti (neznalosti). Z tohoto důvodu, den, kdy lidé probudí své vědomí, přestanou být nevědomými a jako fakt, skepticismus se ztratí, protože nevědomost se rovná skepticismu a naopak.

Gnóze rozhodně není naukou, která se snaží přesvědčit skeptických lidí, protože pokud dnes přesvědčíme 100 skeptických jednotlivců, zítra budeme muset přesvědčit 10 000 a pokud přesvědčíme 10 000, pak se objeví 100 000, kteří by chtěli být přesvědčeni a stále dokola, proto bychom nikdy nebyli hotovi.

Systém k dosažení vnitřního uvědomění Bytí je záležitostí "vědomé činnosti" a "dobrovolného utrpení", avšak nezbytná je nepřetržitost účelu tří faktorů revoluce vědomí. Logicky, abychom dosáhli probuzení vědomí, je nutné zemřít z chvíle do chvíle, z okamžiku do okamžiku.

Spící osoba za přítomnosti skleničky alkoholu skončí pod vlivem alkoholu. Spící osoba v přítomnosti opačného pohlaví skončí smilněním. Takhle jsou spící identifikováni se vším, co je obklopuje, a zapomínají sami na sebe.

Právě v tuhle chvíli si z mé paměti vybavuji neobvyklý případ Piotra Demianovicha Ouspenského. Který, když kráčel ulicemi Svatého Petrohradu se musel rozhodnout, aby si pamatoval sám sebe a aby se dokonce ani na okamžik nezapomněl. Řekl, že jak si pamatoval sám sebe od okamžiku do okamžiku, tak dokonce vnímal duchovní aspekty ve všech věcech, a dokud tento typ duchovní jasnosti vzrůstal, cítil jak jeho psychika se postupně transformuje atd. Přesto se mu stalo něco velmi neradostné: najednou pocítil potřebu jít do trafiky, aby vybral objednávku nějakého tabáku. Samozřejmě, pak jako byl obsloužen a jak obdržel objednávku svých doutníků, se velmi potichu vytratil z trafiky, zatímco co si pokuřoval po bulváru. Následně vzpomínajíc si na různé věci a zaneprázdněn různými intelektuálními záležitostmi, a pod. si kráčel přes různá místa Svatého Petrohradu; jinými slovy, vstřebal se ve svých vlastních myšlenkách.

Hodinu a půl později-už ve svém domě-velmi dobře pozoroval svůj pokoj, svou ložnici, svůj stůl, atd. a najednou si vzpomněl, že nejdříve putoval různými místy s jeho probuzeným vědomím, ale po vstupu do trafiky jeho psychika znovu upadla do spánku a takhle jeho dobré záměry v setrvání zůstat bdělý od okamžiku do okamžiku byly zredukované na kosmický prach, a tak litoval událost. Hodinu a půl mu trvalo přijet do domů a během celého toho času kráčel ulicemi města se svým vědomím úplně spícím.

Hle, jaké obtížné je setrvat s probuzeným vědomím z chvíle do chvíle, z okamžiku do okamžiku, ze sekundy na sekundu. Avšak pokud má člověk skutečnou touhu stát se zcela probuzeným-tak tohle je začátek-člověk se nesmí ani na moment zapomenout.

Ano, kdekoliv, kde člověk jde, si musí pamatovat sám sebe - v jakýmkoli obývacím pokoji nebo na kterékoli ulici, kterou kráčí, běhá nebo řídí auto, zda je den nebo noc-kdekoli, kde se může člověk nacházet, v práci nebo v obchodě, kdekoliv: člověk se musí pamatovat během přítomnosti jakéhokoli krásného předmětu nebo při jakékoli výloze, kde se vystavují velmi krásné věci, apod., jinými slovy, člověk se nesmí s ničím, co se mu líbí nebo je tím uchvácen, identifikovat.

Subjekt

Člověk si vždy potřebuje pamatovat sám sebe, ne pouze svou fyzičnost, ale také potřebuje sledovat své vlastní myšlenky, pocity, emoce, úvahy, žádostivosti, strach, touhy atd.   

Objekt

Milovaní bratři a sestry, tento druhý aspekt (objekt) mi připadá, že je velmi zajímavý, protože souvisí ze zvědavostí o objektech. Co znamená, jak jsme již řekli, abychom se "neidentifikovali s věcmi" a proto, když uvidíte překrásný objekt-např. oblek ve výkladu nebo nějakou výstavu něčeho nebo výstavu čehokoli: překrásného auta, skvělých bot, čehokoli-co je důležité, je neztotožnit se s věcmi a vědět jak rozlišovat mezi obyčejnými věcmi a neobyčejnými věcmi, jako například podivuhodné zvíře, létající slon nebo velbloud, který se objeví uprostřed obývacího pokoje atd. Proto první věc co člověk potřebuje, je uvažovat.

Člověk se nesmí ztotožnit s objektem nebo s tvorem, kterého vidí, protože pokud se s tím, co vidí, ztotožní, což značí, pokud je pohlcen zobrazením před svýma očima, pak zůstává fascinován; jinými slovy, přechází ze ztotožnění do fascinace a takhle zůstává okouzlen, udiven, ztotožněn. Pokud se člověk zapomene, pak následně jeho vědomí padá do spánku, ve kterém bude hluboce dřímat.

A tak moji drazí bratři a sestry, jedinou věc, kterou člověk dosáhne s nesprávným chováním-což značí, dovolením se pošetile fascinovat s objekty-je deaktivace vědomí, uspáni vědomí a tohle je kritické, velmi kritické, velmi kritické...velmi kritické…

Místo

Právě v tuto chvíli si z mé paměti vybavuji druhý neobvyklý případ: před mnoha lety, když jsem cestoval přes země Jižní Ameriky-protože jako cestovatel jsem vždy cestoval kolem světa z jedné země do druhé - jedné dané noci se stalo, že jsem se viděl procházející se po zahradě, pak do obývacího pokoje a přes něj a nakonec jsem přišel k nějaké právnické kanceláři. Tam jsem uviděl dámu určitého věku s šedivými vlasy sedící za stolem, která mě přívětivě uvítala; postavila se a pozdravila mě.

Najednou jsem zpozoroval, že na stole byly dva motýli vyrobeny z krystalu-no, na tom není nic divného vidět dva motýli na stole. Pravda? Ale zvláštní aspekt této záležitosti je, že tyhle dva motýli byli živí: pohybovali křídly, svými malými hlavami, svými malými nohama a to je velmi divné, ne? Takže tohle bylo velmi neobvyklé a zvláštní: dva motýli vyrobeny z krystalu a ještě k tomu živý! Tohle nebyly normální motýli; moji milovaní bratři a sestry, je jasné, že nebyly přirozené, tohle bylo něco zvláštního. Byl to případ, kdy se člověk musí stát velmi zvědavým.

Dobře tedy, chcete vědět, co jsem udělal? S těmi motýly jsem se neztotožnil, pouze jsem uvažoval nad následující otázkou. "Jak je možné, že ve světě existují motýli, jejichž těla jsou vyrobeny z krystalu, jejichž hlava, nohy a křídla jsou vyrobeny z krystalu a které dýchají a žijí jako opravdové? Tak takto jsem přemýšlel, milí bratři a sestry.

Co když bych se ztotožnil s těmi motýly a neuvažoval nad analytickou otázkou, bez přemýšlení nad těmi křišťálovými motýli. Co kdybych zůstal fascinován nebo okouzlen a padl do bezvědomí? No, to by bylo hloupé, ne?

Uvažoval jsem nad následujícími výroky: "Ne! Není nemožné, aby tyto tvory existovaly ve fyzickém světě. Ne, ne, ne, tohle je velmi zvláštní, tohle je velmi divný, tohle není normální. Něco tady zavání, něco neobvyklého. Jak vím, takovýhle druh úkazu neexistuje v trojrozměrném světě; neboť tohle je pouze možné v astrálním světě, vypadá to, že jsem v astrální dimenzi; je možné, že jsem v astrálním světě?"

Pak jsem se sám sebe zeptal. "Vypadá to, že sním, vypadá to, že jsem své fyzické tělo nechal někde spát, protože opravdu toto je velmi podivné. Takže, abych si byl jistý, jdu udělat malý skok s úmyslem vznášení se v prostředí, a takto si ověřím, zda jsem v astrálním těle. Podívejme se tedy, co se stane. "Tohle je, co jsem si řekl, ano, bratři a sestry, s úplnou sebejistotou vám říkám, jak jsem postupoval. Je jasné, že jsem musel postupovat tímhle způsobem, a ne nějakým jiným způsobem, nemám pravdu? Přece jen jsem byl znepokojen ze skákání před tou dámou. Řekl jsem si, "Tahle dáma si může myslet, že jsem blázen, když jí tady v kanceláři začnu skákat."

Očividně, všechno bylo úplně normální: stůl jako každý druhý, židle, kde seděla ta dáma, byla jednou z těch, které se točí z jedné strany na druhou, a ještě v té kanceláři byly dva svícny. Vzpomínám si, že jeden byl napravo a druhý nalevo, vypadali jako kdyby byly vyrobeny z masivního zlata. Takže tohle si, moji milí bratři a sestry, pamatuji s naprostou přesností i přesto, že se to stalo před mnoha lety, když jsem byl v té době velmi mladý. Pamatuji si, že ty svícny měli sedm ramen. No, mluvíc tu s naprostou sebejistotou, v té místnosti jsem nenašel nic zvláštního, vše bylo v té kanceláři normální, ale když jsem můj zrak soustředil na ty motýly, tak ty tam byli jedinou pochybnou zvláštností. Pokud jde o ostatní, řekl jsem si: "Na té dámě není nic zvláštního, je taková běžná, jako jsou další dámy ve světě, ale ti motýli mě zaujali." Ten fakt, že sami byli od sebe živí, byl velmi ojedinělý. Každopádně, ať je to jak chce, rozhodl jsem se, že odejdu z místnosti s úmyslem udělat malý skok, rozumíte? Samozřejmě, že jsem té dámě musel něco říct, a tak jsem požádal o její souhlas k opuštění kanceláře; Řekl jsem jí, že na chvíli musím odejít z místnosti, a tak jsem i udělal.

Takhle, když jsem byl venku na chodbě, a ujištěn, že nikdo se na mě nedívá, udělal jsem dlouhý skok s úmyslem vznášet se v prostředí… a hleďme, dovolte mi, abych vám řekl, co se stalo. Upřímně vám říkám, že okamžitě jsem zůstal vznášející se v okolním prostředí. Samozřejmě, že jsem cítil příjemný pocit, drazí bratři a sestry, příjemný pocit. Pak jsem si řekl. "Jsem v astrálním těle, o tom nemám ani nejmenších pochyb. "Vzpomněl jsem si, že před pár hodinami jsem opustil své fyzické tělo spící v posteli a přemístěním se do astrálního světa, jsem přišel na tohle místo, do téhle kanceláře.

Pak jsem se vrátil zpět do té kanceláře, znovu jsem se posadil před tu dámu a s respektem jsem jí řekl, "Paní buďte si vědoma, že oba jsme v astrálním těle." Ona udivená s ospalýma očima jako Náměsíčník, se na mě sotva podívala. Nechápala, přesto jsem jí chtěl vyjasnit situaci a řekl jsem jí: "Paní, vzpomeňte si, že před pár hodinami jste šla spát, proto se nedivte, proč vám tohle říkám; poslouchejte, vaše fyzické tělo spí v posteli, a vy tu se mnou mluvíte v astrálním světě… “  

A přece, ta dáma tomu určitě nerozuměla. Hluboce spala, své vědomí měla spící. Když jsem tedy viděl, že vše bylo zbytečné, chápajíc, že se neprobudí-ani s ranami z děla, protože ta ubohá dáma se nikdy nevěnovala práci probuzení jejího vědomí. Pak upřímně, moji drazí bratři a sestry, jsem se rozhodl omluvit a odešel jsem.

No, jako zajímavou věc vám chci vyprávět, že po mnoha letech, možná 30 nebo více, jsem musel cestovat do Taxca, Guerrero, Mexiko. Taxco je překrásné město, položené na kopci a postavené v koloniálním stylu. Ulice jsou dlážděné kamenem jako v době kolonizace a město je velmi bohaté. Má mnoho stříbrných dolů, mnoho krásných věcí a prodávají se tam šperky vyrobené ze stříbra.

Musel jsem cestovat do toho města, protože tam žil někdo, pro koho jsem připravoval určité léky. Chtěl být vyléčen a chtěl, abych mu pomohl s léčebným postupem. Byl to ubohý pacient, velmi nemocný…

Prošel jsem křížem přes zahradu, přišel jsem do domu a šel jsem do obýváku, který jsem okamžitě rozpoznal. Byla tam dáma; podíval jsem se na ni a poznal jsem ji: byla to ta samá dáma, kterou jsem viděl za stolem před mnoha lety v astrálním světě. Ale tentokrát byla v obývacím pokoji.

Pozvala mě do dalšího pokoje, kde jsem našel již zmiňovanou právnickou kancelář, kde jsem před mnoha lety přicestoval v astrálním těle. Ale teď, namísto té dámy za stolem, byl její manžel. Velmi vzdělaný muž, který se bez titulu věnoval právu (někde takových lidí nazývají stážisty), no volejte je, jak si přejete. Fakt byl, že v té kanceláři seděl. Postavil se, aby mě přivítal a následně mě pozval, abych si sedl před jeho stůl. Takže jsem okamžitě rozpoznal tu kancelář a tu dámu.

Pak se stalo, že jsme spolu konverzovali o duchovních věcech, protože ten muž měl trochu rád tento druh duchovních studií. Líbilo se mu všechno, co se týkalo esoterických studií. A tak jsem ho trochu překvapil, když jsem mu řekl:

"Pane, už jsem tu byl před nějakým časem. Byl jsem mimo svého fyzického těla, v mém astrálním těle a víte, astrální tělo se pohybuje, kráčí a chodí z jednoho místa na druhé. "Tento gentleman už trochu věděl o těchto věcech, takže můj výrok nebyl pro něj neobvyklý.

Pak jsem mu řekl: "Podívejte, na tomhle stole byli dva motýli vyrobeni z krystalu. Co se stalo, kde jsou ti motýli?"

Rychle mi odpověděl. "Zde jsou ti motýli, zde podívejte se na ně." Pak zvedl nějaké noviny, které byly na stole, a samozřejmě, byli tam, dva překrásní křišťáloví motýli… Pochopitelně to, že jsem věděl o těch motýlech, ho zcela ohromilo.

Pak jsem mu řekl: "Ale ještě něco chybí. Vidím jeden svícen ze sedmi rameny, ale já jsem viděl dva. Kde je ten druhý, co se mu stalo? "

"Zde je druhý, podívejte se" odpověděl džentlmen. Potom odstranil nějaké papíry a noviny, které tam měl, a vskutku mi ukázal ten druhý svícen. Ano, to se objevilo, aby to ještě více potvrdilo moje výroky. Samozřejmě, že ten muž byl ohromen.

Během oběda jsme byli usazeni u kulatého stolu, když se stalo něco opravdu neočekávaného: ta dáma mi v přítomnosti jejího manžela řekla: "Už jsem vás někdy dávno potkala. Nevím přesně kde, ale viděla jsem vás… Ano, už jsem vás někde viděla. Každopádně nejste pro mě neznámou osobou"

Okamžitě jsem pak šťuchl do toho džentlmena a řekl jsem. "Uvědomujete si to? Jste o mých slovech přesvědčen?"

Ohromení toho muže dosáhlo své maximum. Bohužel-a toto je v skutku, což je velmi kritické, moji milovaní bratři a sestry-ten muž byl tak připoután ke své sektě, kterou můžeme nazývat druhem románské sekty, že upřímně řečeno, nevydal se po cestě (Gnostická cesta), kvůli sektářským záležitostem. Jinak by se vydal po cestě, protože jsem mu dal mimořádné důkazy, které pro něj byly faktické a definitivní; alespoň byl navždy ohromen, nebo ne? Bohužel, jeho přesvědčení mu to nedovolili, zmátly ho, zamotal se do všech těch náboženských dogmat apod. Přesto, že již uplynulo mnoho let, stále jsem byl schopen vám vyprávět tuhle událost.

Takže, proto vám doporučuji rozdělení pozornosti do tří částí:

1. SUBJEKT: to jest samotný člověk. Člověk se nesmí ani na okamžik zapomenout.

2. OBJEKT: pozorujte všechny věci, jako v případě těch motýlů, o kterých jsem vám vyprávěl. Co kdyby právě v tomhle okamžiku, v němž čtete tuhle knihu, přišla do vašeho domu osoba, která zemřela před mnoha lety a promluvila k vám? Byli byste tak naivní, byli byste tak duchem nepřítomen, že byste se sebe nezeptali: "Co to je? Je možné, že jsem ve svém astrálním těle? "Byli byste takoví lehkomyslní, že byste neudělali ten experiment a nevyzkoušeli malý skok?

Dobře, pak nezapomeňte, že kterýkoli detail, ať se zdá jakkoli bezvýznamný, musí stačit, abyste udělali tento druh vyšetřování. Tedy každý předmět musí být detailně studován a následně na to se člověk sám sebe musí zeptat: Proč jsem tady?

3. MÍSTO: člověk nesmí žít nevědomě. Když přijdeme na kterékoli místo, musíme ho detailně pozorovat, velmi podrobně a pak se sebe zeptat: "Proč jsem tady, na tomto místě?" A mimochodem, vy, co čtete tuto knihu, řekněte mi: už jste se sebe zeptali, proč jste tam na tom místě, kde čtete? Dali jste si už tu námahu, abyste si prohlédli to místo, strop nebo stěny nebo prostor, který vás obklopuje? Pozorujete již podlahu nebo místo, nahoru a dolů, do stran, za vámi a před vámi? Podívali jste se již na stěny a na vaše okolí, abyste se zeptali tu otázku, "Kde jsem?" Pokud jste to neudělali, proč to opravdu nezkusíte? Nebo možná čtete tuto knihu nevědomě?

Je jasné, že nikdy nesmíte žít nevědomě, bez ohledu na to kde jste: v domě, na ulici, v chrámu, v taxíku, na moři nebo v letadle atd… Takže kdekoli, kde jen můžete být, kdekoliv se nacházíte, první věc, kterou se musíte sami sebe zeptat je, "Proč jsem tady, na tomhle místě?"

Podívejte se na všechno, co vás obklopuje: strop, stěny, podlaha. To pozorování se netýká pouze parku, domu nebo nějakého neznámého místa, člověk to musí dělat stále. Podívejte se na svůj dům, jako kdyby to bylo něco nového nebo neznámého, dělejte tak pokaždé a každý okamžik, který do něj vstoupíte. Také se musíte sami sebe zeptat, "Proč jsem v tomhle domě? Jaký zvláštní dům…” Pak se podívejte na strop, na stěny, na podlahu, na terasu, atd… - vše do detailu-pak se sebe zeptejte tu otázku: "Proč jsem na tomhle místě? Je možné, že jsem ve svém astrálním těle?". Následně na to udělejte trochu prodloužený skok s úmyslem vznášení se v prostředí.

Pokud se nevznášíte, ale stále cítíte, že jste ve svém astrálním těle, tak pak jděte a postavte se na vršek židle nebo na vrch nějakého nízkého stolu, silné krabice nebo něco takového druhu a skočte do vzduchu ze záměrem vznášení se. Někdy člověk udělá prodloužený skok, a přesto se nevznáší, proto nejlepší řešení je jít a na něco se postavit, což nám umožní skočit do vzduchu, abychom se mohli vznášet, když člověk skočí se záměrem létání. Takhle je jasné, že když je člověk v astrálním světě, tak se zůstává vznášet v prostředí, a pokud ne, tak se vrátí na zem.

Takže nezapomeňte na rozdělení pozornosti do tří částí: SUBJEKT-OBJEKT-MÍSTO.

Pokud si člověk zvykne žít s rozděleným pozornosti do těchto tří částí-subjekt, objekt a místo, pokud je to člověk zvyklý dělat denně, každou chvíli, z okamžiku do okamžiku, ze sekundy na sekundu, pak se tento zvyk zaznamená hluboko do vědomí; tudíž v noci, když naše fyzické tělo spí, člověk tohle cvičení provádí v astrálním světě, dělá stejnou věc, kterou dělá ve fyzickém těle: výsledek je probuzení vědomí.

Víte, během noci často opakujete stejné věci ve snech, které obvykle děláte během dne. Například, během dne mnozí pracují v továrnách nebo jako obchodní cestující nebo v kanceláři. Pak v noci, během jejich snů, se vidí pracovat, vykonávat ty samé věci, které provádějí během dne: sní, že jsou ve fabrice nebo, že prodávají nebo, že jsou v kanceláři, atd. Je jasné, že všechno, co děláte během dne, opakujete během noci, což znamená, že v noci se vám sní stejná věc.

Takže je to záležitostí provádění tohohle cvičení během dne, každou hodinu, každý okamžik nebo sekundu, abyste toho dosáhli přes noc a takhle probudili vědomí.

Je zřejmé, že pokud některá osoba fyzický spí, Esence, vědomí je od fyzického těla daleko; pak se děje to, že když je Esence mimo fyzického těla, tak v astrálním těle koná a opakuje stejné věci, které dělá během dne. Tohle je způsob, jak se můžete automaticky probudit, protože praktikování tohoto cvičení dá jiskru nebo šok vašemu vědomí, které pak zůstává probuzené. 

A tak, moji milí bratři a sestry, když je už člověk probuzen v astrálním světě, tak může vyvolat Mistrů, například může zavolat Anděla Anaela nebo Anděla Adonaie-dítě světla a štěstí nebo Mistra Khout Humi, aby nám mohli dávat instrukce, aby nás učili apod. Podobně můžete zavolat kteréhokoli jiného Mistra, jmenovitě Morya, hrabě Saint Germain, atd. a ti, kteří vyvolají mě, si mohou být jistí, že přijdu na jejich zavolání; měli by si být jistí.

Proto vám dávám systém, abyste mohli získat učení přímo a pokud si chcete pamatovat své minulé životy, pak vyvolejte Mistry Bílého Bratrstva, Khout Humi, Hilarion, Moira atd. a zeptejte se jich, zda by nebyli takoví milí a laskaví a pomohli vám si vzpomenout vaše dřívější existence, aby vám pomohli si vybavit vaše minulé životy. Můžete si být jisti, že Mistři vám s tou prosbou vyhoví.

Tenhle systém, který vám všem dávám je nato, abyste mohli dostat přímé poznání. Také můžete cestovat do Východního Tibetu nebo můžete jít do hloubek oceánu, včetně jiných planety, pokud chcete…

Tak tohle je způsob, jak získat přímé poznání. Tohle je důvod, proč vám říkám:

Probuďte se, moji drazí bratři a sestry, probuďte se, probuďte se; nepokračujte v žití svého života jako nevědomí nebo spící jednotlivci, protože tohle je velmi smutné, moji milí bratři. Hleďte na spící duše, jak nevědomě kráčejí v astrálním světě a po smrti pokračují spící, nevědomé a snívající bláznovství. Rodí se bez vědění kdy a umírají bez vědění kdy. Opravdu nechci, abyste s tímhle příšerným bezvědomím takhle pokračovali. Chci, abyste se probudili.

poznámka:

Ke zjištění reality, kde se právě nacházíte, můžete místo skákání (ne vždy je vhodné) použít natažení prstu. Když jste v astrálním světě, tak se vám prst natáhne právě kvůli tomu, že vlastnosti páté dimenze jsou odlišné těm našim.

přeloženo z anglického originálu: Key of Sol