Didaktika na zlikvidování ega

Co je v našem nitru nezbytné, je dosažení vykrystalizování duše. Avšak co si pod tímto pojmem duše máme představovat? "Duši" musíme chápat jako spojení těl, atributů, sil, ctností, vlastností atd., které se nacházejí v Bytí. V evangeliích se píše:

V trpělivosti vaši vládněte (vlastníte) dušemi vašimi… - Lukáš 21:19 verze Krále Jakuba

V současné době nejsme vlastníky své duše; ale spíše duše vlastní nás, protože představujeme velkou zátěž pro to, co se nazývá "duše," skutečně ohromující náklad. Takže vlastnit duši je silným přáním; stát se vlastníkem své vlastní duše je ohromné, a co víc, i samotné fyzické tělo musí být přeměněno na duši.

Kdokoliv, kdo má duši je obdařen výjimečnými silami. Ti, kteří dosáhli vykrystalizování své duše, se tímto proměnili na úplně jiné tvory; toto je napsáno jako svědectví v posvátných knihách všech světových náboženství.

Avšak my velmi dobře víme, že "pokud se voda nevaří na sto stupňů," tak to, co by mělo být vykrystalizováno, není vykrystalizováno, a to, co by mělo být zničeno, není zničeno. Tedy v každém případě je nezbytné, aby se "voda vařila na sto stupňů”… Očividně, pokud nepřejdeme velkou emoční krizí, tak nemůžeme ani vykrystalizovat Duši.

Abychom mohli radikálně rozdrtit jakýkoli psychický, nelidský agregát, tak je absolutně nutné, abychom prošli velkou emoční krizí. Potkal jsem lidi, kteří byli schopni projít těmito krizemi. Právě mi přichází na mysl případ jedné gnostické sestry, z Patriarchálního Ústředí v Mexiku, která protrpěla strašné trápení, hrozné, morální krize při vzpomínání si na závažné chyby ze svých předchozích životů. A tedy takový lidé s nesmírnou schopností cítění výčitek svědomí, lidé, kteří jsou schopni podstoupit velmi vážné emoční krize, dokážu samozřejmě vykrystalizovat Duši.

A proto, co nám opravdu stojí za to, je přesně to: vykrystalizování všech psychologických principů v našem nitru tady a teď.

Na Východě existují instruktoři, kteří bohužel neodstranili všechno to spojení nežádoucích elementů, které nosí ve své psychice. Není na škodu, abych vám řekl, že tyto uvedené nežádoucí elementy se v Tibetu nazývají "psychické agregáty." Vskutku tyto agregáty nejsou ničím jiným, než stejné "já," které zosobňují naše chyby.

Takže když jeden z těch instruktorů (kteří neodstranili své psychické agregáty) má na starost skupinu učedníků, pak nepochybně jeho učedníci musí mít velkou trpělivost a celý den snášet hatlaniny takového instruktora. Učedníci nebo Čeli s úžasem vidí, jak psychické agregáty přecházejí v nepřetržitém průvodu skrze osobnost takového instruktora.

Na konci přijde okamžik, kdy se průvod skončí a tehdy se Mistr může projevit, aby dal učení. Toto je causa causarum proč tito učedníci jakýchkoliv instruktorů, kteří stále neodstranili své ego, mají trpělivost vyvýšenou do maxima. Tyto Čeli tolerují, tolerují a tolerují, protože v kterémkoli okamžiku Mistr nakonec převezme své vozidlo/prostředek (tělo instruktora), a dá jim své učení.

Není to nic příjemné celý den tolerovat urážky od instruktora, být obětí všech jeho drzostí. Ale nakonec přijde Mistr, a to je to, co je důležité. Tito, instruktoři jsou padnutí bódhisattvové, kteří ještě nezlikvidovali své ego, ale protože jsou bódhisattvové, tak jejich učedníci je musí tolerovat, dokud nepřijde bódhisattvův Vnitřní Mistr a nedá jim své učení. Takto přemýšlejí čeli nebo tibetští učedníci.

Psychické agregáty

Následně můžeme říci, že každý psychický agregát, je jako osoba v našem nitru. Není pochyb o tom, že tyto agregáty jsou pány tří mozků: intelektuálního, emocionálního a motoricko-instinktivno-sexuálního; jinými slovy každé "já" nebo každý agregát má své vlastní představy, koncepty, touhy, každý vykonává určené činnosti; každý agregát má jistou autonomii.

Když se na tyto věci podíváme z tohoto úhlu, poté co jsme je do hloubky prostudovali, dospějeme k logickému a nevyhnutelnému závěru, že v naší vlastní osobě přebývá mnoho osob, a co je ještě horší, že všichni se mezi sebou hádají, bojují o svou vlastní nadřazenost, každý z nich chce být boss, pán.

K čemu bychom svůj vnitřní dům mohli přirovnat? Já bych řekl, že bychom ho mohli přirovnat k děsivému pánskému domu, který by obsluhovalo hodně služebníků, a kde každý z nich by se cítil být pánem. Je jasné, že při pohledu na tento dům ve světle této úvahy, nám to připadá strašné a bizarní.

Fascinující aspekty, v tomto případě, jsou přesně pojmy, které každý z těchto "pánů" takového domu formuluje; jeden z nich říká: "Já chci jíst, mám hlad," ale druhý vstoupí do konfliktu a říká: "K čertu s jídlem, já si chci přečíst noviny." Dále se v konfliktu objeví třetí, a neodvolatelným způsobem říká: "Zeptejte se mě, zda se starám o jídlo nebo o čtení, já chci jít navštívit mého kámoše Jožu." A tak, po přednesení všech těchto rozporných slov, se lidská osobnost ovlivněna těmi vnitřními pružinami vybere ven, aby se někam prošla ulicemi.

Pokud bychom mohli vidět naše celé tělo (tak, jaký jsme psychologicky) před zrcadlem, tak vám mohu říci, že bychom se dočista zbláznili. A to proto, že všichni jsme plní nekonečných protiřečení. Toto je hrozivé, protože nemáme pravou, skutečnou existenci.

Všichni jsme krásní, když se narodíme, protože každý z nás nese procento, tři procenta volného vědomí, jak jsem již uvedl ve své knize s názvem Rozprava o Revoluční Psychologii. Zbytek, 97%, je potlačen v té mnohosti ega.

Vědomí, které existuje jako volná Esence, impregnuje oplodněné vajíčko; takto znovu začleněna (Esence) se znovu objevuje do existence. Takže nově narozené dítě má přesně ty tři procenta volného vědomí, které nejsou pohlceny žádným egem. Takové procento projevené Esence v dítěti, je sebe-vědomé.

Jak by novorozené dítě vidělo dospělých, své rodiče, sourozence a příbuzné? Dítě by je vidělo stejně, jako když my vidíme drogově závislou osobu. Ale hle, jak se dospělí cítí, dokonce si myslí, že mají oprávnění vzdělávat dítě, a věří, že mu dokážu dát vzdělání.

Dítě se zase cítí úplně hrozně, cítí se, že je obětí těch, kteří ho chtějí učit. Dítě je vidí ze svého vlastního úhlu; tím, že je probuzeno, dokáže vnímat psychické agregáty svých příbuzných, sourozenců atd. Také vidí své vlastní psychické agregáty, které vstupují a opouštějí prostor, a které obcházejí jeho kolébku. Někdy jsou jeho vize takové děsivé, že nemůže dělat nic jiného, než být zastrašené a plakat. No jeho rodiče nerozumějí tomu, co se s jejich dítětem děje. Občas zajdou za pediatrem nebo v nejhorších případech se vydají hledat nějakých spiritualistů nebo média zlověstných znamení, kteří se pokoušejí "napravit" tento případ. Toto je bizarní stav, v kterém toto spící lidstvo žije.

V každém případě ubohé dítě je obětí všeho šílenství dospělých lidí. Dítě musí s trpělivostí tolerovat bičování svých popravčí, a toto je drsná realita skutečnosti. 

Následně, když už je zformována lidská osobnost, všechny psychické nelidské agregáty, které patří dítěti, začnou vstupovat do těla. Tehdy si u něho začneme všímat změn. Dítě bývá naštvané, žárlivé, rozzlobené atd., a mnoho dalších věcí.

Je to politováníhodné, že ano? Na konci, ten, kdo byl dítětem, se stává dospělým. Věci se mění, dospělý už není to sebe-uvědomující se, hravé dítě, jaké bylo na začátku. Teď tu máme darebáka z hospody, obchodníka, chlípníka, žárlivce, atd. Očividně to dítě, které bylo zděšeno, když vidělo dospělých, je nyní dospělým, a co je nejhorší v tomto případě je to, že jeho vědomí se stalo spícím, a on už není schopen dívat se na sebe s hrůzou.

Věru bez pochyb moji bratři, každý z psychických agregátů, který z nás vychází, má stanovené závazky. Proto můžeme například bez jakéhokoliv přehánění konstatovat, že zloděj v sobě nosí jeskyni zlodějů, při čemž každý z nich má v různých dnech, hodinách a místech, různé závazky. Takže, nenapravitelný smilník nosí ve svém nitru, abychom udělali všechny věci ještě horšími, nevěstinec. Vrah samozřejmě nosí ve své psychice klub vrahů, a každý z nich ve své hloubce nosí své vlastní závazky. Stejně tak obchodník, který si ve své psychologické hloubce nosí trh, atd.

Zákon opakování

Ale, jak se tká a rozmotává náš vlastní osud? Mnoho toho již bylo řečeno Gurdjieffem, Ouspenskym, Nicollem atd. Mnoho toho komentovali o těchto aspektech Zákona Opakování, ale v oblasti pátrání, jsme my zašli mnohem dál, my známe žijící mechanismu Zákona Opakování, a to je velmi důležité.

Například individuum x, který v minulé existenci byl, řekněme, cizoložníkem, a který opustil svou manželku pro jinou dámu, je jasné že, když se znovu narodí do nového těla, tak si ve své psychice přinese "já" cizoložství, stejné "já," které spáchalo takový trestný čin. Takové "já" se nemohlo projevit v prvních letech jeho dětství, nemožné! Vzhledem k tomu, že k této události došlo, když mu bylo třicet let. Nepochybně jeho cizoložné "já" bude vyčkávat v hloubkách jeho psychiky, v jeho infralidském poli, v jeho subjektivních sférách, dokud nedosáhne těch nechvalně proslulých třiceti let. Takže když to individuum dosáhne příslušný věk, tak to "já" se objeví s velkou silou a převezme moc nad intelektuálním, emocionálním a motoricko-instinktivno-sexuálním centrem lidského stroje, aby se vydalo hledat dámu svých snů. Předtím by se telepaticky zkontaktovalo s egem takové dámy, možná by si dokonce dali schůzku naslepo někde ve městě, možná v parku nebo na párty, a tedy samozřejmě, toto je způsob jak následně na to, přichází ohromující opětovné setkání.

Co je zajímavé, je vidět, jak to ego dokáže táhnout intelekt, hýbat emocionálním a motorických centrem lidského stroje, a vzít ho přesně na místo, kde se má setkat s dámou svých snů. Nezbytně stejný proces musí proběhnout i u ní, tedy toto je způsob, jakým se ta scéna bude znovu opakovat tak, jak se udála v minulosti.

Nyní předpokládejme, že gentleman XX se ve své minulé existenci, kvůli něčemu pohádal s nějakou osobou, nějakým chlapíkem v hostinci. Myslíte si, že protože jejich fyzická těla už neexistují, že takové "já" zmizí? Ne! Takové "já" bude prostě pokračovat v neznámé dimenzi. Avšak když se vrátí, když znovu vezme fyzické tělo, pak nadejde chvíle, kdy to "já" začne být aktivní. Bude čekat do doby, kdy se tato událost udála v minulé existenci. Pokud se taková událost odehrála ve věku 25, tak bude čekat až do těch zmiňovaných 25. Toto "já" bude vyčkávat v hloubce jeho psychiky, dokud nepřijde ta chvíle. Samozřejmě toto "já" převezme kontrolu nad centry lidského stroje, aby mohlo tuto událost zopakovat. Předtím by se telepaticky zkontaktovalo s tím druhým člověkem XX, a možná by si dokonce dali "schůzku naslepo" v nějakém hostinci. Pak když jeden druhého uvidí, tak se poznají a opět si svými slovy navzájem ublíží, tedy událost se bude opakovat.

Hle, jak pod naší kognitivní zónou a schopností uvažování, se provádějí zřetelné závazky. Tímto způsobem funguje Zákon Opakování, toto je mechanismus takového zákona.

Je jasné, že, když se na tyto věci díváme takto, tímto způsobem, tak vskutku nemáme to, co bychom mohli nazvat úplná svoboda nebo svobodná vůle. Rozpětí svobodné vůle máme velmi malé, a tak je to i s rozpětím svobody.

Věru, bez pochyby, jsme uvězněni v mechanismu Zákona Opakování, a to je politováníhodné. Pokud člověk nepracuje na svém vlastním životě, tak takový člověk ztrácí mizerně čas. Jakým způsobem se můžeme osvobodit od Zákona Opakování? Můžeme to udělat pouze tím, že budeme pracovat na svém vlastním životě.

Nesporně náš vlastní život se skládá z tragédií, dramat a komedií. Komedie je pro klauny, dramata jsou pro normální, běžné a obyčejné lidi, a tragédie jsou pro zvrhlíky. V časech dávno minulých, nebyli tragici akceptováni do Záhad. Vědělo se, že ti byli potrestáni Bohy a samozřejmě Strážce chrámu je se špičkou svého meče odmítl.

Potřebujeme zlikvidovat "já"? Ano, to je logické. Protože tito jsou herci komedií, dramat a tragédií. Mohla by snad existovat komedie bez komiků? Mohla by drama existovat bez herců? Věříte, že by se mohla rozvinout jakákoli tragédie v jakémkoli scénáři světa, bez tragiků? Jasně, že ne! Není to tak?

Co tedy musíme udělat, pokud chceme změnit svůj vlastní život? Nemáme jinou možnost, než zlikvidovat herců těchto komedií, dramat a tragédií. Ale kdo jsou tito herci? Kde žijí a proč? Řeknu vám vskutku, že tito herci patří času, skutečně tito herci pocházejí z dávných věků.

Pokud budeme konstatovat, že "já," je kniha mnoha svazků, pak důrazně prohlašujeme velkou pravdu. Pokud budeme tvrdit, že ego pochází z mnoha včerejšků, tak to je pravda. A proto ego, je čas. "Já," zosobňuje čas, jsou to naše vlastní defekty, naše vlastní chyby, obsažené v hodinách času. Jsou prachem dob v samotné hloubce naší psychiky.

Metoda na zlikvidování eg

Když člověk přesně zná didaktiku na likvidaci těchto nežádoucích prvků, které uvnitř nosíme, tehdy dosáhne neobvyklý pokrok. A tak je nezbytné, naléhavé a neodkladné, abychom tuto didaktiku přesně znali. Pouze tímto je možné zlikvidování nežádoucích prvků, které nosíme uvnitř.

V Atlantidě, v dávné minulosti se narodil zasvěcenec, který si vybudoval rozkošný domov, kde vládla pouze harmonie, moudrost, bohatství, dokonalost a láska. Přišla chvíle, kdy tento zasvěcenec pomocí různých technik mysli dosáhl sebe-objevení, s hrůzou si pak uvědomil, že ve svém nitru nosil odporné elementy. Tehdy pochopil, že potřebuje speciální tělocvičnu, psychologickou tělocvičnu. Je jasné, že v jeho dokonalém prostředí taková tělocvična neexistovala, a tak neměl jinou možnost, než opustit dům svých rodičů a usadit se v jednom z těch předměstí měst Atlantidy. Takže si pro sebe vytvořil svou vlastní psychologickou tělocvičnu, tělocvičnu, která mu umožňovala sebe-objevení svých vlastních defektů. Samozřejmě, že zlikvidoval všechny své psychické agregáty a vysvobodil se. Opravdu moji milovaní bratři, nejhorší nepřízně osudu nám nabízejí nejlepší příležitosti.

Nepřetržitě dostávám dopisy od různých mladších bratrů Mezinárodního Gnostického Hnutí. Někteří z nich si stěžují na své rodiny, otce, matku, sourozence; další protestují vůči svým ženám, vůči svým dětem; další hovoří s hrůzou proti svým manželům atd., a přirozeně, že žádají balzám na uzdravení svého bolavého srdce. Až do teď, ze všech těch dopisů jsem nenašel, ani jen jeden, že by někdo byl spokojen s těmito nepříznivými situacemi. Všichni si stěžují, a to je žalostné. Nechtějí svou psychologickou tělocvičnu, nejraději by z ní utekli. A proto já jako instruktor, nemám jinou možnost, než cítit se odrazen.

Říkám si: ubozí lidé, nevědí, jak využít svou psychologickou tělocvičnu! Oni chtějí ráj, nechtějí pochopit nutnost obtíží, nechtějí vytěžit z nejhorších nepřízní osudu. Oni vlastně netouží po sebe-objevení! Když se chce někdo poznat, tak to dělá tady, protože v těchto tělocvičnách bolesti, ty defekty, které v sobě nosíme ukryté, nutně vzkvétají.

Na defektu, který v takových situacích objevíme, musíme hluboko pracovat ve všech úrovních mysli. Pak když člověk opravdu, vskutku pochopí ten nebo tamten psychický typ chyby, tehdy je takový defekt připraven na likvidaci.

Vzhledem k tomu, že svobodní/é muži/ženy nevlastní hermetický tyglík, je zřejmé, že nemohou pracovat v Deváté Sféře, ale samozřejmě, že se mohou obrátit na svou Bohyni Matku, Stella Maris, Pannu Moří, ten žijící a filosofický oheň, který leží ukrytý v jakékoli organické nebo anorganické hmotě (Kundaliní jak ji nazývají v Hindustánu).

A tedy, pokud se člověk obrací s žádostí na tento druh energie, pokud se na Ni soustředí srdcem, myslí a nejhlubšími pocity, tak jsem si jistý, že mu pomůže. Tato ohnivá síla dokáže změnit na prach, na kosmický prach ten psychický agregát, který si přejeme zničit.

Avšak je vhodné vědět, že právě ve výhni kyklopů (sex) tato prstencová, hadí síla, která se rozvíjí v těle gnostického asketce, násobí svou sílu pomocí elektro-sexuální síly.

A tedy žena, která má kněze* manžela nebo muž, který má kněžku* ženu, může skutečně důkladně pracovat během chemické kopulace. Stačí, aby se správně koncentrovali na Déví Kundaliní. Samozřejmě že Ona, posvátná kobra starověkých mystérií, když posílená elektřinou sexu, pomocí transcendentální sexuální elektřiny, dokáže opravdu velmi rychlým způsobem zničit, rozdrtit na prach, změnit na popel jakýkoli psychický agregát, který jsme předtím pochopili.

V každém případě milý bratři, nejdříve musíme objevit defekt, který zredukujeme na prach. Takový defekt nemůžeme objevit, pokud nebudeme používat psychologický sebe-pozorovací smysl. Jakékoli nepříznivé situace, nám nabízejí velmi bohaté příležitosti. Bohužel, lidé chtějí utéct od všech nepříznivých situací. Místo aby těmto brilantním příležitostem poděkovali, tak protestují. Psychologická tělocvična je velmi těžká, ale čím je tato tělocvična těžší, tím lepší je to pro naše sebe-objevení.

Dejme tomu, že jsme například museli projít situací žárlivosti: najednou najdeme svou manželku, jak si v koutě domu velmi tiše, velmi tiše s někým povídá. Takové setkání není nic příjemného, ale pro naše sebe-objevení je to něco nádherné. Možná, že se během té událostí objevila nejen žárlivost, ale i hněv. Svého partnera kritizujeme pro maličkosti, tak snad tam je také rozhořčení, protože "já" ješitnosti se mohlo cítit raněné nebo uražené.

V krátkosti, co bychom měli udělat? Velmi potichu si v noci lehneme na záda a s uvolněným tělem, zavřenýma očima, a při rytmickém dýchání si musíme zrekonstruovat tu scénu právě tak, jak se odehrála. Takže tím, že si vizualizujeme tu scénu, sesbíráme psychologické údaje. Jako primární příčinu najdeme ego žárlivosti, druhé bude obrovské ego hněvu, a třetí bude smrtelně raněné ego samolibosti. A tedy, jelikož jsme v této scéně objevili tři ega, které se tam projevily, teď je musíme zlikvidovat. Takže, jakmile tyto ega pochopíme, tak nám nezbude jiná možnost, než abychom je zredukovali na popel. Na toto a v každém takovém případě musíme ihned jít a pracovat v Deváté Sféře, nebo možná sami, neboť je zřejmé, že v takových chvílích člověk nemá chuť na práci v Deváté Sféře. Cítíme se uraženi, a jediná věc, která by byla vhodná, je dobrá koupel, a aby na nás vylili kilo mýdla, abychom viděli, že jestli s takovou koupelí ten pocit neodejde.

Ale pokud navzdory všemu získáme nad sebou určitou kontrolu, abychom mohli pracovat ve výhni kyklopů, tím lépe. Následně vzýváme Kundaliní Šakti, a to právě během chemického koitu. Nejdříve Jí úpěnlivě prosíme, aby odstranila to odporné monstrum žárlivosti. Poté, jak skončíme detailní práci na egu žárlivosti, Jí úpěnlivě prosíme, aby zničila monstrum hněvu, a nakonec monstrum samolibosti.

Nepochybně, lidé velmi milují sami sebe. Toto "já" samolibosti je hluboce zakořeněné v lidech na celém světě. Pokud nás trochu poplácají po zádech, rozkošně se usmějeme, ale pokud nám řeknou nějaké ponižující slovo, tak se staneme nemilosrdnými a hroznými. A proto toto "já" samolibosti musí být vymazáno ze světa. V našem příkladu se jedná o třetí ego, na které musíme použít plnou sílu Božské Šakti. Stejným způsobem musíme pracovat na tom, co nakonec přijde v následujících dnech a hodinách, dokud tito tři psychičtí společníci z té fatální scény nejsou úplně zničeni.

Je zřejmé, že je to právě praktický život, odkud musíme získat materiál pro zlikvidování ega. Avšak bratři mají tendenci utíkat z jejich praktického života, což je zjevně absurdní.

Když jsem pracoval na likvidaci svého ega, vzpomínám si, že při určité příležitosti se můj syn dopustil chyby (při řízení svého auta), a srazil osobu, dělníka. Jistě, stálo mě to určitou sumu peněz, asi dva tisíce pesos pro zraněného a další částku pro policii. Takto jsem se vyhnul tomu, aby mladík nešel do vězení. No záležitost tím však nekončila. Faktem je, že když jsem šel tento dluh zaplatit, tak syn místo aby mi poděkoval, tak s určitou hrubostí protestoval. Nesouhlasil se mnou. Nechtěl, abych ty dva tisíce pesos dal tomu nešťastnému, ubohému dělníkovi, ale pro mě to bylo jen dát mu peníze.

Takže ty peníze jsem dal tomu zraněného dělníkovi. Avšak spolu se synovým nesouhlasem, tam padlo několik slov. Ne jen tak nějaká groteskní, ale vskutku velmi nevděčná slova. Necítil jsem vztek, protože toto ego jsem zlikvidoval, ale skutečně jsem cítil určitou bolest v srdci.

Okamžitě jsem vstoupil do meditace, abych znal význam té bolesti, kterou jsem cítil v srdci. Takto jsem si v sobě ověřil krutou realitu samolibého "já," které bylo raněné. Jelikož jsem měl velmi vyvinutý smysl pro psychologické sebepozorování, nebylo tedy pro mě těžké vnímat toto "já" přímo. A tak, okamžitě jsem proti tomu žalostivému "já," vrhl sexuální, transcendentní, elektrické výboje. Nějaké dny jsem na tomto "já" pracoval. Konečně krůček po krůčku se zmenšovalo, dokud na sebe nevzalo podobu dítěte. Následně se nadále zmenšovalo, až z něj nezbyl kosmický prach. Drazí bratři, toto je způsob, jakým musíme pracovat.

Ale odkud jsem vzal materiál, abych mohl pracovat? Vzal jsem ho z konkrétního, jasného a definitivního faktu! Avšak mezi bratry existuje tendence utíkání od praktických faktů života, a to je nesmysl, úplný nesmysl.

Při jiné příležitosti (cituji v závorkách; přežité příklady s účelem kolektivní orientace) jsem byl velmi sklíčený s jistou podrážděností, kvůli synovým slovům, které opravdu nebyly krásnými slovy. Vždycky jsem měl nad myslí kontrolu a nikdy jsem neexplodoval, nikdy jsem si neroztrhl šaty, toto byl vskutku triumf. Přesto, není pochyb o tom, že hluboko ve svém nitru, a to nemohu popřít, se objevily některé velmi nepříjemné reakce. Takže, když jsem se prozkoumal s psychologickým sebe-pozorovacím smyslem, tak jsem s velkým úžasem objevil velmi zavalité a robustní "já," opravdu velmi tučné, chlupaté jako medvěd, které se procházelo po chodbě mého pánského domu (psychologický dům). "Á, jak výborně si bylo ukryto, k čertu s tebou, řekl jsem mu, teď si odsouzeno k záhubě, protože tě spálím, proti mně nemáš žádnou naději."

Závěr: didaktickým způsobem jsem se obrátil na Déví Kundaliní Šakti. Tím, že jsem na tomto "já" pracoval, začalo ztrácet svůj objem. Začalo se zmenšovat, a jak se tak zmenšovalo, tak zároveň se stávalo krásným. Vypadalo jako malé dítě, až jednoho dne mu Matka Boží Kundaliní setla hlavu. Později, časem bylo zredukováno na prach, nic z něj nezbylo. Toto je způsob, jakým jsem se plně věnoval jeho skoncování. Pracoval jsem na něm dnem i nocí, každou hodinu, každou chvíli, dokud nepřestalo existovat.

Tento psychologický sebe-pozorovací smysl se vyvine v každém z vás, podle toho, jak jej budete používat. Nezapomeňte, že smysl, který se nepoužívá, zakrní. Přijde den, kdy bude váš Psychologický Sebe-pozorovací smysl plně vyvinut tak, že budete schopni vnímat jakýkoliv nežádoucí psychický agregát stejně jako já. Navíc budete schopni vidět výsledky práce na těchto agregátech.

Psychologický měsíc

Moji drazí bratři, jménem pravdy vám musím říci, že stejně jako existuje měsíc ve vesmíru, stejně tak existuje psychologický měsíc v našem nitru. A tak jak má měsíc, který v noci svítí, dvě tváře (jednu viditelnou a jednu neviditelnou), podobně i náš vnitřní psychologický měsíc má dvě tváře.

Psychologický měsíc má dva aspekty: jeden, který je pro náš psychologický sebe-pozorovací smysl viditelný, a druhý, který je neviditelný: okultní, neznámý, inkognito. Nicméně, tento skrytý aspekt se stává viditelným, když se psychologický sebe-pozorovací smysl rozvine na maximum. Takže věřím, že těmto věcem rozumíte.

Na začátku musíte použít oheň vůči psychologickým agregátům viditelné části svého psychologického měsíce. Mnohem později budete muset použít oheň vůči nežádoucím prvkům Černého Měsíce, což jsou ty psychické agregáty, které nejsou tak snadno vidět. Mnoho světců zničilo psychické agregáty viditelné části svého psychologického měsíce, ale o nežádoucích prvcích druhé tváře svého psychologického měsíce, nevěděli nic. Přesto se ponořili do Nirvány, a dokonce i do Maha-Paranirvány. Navzdory tomuto se stejně musí později inkarnovat (vzít fyzické tělo), aby mohli pokračovat v práci v okultní tváři svého psychologického měsíce. Protože ať už se zabýváme pouze s viditelným aspektem nebo neviditelnou tváří svého psychologického měsíce, i tak tyto psychické elementy musíme objevit z konkrétních faktů praktického života, abychom na nich mohli vědomě pracovat.

A proto neunikejte; nesnažte se vyhýbat reálnému životu. Pokud opravdu to, co chcete, je zlikvidování vašeho ega, tak musíte být praktičtí. Tím, že budete praktičtí, a tím, jak se budou psychické agregáty likvidovat na prach, se utlačená Esence vysvobodí. Toto je cesta ke krystalizaci toho, co se v nás nazývá Duší.

Budete muset projít velkými morálními krizemi. Toto není jen intelektuální záležitostí, ne. Není to jednoduchá demagogie nebo nepodstatná, marná slova dvojmyslného tlachání, ne! Opět opakuji, co jsem řekl, i když jste z toho už možná unavení, ale opravdu, "Pokud se voda nevaří na 100 stupňů, tak to, co má být uvařené, není uvařené, co znamená: to, co má být zničeno, není zničeno."

Takže pokud se nám nepodaří projít šokujícími emocionálními krizemi, tak tyto "já" nemohou být rozdrceny. Já jsem například cítil velkou bolest a musel jsem projít velkou emoční krizí, když jsem uviděl "já" samolibosti dobře ukryté v nejhlubších úrovních své psychiky. Velmi jsem trpěl, toto byl způsob, jakým jsem se skutečně kál. Pak jsem úpěnlivě prosil Déví Kundaliní Šakti, aby tento nežádoucí element rozdrtila na prach.

Když jsem v sobě objevil velmi podlého démona, který byl plný hněvu, a který pocházel z velmi dávných dob, tehdy jsem nevýslovně trpěl. Prošel jsem hroznou emoční krizí. Styděl jsem se za sebe. Úpěnlivě jsem prosil Kundaliní Šakti, aby ten ohavný, psychický element rozdrtila na prach. Takže neutíkejte před praktickým životem, protože tyto nežádoucí elementy objevíte v oblasti praktického života. Vše, co potřebujete, je být ve střehu a bdělí jako strážce během války.

Když mluvíme, tak si skutečně musíme být vědomi slov, které říkáme! Musíme si dávat pozor na svá slova. Máme emoce? Ano, máme, ale o jaký druh emocí se jedná? Jsou dobré? Jsou špatné? Mohly by to být vyšší emoce, nebo jsou to prostě nižší? Co nám tyto emoce ukazují?

Nižší emoce nám ukazují nižší emoční "já," které musí být rozdrceny, nicméně tyto musíme objevit ve faktech praktického života. Neboť pokud z nich neextrahujeme vědomí, pokud s nožem sebekritiky nezpůsobíme svým nižším emocím krvácení, pak rozvoj Vyššího Emocionálního Centra bude v nás nemožný. Vyšší emoce jsou nutné pro přijímání zpráv, které pocházejí z Vyšších Světů.

Takže praktický život je místem, kde musíme sledovat svá slova, myšlenky, představy. Například, pokud nám najednou přijde na mysl chlípná myšlenka, morbidní scéna, věříte snad tomu, že to přijde jen tak? Co nám to ukazuje? Není pochyb o tom, že za zlověstným kinem naší mysli, za tímto doprovodem morbidních obrázků, je v činnosti nějaké "já" chtíče. Jsou tam "já" chtíče, které se zmocňují "filmů," které nosíme v mozku; vzpomínky vášnivých forem, které se projektují na obrazovce intelektu.

Pokud se ztotožníme s morbidními scénami, tak posilujeme "já" chtíče. Takže pokud jsme napadeni těmito druhy myšlenek, tak je třeba vzývat o pomoc naši Božskou Kundaliní Šakti, a s její výjimečným, hořícím ohněm, takové "já" zredukovat na prach. Pokud nebudeme takto postupovat, a místo toho se s tím ztotožníme, pokud se nám ta chlípná scéna velmi líbí, pak místo toho, aby takové "já" bylo zlikvidováno, bude mimořádně posíleno.

Každý z nás má své Vědomí potlačeno mezi všemi těmito herci různých komedií, dramat a tragédií života. Každý z nás má své Vědomí potlačeno v egech. Takže, zredukujme tyto ega (já) na prach a Vědomí bude svobodné.

Svobodné Vědomí je Osvícené Vědomí. Je to Vědomí, které je schopno vidět, slyšet a dotknout se velkých realit Vyšších Světů, je to Vševědoucí a Božské Vědomí.

Co je další věcí, kterou musíte zničit, potom co jste totálně zničili své ega?… Co? Samozřejmě semena eg. Neboť, když ega zemřou, semena zůstanou. Tyto semena jsou příšerně zhoubné. Tato semena musí být rozdrcena, zredukována na prach.

Pokud chceme být Králi a Kněžími Přírody podle Melchisedechova Řádu, tak se musíme zmocnit sami sebe. Nemůžeme se zmocnit sami sebe, zatímco vědomí je stále potlačeno v různých nežádoucích, psychických elementech.

Vědomí, které se zmocnilo samo sebe, je svobodné Vědomí. Vědomí, které se zmocnilo samo sebe, je přijato do Melchisedechova Řádu. Je to osvícené a dokonalé Vědomí. To je to, co potřebujeme.

Den, kdy získáte osvícené Vědomí, den, kdy se osvobodíte, je dnem, kdy jste vykrystalizovaly to, co se nazývá Duše. Celí se stanete Duší. Dokonce i vaše fyzické tělo se změní na Duši, a budete naplněni atributy a kosmickými silami.

Dnes jsem vás naučil praktickou didaktiku prostřednictvím definitivní dialektiky. A teď vstoupíme do meditace. Ale dříve, než to uděláme, je nutné vědět, na čem budeme pracovat, jinak to nebude mít význam. Jelikož jste lidé, kteří bojují za sebe-objevení, je zřejmé, že pracujete na takové nebo oné psychické chybě. Je tu někdo, kdo ještě stále neví, na čem má pracovat? Je možné, že v této meditační skupině je někdo, kdo nepracuje na rozdrcení defektu? Pokud zde takový je, rád bych se s ním setkal.

- Přednáška Didaktika na zlikvidování ega od Samaela Aun Weora
- Přeloženo z anglického originálu: The Didactic for the Dissolution of the "I"

* Poznámka překladatele: když Samael Aun Weor hovoří o knězi muži a kněžce ženě, samozřejmě, že nemyslí běžného kněze v kostele. Nazývá tak jakéhokoliv muže nebo ženu, kteří jsou v posvátném manželském svazku. Také posvátný manželský svazek nemusí být pouze v kostele. To zda jsme ženatí nebo vdané v tomto fyzickém světě, a zda to máme i na papíře, není pro Boha opravdu podstatné. Posvátný manželský svazek je proveden pohlavním aktem (Bílá Tantra), který má být v životě muže a ženy svatou záležitostí.

Otázky o odstranění ega

Otázky o odstranění ega položené Samaelovi Aun Weorovi během Pratimoksha rituálu (třetí komory) gnostickými misionáři v roce 1976

Otázka: Pracuji na odstranění ega, ale chci se vás konkrétně zeptat, že na kterém egu mám pracovat, protože z praktického života víme, že zevnitř člověka se vynořuje jedno ego za druhým, a to je pak velmi matoucí. Takže se vás tedy ptám, můžete mi tedy prosím vás říct se kterým egem, co se vynoří má člověk pracovat?

Samael Aun Weor: Na jakém egu pracujete?

Otázka: Během meditace jsem se snažil pracovat na svém chtíči, hněvu, strachu, ale jak jsem již zmiňoval, všechno je to matoucí.

Samael Aun Weor: Ale na kterém egu konkrétně pracujete? Vidím, že jste rozvážný člověk, a proto je zřejmé, že jste již specifikovali svou psychologickou práci.

Otázka: Chtěl jsem pracovat na své svém chtíči.

Samael Aun Weor: No, to je jeden ze smrtelných hříchů. Ego chtíče je smrtelným hříchem na kterém člověk pracuje celý svůj život, protože chtíč je prvotním hříchem, kořenem všech eg. Čili člověk musí denně pracovat na chtíči společně s jiným egem, které vyšlo na povrch.

Co mám na mysli, je následující: Pracujte na svém hněvu, ale také pracujte na svém chtíči; pracujte na závisti, ale pokračujte v práci na svém chtíči; pracujte s pýchou, ale nikdy nezapomínejte na svůj chtíč, protože se jedná o smrtelný hřích.

Otázka: Jinými slovy, všechno, co mi přijde na rozum během meditace ohledně konkrétního "já" má být pochopeno?

Samael Aun Weor: Pochopit vše, co vám přijde na rozum ohledně "já." To se mi zdá nesouvislé, vágní, nepřesné, prostě takové nemastné neslané. Prosím, vyjádřete se přesně. Jaké ego jste objevil? Protože pokud jste ve střehu a bdělý, v neustálém pozorování sebe sama (jako stráž v době války), pak jste zaručeně musel objevit některé z vašich chyb.

Takže, jakou chybu jste tentokrát u sebe objevil? V jaké situaci jste se nacházel? Řekl jste něco v hněvu? Zpozoroval jste u sebe chlípný impuls? Jaká byla poslední chyba, kterou jste objevil? V jaké situaci? Bylo to u vás doma nebo v baru? Kde se to stalo? Co se vám stalo? Nebo jste snad spal?

Otázka: Objevil jsem ego hněvu.

Samael Aun Weor: Á, takže hněv. Jsem rád, že jste upřímný? To je správné. Protože to, co je potřeba, je žít v neustálém střehu a být bdělý (jako strážce v době války). Takže, kde došlo k tomuto hněvu? Při jaké příležitosti? Můžete tuto situaci zrekonstruovat? Dokážete si představit ten okamžik, ve kterém jste cítil tento hněv? Dokážete to? Protože pokud si to umíte představit, což znamená, že si umíte vzpomenout, jak k té události došlo, pak nyní v meditaci budeme na tom pracovat. Budeme meditovat na základě konkrétních faktů, nebudeme přece meditovat na základě nějakých nejasných, neúplných faktů, to vskutku ne!

Budeme meditovat na základě konkrétních, jasných a rozhodujících faktů. Prostě budeme sto procent praktičtí. Takže, je třeba, abyste tuto událost hněvu zrekonstruoval a na ní je nyní nutné pracovat v meditaci.

Otázka: Mistře, co se stane, když v určitém okamžiku, člověk zjistí, že ho posedlo ego, například ego hněvu, a obrátí se s prosbou na svou Božskou Matku Kundaliní o odstranění tohoto ega?

Samael Aun Weor: Při jaké situaci k tomu došlo? Kdy se to stalo? Na jaké ulici, v kterém domě, na jaké adrese? Chci fakta, neptejte se mě nejasné věci.

Otázka: Dobře tedy, k tomuto záchvatu vzteku u mě došlo právě včera, když jsem chtěl jít a poslechnout si vaši přednášku. Ale protože moje žena měla bolesti hlavy a nemohla jít, tak moje plány byly zmařeny, moje touha nevyplněná, a to mě vážně ranilo a rozzuřilo. Nicméně, v tom přesném okamžiku, jsem začal prosit svou Božskou Matku Kundaliní, a okamžitě jsem to ego obvinil, ale nevím, jestli jsem tím něco dosáhl. Tedy, zda vůbec moje Božská Matka tomuto egu usekla hlavu?

Samael Aun Weor: Dobře, buďme praktičtější. Víme tedy, že jste se rozhněval na svou ubohou manželku. Ale víte, proč jste se rozhněval?

Otázka: Protože kvůli ní jsem nemohl jít na vaši přednášku.

Samael Aun Weor: Takže to byl tedy motiv. Důvod, proč došlo u vás k tomuto hněvu bylo, že vám nedovolila jít na mou přednášku. Co bylo ve vás v tu chvíli raněno?

Otázka: Moje hrdost.

Samael Aun Weor: Dobře tedy, takže tam byly dvě ega: Jedno hněvu a druhé hrdosti. Takže teď budete muset konkrétně a prakticky pracovat na těchto dvou "já," a během meditace je pochopit.

Ta prosba se kterou jste se obrátil na svou Božskou Matku Kundaliní v tu chvíli, je přijatelná, ale to nestačí, protože to bylo učiněno narychlo. Už jste přemýšlel nad touto událostí? Zrekonstruoval jste tu scénu? Můžete mi přesně říct, kolik hodin jste uvolněně ležel v posteli za účelem vědomého zrekonstruování, uvědomění si a úplného pochopení té události?

Ptám se proto, že ta prosba se kterou jste se v tu chvíli obrátil na svou Božskou Matku Kundaliní, byla provedena narychlo, ale my musíme být mnohem důkladnější, a jít úplně do hloubky problému.

Voda, která je zakalená, je voda, která je mělká. My potřebujeme hlubokou vodu. Bahnité kaluže na okraji silnice, které nemají žádnou hloubku, vysuší světlo slunce a stanou se bažinami plné hniloby. Nicméně hluboké vody, kde žijí ryby a kde je plno života jsou jiné. Takže my musíme být hlubší, tj. jít hlouběji do své mysli.

Brutus se žalostně mýlil, když si myslel, že kundaliní je mechanická síla. Božská Matka je velmi náročná. - Samael Aun Weor, Záhada zlatého rozkvětu

Čili ještě jednou se vás ptám: "Kolik hodin jste strávili v meditaci zrekonstruováním té scény?

Otázka: No, ono mistr, já jsem tuto událost nechal až na dnešek, abych nad ní mohl meditovat s vámi.

(Od ostatních lidí bylo slyšet smích)

Samael Aun Weor: Jste velmi zábavný, opravdu velmi zábavný. Takže dnes budeme meditovat nad egem hněvu a egem hrdosti.

Otázka: Mohl byste nám něco říct o hlavní osobité psychické charakteristice člověka.

Samael Aun Weor: Ano, znát svou hlavní osobitou psychickou charakteristiku je velmi podstatné. Protože, pokud ji člověk zná, pak může na ní pracovat a zničení ega se stává jednodušším. Ale dovolte mi, abych vám řekl velkou pravdu: předtím než se sebe-prozkoumáme za účelem objevení naší hlavní osobité psychické charakteristiky je nutné, abychom na sobě hodně pracovali, a to nejméně pět let. Nejméně proto, že není snadné zjistit něčí hlavní osobitou psychickou charakteristiku. Skutečně, člověk má falešné představy o své vlastní osobnosti. On ji vidí prostřednictvím fantazie. Člověk vždy o sobě uvažuje mylně. Lépe řečeno, jiní nás vidí lépe, než my vidíme sami sebe, právě díky naší zcela falešné představě o sobě samém. Člověk nemůže objevit svou hlavní osobitou psychickou charakteristiku tak dlouho, dokud neodstraní převážné procento nelidských psychických agregátů. To je důvod, proč říkám, že pokud někdo chce znát svou hlavní osobitou psychickou charakteristiku, je třeba pracovat nejméně pět let v meditaci. Po pěti letech meditace si můžeme dovolit využít retrospektivního systému s cílem uplatnit ho do současného života, stejně jako do minulých životů. Pak můžeme s velkým údivem zjistit, že se znovu a znovu dopouštíme stejných chyb. Objevíme "já," které je klíčové. Které se ve všech životů dopustilo těch nejhorších chyb, a které vždy doprovází konkrétní trestný čin. "Já," které bylo a je osou všech našich minulých životů.

Ale samozřejmě, abychom mohli praktikovat toto retrospektivně cvičení s jasnou myslí, je nutné nejprve odstranit hodně eg. V žádném případě bych nemohl uvěřit, že člověk může objevit svou hlavní osobitou psychickou charakteristiku, bez moudrého využití retrospektivního systému v meditaci. Pracovat s tímto systémem se skutečně jasnou myslí si také vyžaduje, abychom byli upřímní. Pokud máme vědomí zcela ponořené v egu, tak tam nemůže být žádná jasná mysl. V takovém případě není možné, abychom důkladně pracovali s tímto retrospektivním cvičením, a místo toho se z tohoto cvičení stává něco fantastické nebo scestné. Takhle to vidím já.

Otázka: Ráno jsem pocítil určitou reakci, která měla souvislost s jedním "já," a hned potom přišla další, která měla souvislost s druhým "já." Mám tedy meditovat nad oběma reakcemi nebo jen nad jednou?

Samael Aun Weor: Během meditace je třeba věnovat se pouze jednomu "já," a to prvnímu. Později se můžete věnovat tomu druhému. Ale teď, během této meditaci, se budete věnovat pouze tomu prvnímu.

Otázka: Ale co se stane s tím já, které jsem nezařadil do meditace? Neztloustne náhodou?

Samael Aun Weor: To druhé "já" musíte nechat na jinou meditaci. Ale pokud nechcete, aby ztloustlo, tak ho přestaňte krmit a uvidíte, jak vyhubne.

Otázka: Mistře, vy jste nás učil, že musíme mít pořádek a přesnost v odstraňování našich chyb. Nicméně, něco mi tam u vás uniklo: Konkrétně se jedná o skutečnost, kde říkáte, že objevený defekt musí být pochopen a odstraněn. No v psychologické práci na sobě jsem si ověřil, že ego nepřichází pouze jedno, ale že přicházejí jedno za druhým. To je důvod, proč se vás toto ptám, protože během dne se v člověku projevuje mnoho eg. Tak například ráno můžeme pociťovat ego chtíče, které po chvíli zmizí, ale vzápětí se místo něj objeví hrdost. Pak člověk jde po ulici a téměř ho srazí auto, takže okamžitě z něj vyletí hněv. Takže jak vidíte, jedná se o sled skutečností a neustálý projev defektů. To je důvod, proč si myslím, že došlo k nedorozumění při hledání hlavní osobité psychické charakteristiky. Takže jak tomu máme chápat, a jak na tom máme přesně pracovat?

Samael Aun Weor: Každopádně je nutné, abychom měli v práci pořádek. Samozřejmě souhlasím s vaším tvrzením, že během dne se přes nás projeví mnoho eg, ale v každém případě platí, když přijde noc, třeba s uvolněným tělem začít praktikovat retrospektivní cvičení ne na vašem celém současném životě nebo na minulých životech, ale alespoň na konkrétním dnu. Čili si budete vizualizovat a rekonstruovat různé události dne. Pak po rekonstrukci, očíslování, klasifikováni budete pokračovat v psychologické práci. Nejprve budete meditovat nad jednou událostí, které věnujete, řekněme alespoň patnáct minut. Pak budete meditovat nad druhou událostí, které věnujete dvacet minut. A pak nad další událostí, které věnujete půl hodiny. Další můžete věnovat pět minut. A zase další, třeba deset minut. Vše závisí na závažnosti událostí. Na takto uspořádaných a seřazených událostech lze pak pracovat. Meditujte v noci v klidu a po pořádku.

Otázka: A co se týká odstranění ega?

Samael Aun Weor: Podobně, ve stejném pořadí. Protože v každé práci nad tou či onou událostí vstupují stejné faktory: objevení, rozsudek a poprava. Takže proto je třeba pro každý defekt použít následující postup.

Objevení: objevit ho.
Pochopení: pochopit ho během meditace.
Poprava: popravit ho s pomocí Božské Matky Kundaliní.

To je způsob, jak je třeba pracovat. Kdybyste pracovali pouze na jednom egu, práce by byla velmi dlouhá a náročná. Protože jak řekl básník Vergilius ve své božské básni o Aeneovi (Eneida): "Kdybych měl sto jazyků a ústa z oceli, i tak bych nedokázal vyjmenovat všechny své chyby.

Takže pokud byste se rozhodli pracovat na jedné konkrétní chybě dva měsíce, jak to říká Gurdjieff, a na další chybě znovu dva měsíce, jak dlouho by vám asi trvalo odstranit tisíce chyb? Kromě toho nesmíme zapomínat, že každý defekt má určitou spojitost s jiným defektem. Sólo se objevují jen velmi zřídka. Vždy najdete jeden defekt spojený s druhým. To je důvod, proč je každý den třeba pracovat po pořadí, řádně je klasifikovat, dokud nad nimi všemi jednoho dne nezvítězíme.

Otázka: Mistře, mluvil jste nám o nepořádku v domě. Mistr Gurdžijev také hovoří o nepořádku v domě a také o vnitřním komorníkovi a o některých egách, které mají rádi tuto psychologickou práci a o dalších, které ji rádi nemají. Takže, jak tomu máme rozumět s ohledem na vytvoření permanentního těžiště?

Samael Aun Weor: No, upřímně řečeno, to s tím "komorníkem," který je hojně citovaný Mauricem Nicollem, Georgijem Gurdžijevem, Petrem Uspenskijem a všemi jejich stoupenci, mi přijde jako bláznovství. Nemá to žádnou cenu. Z mé vlastní zkušenosti, nebo lepší, když řeknu, ten, který je ve mně a který zničil mé ego na prach, nikdy tento způsob s komorníkem nepoužil.

To, že existují užitečné ega i zbytečné ega je pravda. To, že existují dobré ega i zlé je také pravda. Těchto eg jsou tisíce. Člověk je potřebuje zničit všechny: ať už se jedná o dobré i špatné nebo o užitečné a zbytečné.

Jednoho dne se můj přítel, který má v Salvadoru továrnu na kalhoty zeptal: Mistr, když zničím užitečné ego, které mi v továrně vyrábí kalhoty, kdo pak bude vyrábět kalhoty? Vždyť zbankrotuji a továrna zkrachuje!

O to se nemusíš strachovat, odpověděl jsem. Pokud zlikviduješ to "já," které ti v továrně vyrábí kalhoty, jedna část tvého Bytí, která odpovídá tomuto řemeslu a je zručná ve všech typech umění zaujme místo tohoto ega a převezme výrobu kalhot. A tato část Bytí bude vyrábět ještě lepší kalhoty, na to se můžeš spolehnout. Tato odpověď mého kamaráda uspokojila.

Dobré ega si myslí, že vědí jak dělat dobré skutky; ale ve skutečnosti to nevědí. Dělají dobré skutky tehdy, když by neměli. Dávají almužnu kuřákovi marihuany, aby mohl jít a koupit si více marihuany. Dávají almužnu opilci, aby se mohl i nadále opíjet. Dokonce dají almužnu i bohatému člověku, který si o ni prosí, atd. Takže, dobré ega nevědí, jak dělat dobré skutky.

V závěrečné fázi cesty musíme bojovat proti dobru i zlu. V závěrečné fázi cesty musíme jít za hranice dobra a zla a uchopit meč kosmické spravedlnosti.

Takže co je nakonec to, co nazýváme dobré? Buďme si vědomi toho, co nazýváme dobrem a zlem. Dobré je to, co je na svém místě. Špatné je to, co je mimo svého správného místa. Tak například oheň v kuchyni je dobrý, ne? Ale co tak oheň pohlcující záclony nebo který nás upaluje zaživa: Jak by se vám to líbilo? Chtěli byste se stát hořící pochodní? Věřím, že ne.

Podívejme se nyní na příklad vody. Tady v tomto poháru je dobrá. I v kuchyni na mytí nádobí a šálků je dobrá. Ve fontánce je také dobrá. Ale co tak voda, která zaplavuje všechny místnosti domu? To by bylo špatné, ne? Tak tedy, dobré je vše, co je na svém místě a špatné je vše, co je mimo svého místa. Ctnost, jakkoli svatá jak jen může být, není-li na svém pravém místě, stává se zlo.

Chtěli byste jako gnostičtí instruktoři přednášet v baru?

Chtěli byste jako gnostičtí instruktoři jít do bordelu a přednášet tam? Chtěli byste to? Věřím, že ne. A pokud by se vám tento nápad snad zalíbil, tak bych to určitě nedoporučoval. Nejen proto, že by to bylo špatné, ale i absurdní.

A proto dobré je to, co je na svém místě a špatné je to, co je mimo svého místa. Proto tato slovíčka "dobré" a "špatné" jsou vytržené z kontextu. Lepší bude když řekneme "správné" a "nesprávné." Takže to, co je v životě nejdůležitější je, abychom zlikvidovali "já", ať jsou "dobrá" nebo "špatná." To je to, co je důležité.

Pokud náhle u sebe přistihneme ego, které dává almužnu kuřákovi marihuany, aby si ten v pohodě mohl kouřit dál, tak samozřejmě, že jsme objevili dobré ego, které musíme zničit. Charitativní, "dobré ego," které navzdory faktu, že je "dobré" musíme zlikvidovat na popel. A pokud u sebe objevíme ego, které chce být zdvořilé k dobrým přátelům nebo příbuzným, a znovu a znovu si naléváme, co si v takovém případě řekneme? Jak si to odůvodníme? Že pijeme prostě z přátelství nebo proto, že tito lidé jsou pokorní, nebo protože jsou to moji kamarádi, kteří uspořádali tento večírek? A proč bychom tedy měli nimi opovrhovat? Takže svého kámoše doprovázíme s malými pohárky, dokud se neopijeme. Je to dobré protože jsme pokorní? V tomto případě se jedná o údajně dobré ego, které však také musí být zničeno a odstraněno. Takže proto musíme zničit ega ať už dobré nebo špatné, a také bojovat proti dobru stejně jako bojovat proti zlu.

Otázka: Mistře, a co gnostické ego? Je to dobré, nebo špatné ego?

Samael Aun Weor: No, dovolte mi, abych vám řekl pravdu. Tato otázka je velmi pikantní, víte, protože v gnostickém hnutí není jediný člověk bez gnostického ega. Zajímavé na tom je, že takové ego musí být také zničeno. Co musí zůstat, je pouze gnostické vědomí. Gnostické ego je automatické, mechanické ego. Je nutné ho zničit na popel. Gnostické učení musíte studovat vědomě, aby se u vás objevila gnóze skrze vědomou jistotu, a ne jako obyčejný mechanický automatismus. Gnostické ego je mechanické, ale gnostické vědomí je revoluční, rebelující, a ohromně božské.

Otázka: Mistře, můžete nám podat pomocnou ruku s prací na zničení ega?

Samael Aun Weor: Ale já vám přece podávám pomocnou ruku! Nevysvětluji vám snad úplné základy? Tato práce na zlikvidování ega je pro každého z nás něco velmi, velmi osobního. Nikdo nemůže po této cestě kráčet za vás. Pouze vy po ní můžete jít. Jediná věc, kterou zde mohu pro vás udělat je, že vám ukážu cestu, a poskytnu vám přesné údaje; to je vše.

Otázka: Dala by se použít technika meditace na usmrcení ega na ega, které máme v našich snech?

Samael Aun Weor: Hodně listů dostávám od lidí, kteří trpí nočními polucemi. Téměř v každém z nich ode mne vyžadují recept na vyléčení se z této strašlivé nemoci, a já vždy odpovídám, že pokud budou ega poluci nadále existovat, do té doby budou existovat i poluce.

Dejme tomu, že člověku se sní morbidní sen, a tedy jako důsledek dojde k noční poluci. Co v takovém případě dělat? V přesném okamžiku, kdy se fyzicky probouzíme ze snu je nutné, abychom nad egem, které zapříčinilo tuto poluci intenzivně pracovali. Musíme se samozřejmě odvolat na Božskou matku kundaliní Šakti, aby toto ego rozdrtila a i nadále nad tímto egem v budoucnu pracovat. Ale pokud v průběhu dalšího dne dojde k další noční poluci, je to proto, že se tam objevilo další žádostivé ego. To znamená, že práci musíme znovu opakovat, dokud jednoho dne všechny tyto typy ega související s polucemi nebudou zlikvidovány. To je jediný způsob, jak se vyléčit.