Vnitřní stav
Žít inteligentní život znamená správně zkombinovat vnitřní stavy s vnějšími událostmi.
Jakákoli událost si vyžaduje odpovídající vnitřní stav, pokud ji chceme prožít inteligentně.
Nicméně když si lidé přehrávají svůj život, tak jsou naneštěstí přesvědčeni, že se sestává pouze z vnějších událostí.
Nebozí lidé! Myslí si, že pokud by se ta či ona událost nikdy nestala, tak by jejich životy byly lepší.
Myslí si, že štěstí jim šlo naproti, ale oni ztratili příležitost být šťastní…
Bědují nad tím, co ztratili, pláčou nad tím, čím pohrdali, naříkají při vzpomínce na své chyby a neštěstí…
Lidé si nechtějí uvědomit, že přežívání neznamená žití. Schopnost vědomě existovat záleží výhradně na kvalitě vnitřních stavů duše…
Je jisté, že je úplně jedno, jak úžasná je ta či ona vnější událost – pokud nemáme odpovídající vnitřní stav, tak ty nejlepší momenty se mohou zdát monotónní, únavné nebo prostě nudné…
Např. někdo s úzkostí očekává svatební hostinu jako velkou událost. Nicméně se může stát, že v tu chvíli je úplně duchem nepřítomen a událost si vůbec neužije. Veselá hostina se pro takového člověka stane suchou a chladnou záležitostí…
Ze zkušenosti víme, že ne všechny osoby přítomné na hostině se dobře baví.
Na nejlepších slavnostech najdeme vždy někoho, kdo se bude nudit. Nejkrásnější hudební skladby činí některé lidi šťastné a jiné dohání k pláči.
Těch, kdo umí vědomě kombinovat vnější událost s odpovídajícím vnitřním stavem, je na tomto světě málo.
Je smutné, že lidé neumí vědomě žít – pláčou, když se mají smát a smějí se, když mají plakat.
Sebekontrola je jiná – mudrc může mít radost, ale nikdy nejde o nezřízené veselí. Může být smutný, ale nikdy není zoufalý nebo znechucený. Mudrc je klidný uprostřed násilí, abstinující a cudný, i když je obklopen orgiemi a chtíčem.
Melancholici a pesimisti si o životě myslí jen to nejhorší a upřímně řečeno nechtějí žít…
Každý den vidíme lidi, kteří jsou nešťastní a navíc, a to je horší, činí nešťastnými i jiné lidi.
Takoví lidé se nezmění, ani kdyby každý den chodili na večírky, protože si v sobě nosí psychologickou nemoc. Tito lidé mají hodně zvrácených vnitřních stavů…
Nicméně lidé sami sebe označují jako mučedníky, spravedlivé, svaté, cnostné, vznešené, nápomocné, atd.…
Jsou to lidé, kteří mají o sobě vysoké mínění – lidé, kteří příliš milují sami sebe…
Jsou to lidé, kteří příliš litují sami sebe a hledají způsoby, jak se vyhnout svým povinnostem.
Takoví lidé jsou navyklí na nižší emoce a je zřejmé, že vytvářejí infra-lidské psychické elementy.
Nešťastné události jako bída, dluhy, problémy, atd. jsou výhradně přitahovány lidmi, kteří nevědí, jak žít.
Kdokoli se může stát velmi vzdělanou osobou – nicméně jen málo je těch, kteří se naučili žít správným způsobem.
Pokud někdo chce oddělit vnější události od vnitřních stavů vědomí, tak tím ukazuje svou neschopnost žít důstojným způsobem.
Ti, kdo se naučí vědomě kombinovat vnější události s vnitřními stavy, kráčí po cestě vedoucí k úspěchu.
Tato kapitola je z knihy "Revoluční psychologie," napsaná Samaelem Aun Weorem