Sebe-uvědomění novorozeněte
Bylo nám řečeno se vší moudrostí, že lidé mají devadesát sedm procent podvědomí a tři procenta vědomí.
Řečeno zcela na rovinu – devadesát sedm procent naší esence je uvězněno, uzavřeno, polapeno ve všech našich „já“, které dohromady tvoří naše ego.
Je jasné, že esence neboli vědomí, které je uvězněno v každém „já“, se projevuje v závislosti na svém naprogramování.
Když odstraníme jakékoli naše „já“, tak určité procento vědomí je osvobozeno. Tudíž osvobození esence neboli vědomí je nemožné, aniž bychom odstranili každé naše „já“.
Čím více různých „já“ odstraníme, tím větší bude naše sebe-uvědomění. Čím méně různých „já“ odstraníme, tím nižší budeme mít procento probuzeného vědomí.
Proto je možné probudit naše vědomí pouze odstraněním různých „já“, psychologickým „umíráním“ v každém okamžiku.
Dokud je esence neboli vědomí uvězněno v každém z našich „já“, které si nosíme uvnitř, tak spí, lapeno v podvědomí.
Je nezbytné přeměnit podvědomí na vědomí. To je možné pouze skrze odstranění různých „já“, pouze psychologickým umíráním.
Je nemožné dosáhnout probuzení, aniž by nejprve zemřela naše „já“. Ti, kdo se snaží nejprve probudit a pak teprve odstranit ego, s tím nemají praktické zkušenosti, neví, o čem mluví a jdou po nesprávné cestě.
Novorozeňata jsou vskutku úžasná. Jsou ve stavu úplného sebe-uvědomění. Jsou plně probuzená.
Esence se znovu vtělí do těla narozeného dítěte. Esence je to, co činí děti překrásné.
To ovšem neznamená, že do těla novorozeněte vstoupí celých sto procent esence neboli vědomí. Vtělí se pouze ty tři procenta vědomí, které jsou volné, které nejsou uvězněny v různých „já“.
Nicméně tyto tři procenta volného vědomí dají novorozeněti plné vědomí sebe samého, jasné vidění, atd.
Dospělí se na dítě dívají soucitně, myslí si, že nebohé stvoření je nevědomé, nicméně se velmi pletou.
Novorozeně vidí dospělého přesně takového jaký je – nevědomý, krutý, zvrácený, atd.
Různá ega našeho novorozeněte přicházejí a odcházejí, krouží okolo kolébky a chtějí vstoupit do lidského těla. Nicméně veškeré pokusy různých „já“ jsou marné, neboť novorozeně si ještě nevytvořilo svou osobnost.
Někdy jsou děti vystrašeny, když vidí tyto fantomy, ega, jak se blíží k jejich kolébce, a proto křičí, brečí… Nicméně dospělí toto nechápou a myslí si, že je dítě nemocné, hladové nebo žíznivé. Taková je nevědomost dospělých…
Jakmile je nová osobnost vytvořena, tak „já“ z předchozích existencí postupně pronikají do těla.
Když všechna „já“ vstoupí do nového těla, tak žijeme v tomto světě s tou vnitřní ošklivostí, která je nám všem vlastní. Chodíme jako náměsíčníci, vždycky nevědomí, vždycky zvrácení…
Když zemřeme, tak do hrobu jdou tři věci:
- Fyzické tělo
- Organické vitální tělo
- Osobnost
Organické vitální tělo je jako přízrak u hrobu a postupně se rozkládá spolu s fyzickým tělem.
Osobnost je podvědomá či nevědomá, odchází a vrací se do hrobu podle svého přání, má radost, když pozůstalí přinesou květiny, miluje své příbuzné a velmi pomalu se rozpouští na vesmírný prach…
To, co nezaniká, je ego, soubor mnoha různých „já“, horda ďáblů, ve kterých je uvězněna esence, vědomí. Ta se vrací, když nastane její čas.
Je smutné, že „já“ se také vrací, znovu se vtělují do dítěte, jakmile je nová osobnost vytvořena.
Tato kapitola je z knihy "Revoluční psychologie," napsaná Samaelem Aun Weorem