4. Mentální Disciplína

Napsané Gnostickým Instruktorem

Jak prohloubit koncentraci

Buddhistické osvícení není nikdy dosaženo rozvojem mentálních schopností a ani zbožňováním uvažování. Právě naopak, je to dosaženo rozbitím všech vazeb, které nás připevňují k mysli. - Samael Aun Weor, The Doomed Aryan Race (Zatracená Árijská Rasa)

Je velmi důležité, aby každý meditující velmi dobře porozuměl procesu a rozvoji skutečné koncentrace. Bez toho nemůžeme mít skutečné meditační cvičení. Existuje citát od velmi známého Tibetského Lámy, který asi před sto lety řekl:

Ačkoliv můžete předstírat, že cvičíte, pokud nevíte co je nezbytné pro dosažení jednobodové koncentrace, tak necvičíte vůbec. Rozhodně musíte dosáhnout jednobodové koncentrace s dvěma charakteristickými rysy: ohromnou jasnost spolu s určitou stabilitou a pevným zadržení obrazu. - Pabongka Rinpocheho, Liberation in the Palm of you Hand (Osvobození v Dlani)

Meditace začíná s velmi silnou koncentrací a jasností obrazu. Takže první věc, kterou musíme zřídit je ujištění, že víme co koncentrace je. Jak ji máme rozvinout a jaké jsou fáze, jaké jsou úrovně, jaké jsou kvality, jaké jsou zahrnuty faktory. Toto všechno je zmapováno, nemusíte to hádat, přesně můžete vědět, kde se ve svém cvičení nacházíte. Toto je jedna z největších mylných představ o meditaci. Lidé si myslí, že je nejasná / nezřetelná. Lidé mají tendenci si myslet, že meditace je jako koukání "do blba". To ne, je to pravý opak. Meditace je o rozvoji hluboké pozornosti a vnímání. Přirozeností vědomí je vnímání. Všichni máme vědomí, což znamená, že všichni jsme schopni vnímat. Samozřejmě, že existují úrovně vědomí. Toto je Čára Bytí a Čára Života. Čára Bytí mapuje všechny ty úrovně, zatímco Čára Života je pouze čas.

Takže z tohoto grafu okamžitě vidíme, že vědomí nemá absolutně žádný vztah s časem. Toto je pro většinu lidí obrovskou překážkou, protože my si myslíme, že "časem" se probudíme. "Jednoho dne probudím vědomí" nebo budu mít probuzený zážitek. Tento způsob myšlení je klam. Nezávisí to od času, závisí to na rozvoji samotného vědomí, které je nezávislé od času, je oddělené. Běží na úplně jiném příkladu jako čas. Z tohoto důvodu musíme využít každý okamžik. Každý okamžik života je okamžikem, ve kterém funguje vědomí. A proto dokážeme vnímat. Nicméně, kvůli tomu, že máme takovou Karmu, takové problémy, které jsme si všichni vytvořili, tak vnímáme pouze v souladu s naším vědomím, které máme dostupné. A protože jsme tak mnoho z nás samotných uvěznili v touze, proto máme tak málo svobodného vědomí. To znamená, že vědomě vnímáme jen velmi málo. Většinu času vnímáme nevědomě. To znamená, že většinu času spíme.

V Gnózi rozumíme, že máme více či méně 3% vědomí. Toto je to, co je volné, to neznamená, že je to automaticky aktivní. Musí to být aktivováno. Musí tam být přepojení, jinak to není aktivní. Když jste na "auto-pilotovi", tak volné vědomí není aktivní.

Takže pro většinu lidí je většina našeho života strávena spaním. Obecně řečeno, doba dětství řekněme mezi 0 až 5 více méně, je nejvědomější doba, kterou kdokoli má ve svém celém životě. A všichni víme, že je to pravda, protože tu dobu si pamatujeme, že jsme měli něco jiného, něco na tom bylo jiné, i když to nedokážeme vysvětlit, všichni to víme. A rozdíl byl v tom, že vědomí bylo svobodné. Ego, mysl se ještě nevtělili do naší psychiky, protože existuje určitá doba vývoje, kdy rosteme, kdy se mysl postupně vtěluje a dítě se pomalu mění. Kdokoliv, kdo má děti zpozoroval, jak moc se dítě mění mezi druhým a sedmým rokem života. Osobnost se může zcela obrátit, 100% totální změna a toto je kvůli těm egům, které se krůček po krůčku vtělili.

Toto je něco nad čím se musíme hluboce zamyslet a pochopit: že většinu času žijeme uvězněni v touze. Toto je naší velkou překážkou. Abychom mohli rozvinout Šamathu, rozvinout koncentraci, tak tento poměr musíme začít měnit. Prvním krokem je aktivovat 3% (Esence), které máme a to uděláme tím, že budeme dávat pozor. Když se učíme jako dávat pozor, tak aktivujeme ty 3%. Jedná se o malý kousek, ale pokud máte 100% temnotu a 3% světla, tak máte alespoň svíčku. Alespoň jste schopni najít cestu; možná že toho hodně neuvidíte, ale aspoň jste schopni vidět to světlo. Stejně to je i s učením, jak dávat pozor. Stále vrtáme do tohoto bodu, protože pokud toto není chápáno, tak meditace nebude pochopena nikdy. Meditace je prostě rozšířením věnování pozornosti, to je všechno. Nic víc v tom není.

Zážitky v meditaci jsou zážitky vědomí; to znamená, že pokud se nikdy nenaučíme jak aktivovat ty 3%, tak se nikdy nenaučíme jak aktivovat pozitivní meditační zážitky. Pokud se nenaučíme dávat pozor používáním těch 3%, tak potom když budeme meditovat, tak vše co zažijeme, bude touha, to je vše co uvidíme, to je vše co budeme vědět. Je to to, co zůstává v mysli, podvědomí, nevědomí / bezvědomí a infravědomí. Toto jsou touhy, vzpomínky, historie, strach, starost, úzkost, lítost, pýcha. Takže nejdříve se musíme naučit, jak aktivovat ty 3%; toto je to, o čem jsou vlastně tyto první přednášky. Jak aktivujeme vědomí, jak máme dávat pozor? Možná je to jednoduché v konceptu, ale něco slyšet a vykonat to, jsou dvě rozdílné věci. Člověk to musí udělat, aktivovat vědomí, naučit se jak být přítomen, naučit se jak být vědom a z toho se pak můžete naučit, jak vstoupit do toho, o čem dnes budeme hovořit: Jak Prohloubit Koncentraci.

O čem jsme v předchozích přednáškách říkali, bylo, že meditace je skutečně sjednocení dvou elementů, Šamathy a Vipašjany. V Gnostické terminologii Šamatha souvisí se silou vůle a Vipašjana souvisí s představivostí.

Klíč k moci se nachází v harmonické vibrující jednotě Představivosti a Síly Vůle. - Samael Aun Weor, The Initiatic Path in the Arcana of Tarot and Kabbalah (1978) Úvodní (zasvěcovací) cesta do Tajemství Tarotu a Kabaly 

Šamatha je koncentrace, ale je to koncentrace s kořenem výrazu Klidné Přetrvávání, duševní klid. Šamatha doslovně znamená "žít ve stabilitě" nebo klid. Takže koncentrace má jako svou primární vlastnost "pokojnost" Toto obvykle nepřisuzujeme k síle vůli; většinou o síle vůle pomyslíte, jako o něčem velmi tvrdém. V jistém smyslu je to tak, protože je to mužská energie, která je velmi projekční, tlačí, ale musí to dělat bez touhy. Představivost na druhé straně, je ženská a přijímající. V pozdějších přednáškách budeme hodně mluvit o Vipašjaně, ale nyní se zaměřujeme na Šamathu, sílu vůle.

Když je síla vůle a představivost v harmonii a v rovnováze, tak vyvolává Samádhi. Pokud se tyto dvě, síla vůle a představivost sjednotí v dokonalé rovnováze, tak Samádhi je přirozeným výsledkem. Takže co nám toto říká je velmi jednoduché. Pokud se s duševním klidem, se stabilitou mysli naučíme koncentrovat a pokud se naučíme, jak si pozitivně s vědomím představovat, tak vstoupíme do Samádhi. Toto není něco, co je vyhrazeno pro určitou skupinu lidí. Není to něco, co vyžaduje, abyste zaplatili nějaký poplatek nebo někomu členský příspěvek. Toto je přirozená schopnost každé lidské bytosti. Samozřejmě, abyste se tam dostali, tak musíte dát dohromady správné příčiny a podmínky.

Meditující, který se učí sjednocovat sílu vůle a představivost, kráčí ve vnitřních rovinách vědomě, schopen vnímat obraznost z vnitřního světa, astrální roviny, mentální roviny, příčinné roviny a dále, z druhých dimenzí přírody z obou nižší i vyšší. A znovu, toto je něco, co je přirozená schopnost každé lidské bytosti.

Faktem je, že všichni máme sílu vůle a všichni víme jak si představit věci. Problémem je, že veškerá naše síla vůle je uvězněná v touze a veškerá naše představivost je rovněž uvězněna v touze. Co si většinou představujeme je fantazie, máme sklon k dennímu snění. Máme sklon k fantazírování s našimi touhami a rovněž tendenci jednat s vůlí tu touhu vyplnit. To je těch 97% a je velmi zřetelné, že tento problém máme všichni. A tedy je pro nás velmi snadné si představit něco chlipné, velmi jasno, velmi vibrující, velmi snadno. Velmi obtížné je pro nás představit si něco pozitivního, představit si sami sebe v novém světle. Toto se stává výzvou, protože to vyžaduje volné vědomí, abychom to dokázali udělat. Ego to nedokáže. Osoba, která dosáhla tuto schopnost, ji dosáhla spojením správných příčin a podmínek.

Příčiny a podmínky, o kterých jsme dosud hovořili:

• Uvolnění: musíme být 100% uvolnění.
• Koncentrace: musíme se naučit dosáhnout dokonalou koncentraci.

Tak jak je to teď, když meditujeme nebo během našeho denního života, každý z nás dosáhl určitou míru uvolnění a určitou míru koncentrace. Vše co musíme udělat, je tu míru zvýšit a způsob jakým to uděláme je jednoduchý: odstraníte překážky.

Pokud se podíváte na ty Dvě Čáry, tak vidíme mnoho úrovní vědomí, od démona až po anděla. Při sestupování vidíme stoupající úrovně hustoty. Čím jsme výše, tím jsme lehčí, svobodnější, čím jsme níže, tím jsme hustší, těžší. Takže se musíme přehlédnout / prozkoumat: jací jsme těžcí? Jaká těžká je mysl, kterou máme? Jak jsme připoutáni k životu?

Jedním ze způsobů, jak se dá podívat na Čáru Života je, jak na Čáru Obětování. Většina z nás věří, že existuje pouze Čára Života, takže naše životy žijeme, jako otroci touhy hromadění. Snažíme se získat tolik zkušeností, tužeb, potěšeni, lodí a aut, kolik jen dokážeme nasbírat. A pak na konci zemřeme a všechno ztratíme.

Pro dosažení vyšších úrovní na Čáře Bytí se musíme obětovat; ale co musíme obětovat? Naše touhy. Takže je to přímo proti hromadění nebo připoutání.

Své životy žijeme pohlceni v nižších úrovních vědomí, obklopeni prvky "Cesty Hromadění". O čem si myslíte, že jsou všechny naše média, reklamy, televize a filmy? Hromadění.

Samozřejmě i velcí světci byli naživu a existovali. Narodili se, vyrostli, dělali to co dělali a zemřeli, ale nekráčeli po Cestě Hromadění; všichni ti velcí světci se v sobě zřekly veškerého materialismu a touhy.

Řekněme, že máme 30% uvolnění a 10% koncentrace (značící, že jsme 70% napjatí a 90% rozptýleni). Když se s touto situací pokoušíme meditovat, tak sedíme s velmi aktivní myslí. Výsledkem je mnoho myšlenek, tužeb, vzpomínek, očekávání, přání a velmi málo klidu, znamenajíc velmi malá Šamatha. Tělo je napjaté, ztuhlé, vibruje, hýbe se, nedokáže nehybně sedět. Toto je situace typického meditujícího, když začínáme.    

Co uvolní tu zbylou koncentraci a uvolnění, je zřeknutí se připoutáni. Dám vám velmi jednoduchý příklad. Sednete si meditovat a v noze cítíte bolest, ta bolest se vám nelíbí, ale pravdou je, že jste k ní připoutáni, protože jí věnujete pozornost, protože o ní přemýšlíte, protože jí dáváte energii. To je základem připoutání. Připoutání může být to, že se vám to líbí nebo, že se vám to nelíbí. Buď jedno, nebo druhé; stále je to připoutání. A kvůli tomu připoutání, tam není uvolnění a ani koncentrace. Takže řešení k překonání té překážky, je zřeknutí se té bolesti. V tomto smyslu zřeknutí neznamená, že to budeme ignorovat; vidíte to, ale prostě tomu přestanete věnovat pozornost. A pokud jste rodičem, tak tuto schopnost jste si již vybudovali, protože se musíte naučit, kde se nacházejí vaše děti, ale si jich nevšímáte. Pravda?

Toto je něco co se dokáže naučit kdokoliv. Pravdou je, že se to musíte chtít naučit. A důvod proč nejsme schopni zvýšit naši koncentraci a uvolnění, je kvůli tomu, že se nechceme vzdát našich myšlenek, nechceme se vzdát našich tužeb, nechceme se vzdát naší bolesti. Nějak jsme přesvědčeni, že definují, kdo jsme. Toto je důvod proč 99% lidí, kteří chtějí meditovat, nemohou, protože nejsou ochotni vzdát se iluze.

Toto jsou iluze intelektu, iluze srdce a iluze těla. Tyto všechny jsou zakořeněny v pocitu, jsou zakořeněné v obraznosti, ale v obraznosti fantazie. Vzpomínky jsou fantazií. Sny o budoucnosti jsou fantazií. Naprostá většina toho, co prochází naší psychikou je lež, úplná lež. A přece my tím lžím věříme, zůstáváme k nim připoutáni, a tím nemůžeme meditovat. Na tento bod musí být neustále kladen důraz. Pokud dokážete pochopit, jak se tento koncept vztahuje na vaše cvičení, tak ještě dnes své cvičení totálně změníte. Uděláte ho revolučním, protože pak při meditaci, když se objeví myšlenky, city a pocity, tak budete schopni porozumět, že "toto jsou lži". A v tom pochopení se jich dovedete vzdát, můžete říct "já nejsem tyto myšlenky, já nejsem tyto city, já nejsem tyto pocity, toto jsou iluze. Všechny jsou pomíjivé." A z toho uděláte velmi rapidní postup. Samozřejmě základem toho všeho, je síla vůle, síla vůle se obětovat.

Jak v Gnóze rozumíme, Zákon Krista je Obětování. Stát se jedním s Kristem, znamená ztělesnit ducha Oběti. Tato Oběť je zřeknutí se pocitů. Zříci se materiálních věcí je zbytečné, pokud po nich stále bažíme v našem srdci a mysli. Skutečné obětování, je odříznutím všech pout v mysli.

Nyní, pokud to dokážeme pochopit a začneme to používat, tak v hloubce naší koncentrace můžeme začít vidět změny. Můžeme začít vidět, jak se naše schopnost dávání pozor začíná měnit. Jsou tam vlastnosti vědomí, které se začnou upravovat a stanou se odlišnými.

Šamatha: Klidné Přetrvávání

V Buddhistickém učení Mahájány existuje graf, který popisuje stupeň rozvoje Šamathy. Je tam devět hlavních stupňů.

Nebuďte ohromeni touto grafikou ani ji neoznačujte jako "intelektuální". Je to učení Buddhy Maitréja, co prostě poskytuje základní náčrt pro pochopení úrovní koncentrace a jak se pohnout hlouběji do vašeho cvičení. Znalosti prezentovány zde, jsou vlastně dost jednoduché a intuitivní.

Devět úrovní Šamathy
tak, jak je popisuje Buddha Maitréja v Ornamentu Mahájána Súter (Ornament of the Mahayana Sutras)  

Když začínáme meditovat, tak začínáme na spodku grafu, na úrovni nula: Divoká Mysl. Když nevíme nic o meditaci, když nevíme nic o pozornosti, když nevíme nic o vědomí, když jdeme skrze život, jako většina lidí, což znamená, že neprovádíme absolutně žádnou kontrolu nad myslí. Namísto toho mysl kontroluje nás. A pravděpodobně většina z nás se ještě stále nachází přesně v téže situaci. Takže, když se podíváme na úplný začátek meditace, tak máme mysl, která je zcela divoká. Není tam vůbec žádná vědomá kontrola. Tento typ osoby nerozumí, co je pozornost a jak ji použít. Osoba, která trpí divokou myslí, vidí v mysli zcela chaotické kolísání. Samozřejmě, každý kdo má tento stav nevěří, že ho má. Cítí se normální a to "myšlení", které neustále běží, je jejich vlastní já, jejich skutečná identita. Každý kdo trpí divokou myslí věří, že všechno je v pořádku. Trpí a nevědí proč.

Když někdo začne studovat jakýkoli druh Gnóze, zda se to nazývá Gnóze nebo nějak jinak, ale já myslím skutečné učení, tak nejdříve slyší učení. Takže vpravo na grafu vidíte, Poslech Učení. Moc toho, vliv toho, způsobuje změnu. A kterékoli pravé učení by povzbuzovalo studenty, aby se učili jak meditovat, jak dávat pozor. Obecně se začíná s výukou etiky, morálky, což je způsob, jak se pozorovat, abychom ty pravidla neporušili. Jak se prohlubují, tak se stávají vážnějšími a zjistí o čem to ve skutečnosti je a jak dávat pozor. 

Odpočívání mysli (1)

Takže, začínající meditující po zaslechnutí učení, se pokouší praktikovat meditaci (koncentrační cvičení) a zažívá úplně první úrovně Šamathy, co můžete nazvat Umístění nebo Odpočívání Mysli (1). Co to znamená je, že osoba se teprve začíná učit, jak zaměřit pozornost na jednu věc, ale nedokážou to. Pravděpodobně, většina souhlasí, že toto je, kde jsme. Na něco zaměříme pozornost, pak ji ztratíme, vrátíme ji, ztratíme ji, vrátíme ji, ztratíme ji… tisíc krát. To v případě, že jsme si to vůbec vzpomněli udělat. Mnoho lidí v tomto prvním stupni si sedne meditovat a vydrží tak 10 sekund a dalších 10 nebo 15 minut sní; úplně zapomenou, že mají meditovat. Možná na konci si vzpomenou, že mají meditovat, ale většinu času pouze spí.

Někteří přijdou za instruktorem a řeknou, "Toto cvičení na mě neúčinkuje, moje mysl se zhoršuje, mám více myšlenek, je to mimo kontrolu, musím přestat s tímto cvičením, ubližuje mi to". Tuto zkušenost má většina studentů. Jednoduše to znamená, že student to vlastně dělá dobře. Začínají vidět pravdu své vlastní mysli a ta je mimo kontrolu. To je přirozený krok. Všichni to zažívají; mysl připadá být absolutně nepříčetná, je to chaos.

Abychom postoupili za hranice této fáze, tak je potřeba, abychom měli schopnost uvedenou v pravém sloupci: Poslech Učení. Student potřebuje studovat, učit se, pochopit.

Nepřetržité Umístění (2)

Takže, pokud je někdo schopen zůstat pevným a pokračovat ve svém cvičení, tak může jít hlouběji. Další úroveň se nazývá Nepřetržité Umístění (2) a je to zde, kde se student stává více stabilním. Jsou tam krátká období nepřetržitosti, které velmi dlouho netrvají, možná pár sekund, možná 30 sekund nebo minutu. Jsou prokládanými s obdobími rozptylu myšlenkami, pocity, fantaziemi, starostmi atd. Toto je druhý stupeň.

Na té úrovni se mysl nyní dělí mezi rozptýlením a objektem meditace.

Kvalita těchto prvních dvou úrovní je, že student musí mít extrémně pevnou kontrolu pozornosti, velmi pevnou, velmi přísnou. To je to, co je myšleno pod Pevně Zaměřenou Kontrolou nebo Zapojením. Bere to hodně energie. Je to vyčerpávající a může to být frustrující.

Abychom šli hlouběji, abychom dosáhli větší nepřetržitosti spojení, na to potřebujeme mít schopnost uvedenou v pravém sloupci: Rozjímání Učení. To znamená, že student by se měl učit, jak to učení používat v každodenním životě, skutečně dovolujíc tím vědomostem, aby se staly součástí toho, jak žije. Toto zahrnuje studování hlubším způsobem, skrze meditaci, skrze diskusi, skrze cvičení.

Nyní přirozeně, jak procházíme těmito úrovněmi, každá úroveň má překážky. A pokaždé, když se přiblížíme k nové překážce, tak celá nová skupina studentů se přes ni nedostane. Takže dokud se dostaneme do druhé úrovni, tak pravděpodobně 50% lidí, kteří se pokoušeli meditovat, skončilo. To je pouze odhad, může to být víc. Chce to sílu vůle. Znovu, toto je rozvoj Šamathy, což je čistá síla vůle, je to pouze koncentrace. Každý stupeň zahrnuje určitý druh vzdání se / odřeknutí, obětovat něco v mysli.

Jakoby Zalátané Umístění (3) 

Další stupeň se nazývá Jakoby Zalátané Umístění (3), protože v této fáze je meditující schopnější rozpoznat, že ztrácí meditaci. Zatímco někdo rozvine Šamathu do 3 stupně, do té doby přijdou k místu, kde začnou rozpoznávat, že jsou rozptýlení a vrátí se zpět ke své meditaci. To znamená, že doba pohlcování se zmenšuje a doba koncentrace se zvyšuje.

Ve třetí úrovni je mysl obvykle na objektu koncentrace, to znamená většinu času. Takže to může být 75%, může to být víc. Většinu času je pozornost schopna zůstat na objektu koncentrace. Znovu, dostat se tam je prostě věcí snahy. Není to otázka času, je to otázka zřeknutí se.

Nyní mi dovolte, abych vám dal druhý příklad, jak to funguje. Řekněme, že jste velmi připoutáni k vašemu bankovnímu účtu a chcete se ujistit, že na vašem běžném účtu máte stále alespoň $ 2,000, ale právě teď tam nemáte. Takže nyní máte myšlenky, s nimiž si po celý den lámete hlavu, "Co budu dělat, musím se ujistit, že dostanu alespoň trochu více peněz, možná, že budu muset pracovat více hodin, možná bych měl něco prodat, musím se ujistit, že na tom účtu mám alespoň $ 2,000." Pokud takto přemýšlíte po celý den, tak pak když večer přijdete domů, abyste meditovali, tak ty myšlenky budou pokračovat, protože jste je po celý den krmili energií. Oni se prostě nezastaví tehdy, kdy jste vy připraveni meditovat. Budou pokračovat; ve skutečnosti se budou zdát ještě intenzivnější. Abyste mohli jít hlouběji, budete se muset vzdát toho zvyku přemýšlení během dne. Je to jednoduché. Přestaňte o tom celý den přemýšlet, a když budete meditovat, tak vás to nebude otravovat. 

Nyní, toto udělat se vším ve vašem životě, chce hodně disciplíny a to je důvod, proč se tato přednáška nazývá Mentální Disciplína. Je to disciplína zřeknutí se mysli, zřeknutí se myšlení, zřeknutí se denního snění, fantazírování, dělání si starostí. Všechno je to mrháním energie. A pokud jste skutečně upřímní s tím, jak se pozorujete, tak rychle postřehnete, že většina vašich myšlenek, jsou stejné myšlenky, které jste měli včera a jsou to stejné myšlenky, které jste měli předevčírem a den předtím, atd. Takže proč neustále přetrváváme v bouchání do téže starosti? Protože jsme připoutáni. 

Student, který pracuje na tom, aby se dostal hlouběji z 3 do 4 úrovně Šamathy, potřebuje mít schopnost Plnosti Mysli. Jak jsme o tom již dříve mluvili, toto je schopnost zachování si nepřetržitosti uvědomování se během dne a během meditace. Toto je Sebepozorování. 

Blízké Umístění (4)

Další stupeň je nazýván Blízké Umístění (4). Takto se to nazývá proto, protože meditující zažívá nový způsob vidění. Je to jemné. Pocit oddělení mezi pozorujícím a pozorovaným se mění, přemisťuje se. Rovněž to znamená, že student jde hlouběji do další úrovně zapojení. V 3 a ve 4 úrovni, má člověk Přerušované Zapojování se. A co to všechno znamená je to, že je o něco snazší být důslednější v koncentraci. Koncentrace je stále přerušována, ale již není pevně kontrolována. Je možné se v koncentraci trochu více uvolnit a z toho uvolnění vzniká blízkost k objektu, na který se koncentrujeme. Koncentrace je ostřejší; není dokonalá, ale je ostřejší. Mysl je více stabilní. 

Teď co odlišuje tuto úroveň je to, že když je mysl stabilní, tak nás nerozptyluje tím způsobem, jakým to dělala předtím, takže meditující nikdy neztratí objekt meditace. KLÍČOVÝ BOD: zřídit čtvrtý stupeň Šamathy, meditující nikdy neztratí objekt meditace. 

Nyní mějte na paměti, že jsme na čísle čtyři a tam je devět úrovní koncentrace. V této úrovni bylo velké množství drobných rozptýlení zcela odstraněno. A co to znamená je to, že osoba, která dokáže toto zřídit, rozumí co je Sebe-pamatování se. Jediný způsob, jak můžete dosáhnout této úrovně koncentrace je, pokud jste schopni se koncentrovat po celý den. Museli byste vybudovat určitou schopnost Sebe-pamatování se, abyste v Šamathe dosáhli Blízké Umístění. A jaká schopnost je nutná k tomu, abychom se dostali za 4 úroveň? Musíme pracovat na rozšíření a prohloubení Sebepozorování se a Sebe-pamatování se.

Podmaňování (5)

Nyní, jdoucí hlouběji máme úroveň nazývanou Podmaňovací (5). To znamená, že si začínáme podmaňovat mysl nebo rozptýlení. V této úrovni je meditující samozřejmě koncentrovaný a nezapomíná, že medituje, ale ještě stále potřebuje zdokonalit nepřetržitost uvědomování se, nepřetržitost pozornosti. Nyní, toto je skutečně zajímavý bod, protože řekněme, že meditujeme nad obrázkem Buddhy; meditující je schopen ten objekt pozorovat, aniž by ho někdy ztratil. Neexistuje tedy žádné dostatečně silné rozptýlení, aby ho od toho objektu dokázalo vzít pryč. Ale v této úrovni meditace, už ten objekt více není jejich hlavním ústředním bodem, teď je to to, jak tomu věnují pozornost. Takže je tu přemístění. Už zřídily schopnost dokonalého pozorování objektu, nyní pozorují, jak to pozorují. To je hlubší Sebe-pamatování se, hlubší úrovně pozornosti a koncentrovanosti. Je to něco, co přirozeně přijde přitom, jak odstraňujete rozptýlení. A tímto se člověk učí zvyšovat jasnost meditace. 

Po celou dobu je v mysli tolik rozptýlení, tolik zamlžení, že odsud nahoru, je účelem práce zvýšit jasnost a stabilitu, udělat je dokonalými. Takže toto se děje skrze dalších čtyř úrovní: šestá je Uklidňování, znovu zvyšování kontroly nad rozptýlením, odstraňování jemnějších forem rozptýleni. Dalším je Úplné Uklidňování. Osmým je Jednobodová Mysl. Devátým je Šamatha, což je dokonalá rovnováha. 

Úplné Uklidňování (7)

V sedmé úrovni, Úplné Uklidňování (7), je člověk schopen pochopit formy rozptýlení předtím, než se objeví. To vyžaduje extrémně ostrou koncentraci. V podstatě to znamená, že meditující vnímá myšlenky dříve, než se objeví. Je to těžké pochopit, ale když dosáhnete ten stupeň, tak aha, tady je to, je to pravda. Jsou tam vzdouvání, a jak je pozorujete, tak je cítíte, vnímáte je a jste schopni odříznout rozptýlení předtím, než zasáhnou do vaší meditace. Takže toto je velmi propracovaný stupeň koncentrace, avšak stále není dokonalý. 

Jednobodová Aplikace (8)

Jen co se to zřídí, meditující dosahuje Jednobodovou Aplikaci (8). To znamená, že teď má jednobodovou mysl, ale není to dokonalé, protože to stále vyžaduje určitou snahu na udržení. To znamená, že jsou tam stále jemné stupně vměšování či rozptýlení. Jen co se to spatří a uzná, tak meditující se přirozeně posune do deváté úrovně, což je dokonalá koncentrace bez žádného úsilí. Nyní zde v tomto máme trochu ironie. Nejvyšší stupeň koncentrace, je skutečně nejvyšším stupněm síly vůle a přece to nevyžaduje žádnou snahu. Toto nás učí něco opravdu hlubokomyslného, že skutečná síla vůle, je bez námahy. Pokud pozorujete a učíte se o velkých mistrů a učitelů, jejich nejvýznamnější chvíle ukazují ohromnou sílu vůle, ale také se zdají být perfektně bez námahy. Toto je přirozený projev vědomí. 

Čtyři Stupně Zapojení

Na grafu jsou nastíněny Čtyři Stupně Zapojení, což pomáhá porozumět všechny tyto úrovně. Toto je prostřední sloupec. Takže startujíc na spodku, normální život znamená, že nemáme žádnou kontrolu, žádné uvědomování, jak kontrolovat pozornost. Jen tak se pohybujeme, pohazovaní životem, Karmou. Když se trochu naučíme něco o učení, tak se učíme, jak začít dávat pozor, učíme se pevně soustředěnou pozornost, což znamená, že musíme vynaložit ohromné množství síly na úsilí, abychom dávali pozor. To znamená, že proto, abychom to skutečně rozvinuli, potřebujeme hodně disciplíny a hodně silné vůle. Toto je čtvrtá forma pozornosti. Musíme být velmi, velmi přísní, velmi důkladní a všechno vkládat do rozvoje silné pozornosti po celý den a v každém cvičení. Ale tím jak stoupáte, se koncentrace stává lehčí, přirozenější. Takže toto je další způsob, jak si můžete měřit svou vlastní hloubku koncentrace. Sami v sobě pozorujte, kolik úsilí to vyžaduje věnovat něčemu dokonalou pozornost a být upřímní. Vyžaduje to sílu vůle a snahu. Musíme být upřímní a čestní a naši energii využívat správným způsobem, abychom naše cvičení správně rozvinuli. 

Nemůžeme očekávat, že se někam dostaneme, pokud to děláme jen deset minut denně. Nikam se nedostanete. Vaše kola budete točit velmi dlouho. Musíte se nepřetržitě snažit, abyste ovládali pozornost. Takže na začátku se to zdá, jako kdyby to zaplavovalo váš život a v určitém smyslu je to tak. To jako ovládáte svou pozornost, se musí stát nejdůležitější věcí, která existuje. A z toho se postupně začnete uvolňovat. Kousek po kousku se to stane spontánním a vy si s tím nemusíte dělat starosti, děje se to přirozeně, snadno. Ale to přijde pouze prostřednictvím úsilí.

Potřebná Schopnost

Poslední sloupec na našem grafu se nazývá Potřebná Schopnost. A co to znamená je to, že toto jsou schopnosti, které jsou nezbytné k překonání těchto úrovní koncentrace. Takže na samém spodku máme poslech učení. Na začátku je to opravdu nejdůležitější věc, skutečně potřebujete studovat, musíte velmi dobře pochopit cvičení. Potřebujete poslouchat, studovat a číst a poslouchat vašich učitelů a pochopit instrukce. Ale na to, abychom šli hlouběji, musíme skutečně nad tím učením rozjímat, přemýšlet o tom, musí se to integrovat s naším životem. A to je další úroveň.  

V určitém bodě už není třeba více přemýšlet, už jste si to dali dohromady a teď musíte udělat vaši práci. Mnoho lidí uvízne v přemýšlení o učení a nikdy nejdou dále než to. V této kultuře je to velmi běžné. To se musí překročit (ty meze). Každý student musí překročit určitý bod vývinu, což je posunem od přemýšlení o učení, k jeho žití. A žít to učení nevyžaduje žádné myšlení, člověk prostě koná. To je další úroveň, Plnost Mysli. Abychom se posunuli přes Přerušované Zapojení, abychom skutečně prohloubily koncentraci skrze tyto úrovně, tak musíme zvýšit plnost mysli. Musíme být plní mysli toho, co děláme, protože v těchto stupních, v těchto úrovních, co se obvykle děje je to, že meditující zapomíná, že medituje, rozptýlí se a zapomenou. Takže vše co potřebují udělat, je naučit se, jak dávat pozor a jak si pamatovat, že meditují. 

Během dne musíte být více plní mysli, musíte věnovat pozornost tomu, co děláte v každém okamžiku a dělat pouze jednu věc současně. A z toho se přirozeně prohloubí vaše meditace i vaše koncentrace.

Na začátku můžete v této snaze využít samotnou mysl; pokud mysl sama od sebe neztichne, zaměřte ji na to, co děláte tím, že ztotožníte vaše myšlení s vašimi činy. Pokud myjete nádobí, myslete, "myju nádobí, myju vidličku". Toto vám může pomoci se posunout k tomu, že budete dělat věci bez myšlení. Časem budete mýt bez myšlení, avšak s dokonalým uvědomováním. Žádné myšlení. Pouze plnost mysli. Tato schopnost vás posune hlouběji, toto cvičení vás posune hlouběji. 

Koncentrace a Kabala

Všechny úrovně Šamathy odpovídají Čáře Bytí. Avšak nejsou celou mapou Sebeuvědomění Bytí. Dosáhnout Šamathu (9) je dětský krůček. Za hranicemi tohoto grafu je mnoho dalších úrovní. Zmapována jsou na Stromě Života. Čára Bytí je ve středu Stromu Života. Střední sloupec je Sloupcem Vědomí, Sloupcem Rovnováhy. Rovnováha v 9 stupni Šamathy je v Tiferet (Tiphereth); tato moc Tiferetu je Síla vůle. Toto je lidská duše, Tiferet a ta energie je energií síly vůle. 

Esence, to svobodné vědomí, které máme, je jiskra Tiferetu, Lidské Duší. Na prohloubení koncentrace a zřízení Sebe-pamatování je potřeba v nás samých posílit přítomnost Monada. Samotná povaha Esence, je Sebe-pamatování, ale mysl zasahuje. 

Jak jsme již diskutovali, dokonale sjednocená síla vůle a představivost vytváří Samádhi. A to je to, co potřebujeme; potřebujeme zážitek Samádhi, abychom měli sílu vůle vzdát se iluze. Samádhi je zážitek toho, co je skutečné. Je to něco, k čemu může mít přístup kdokoliv, pokud jsou tam splněny příčiny a podmínky. Ten zážitek vzniká přirozeně, když jsou Šamatha a Vipašjana dokonale sjednoceny.  

Obě musíte rozvíjet současně. Mnoho škol dělá chybu ve vyučování jedné nebo druhé a takto studenti mohou mít trochu klidu, mohou mít trochu pochopení, ale nikdy se nedostanou k úplnému, kompletnímu zážitku Samádhi. 

Divoká mysl je skutečně velmi hluboká. To je to, co se nazývá Klipot (Klipoth) nebo nižší světy (obrácený strom pod Malkutom (Malkuth), fyzický svět). Toto je vzdouvající se mysl, kterou všichni máme. Je důležité, abychom pochopili, že i když někdo dosáhl rozvoje velmi silné koncentrace, tak to neznamená, že odstranili samotnou mysl. Démoni jsou také schopni se velmi dobře koncentrovat; to je způsob, jakým provádějí své práce Černé Magie: prostřednictvím sjednocené síly vůle a představivosti, ale pracujíc pro zlo. Raději posilují ego, než vědomí. 

Takže klíč k moci, jak řekl Samael Aun Weor, se nachází v sjednocení síly vůle a představivosti. Stejný klíč je používán k provádění dobrých skutků a špatných skutků. Je to otázka, jak to použijeme. 

Toto je účel rozvíjení meditace: rozvinout schopnosti, které všichni máme uvnitř. 

Efektivní Meditace

Mít zážitky a rozvíjet koncentraci jsou dobré věci, ale neodstraňují příčiny utrpení. Odstranění příčin utrpení může být jedině dosaženo se Šamathou a Vipašjanou v jednotě s Esencí, protože tyto elementy vytvářejí pochopení, co je Samádhi. A to je to, co budeme studovat v příštích několika přednáškách. Takže se nenechte zmást; rozvíjení koncentrace je důležité, je to nutné, je to nutné, ale pravdou je, že skutečná změna začíná pouze tehdy, když dokážeme pochopit ego v meditaci, a pochopení vzniká z jednoty představivosti a síly vůle, pod záštitou našeho vlastního Vnitřního Bytí.  

Kterýkoli student může začít pracovat s technikou Vipašjany, kterou budeme zakrátko zkoumat, ale skutečné efektivní použití cvičení, začíná se stabilizovanou koncentrací. Pokud chceme efektivně meditovat, měli bychom dosáhnout Blízké Umístění (4) a nikdy nezapomenout, že meditujeme, abychom se mohli dostat k pochopení. To však neznamená, že před touto úrovní chybí pochopení; pochopení začíná ve chvíli, kdy použijeme vědomí pozitivním způsobem. Ale abychom se dostali k pochopení v meditaci, kdy se nám zachce, na to potřebujeme mít určitý stupeň koncentrace. Musíte mít alespoň schopnost udržení pozornosti, nezapomenout. Pokud neustále zapomínáte, že meditujete, tak následující techniky vám moc nepomohou. Možná, že bojujete s rozptýleními, abyste se vrátili k vašemu objektu, pokud si ovšem pamatujete, že meditujete. Ale mnoho lidí si na začátku ani nepamatuje, že medituje. Sedí a o 20 minut později si vzpomenou, "Ó počkej, Měl jsem meditovat, no, co už". Pokud se nacházíte v této fáze, tak potřebujete prohloubit vaši koncentraci. Neustále pracujte s cvičeními na prohloubení koncentrace. 

Dovolte mi uvést příklad, řídíte auto. Toto je velmi těžké dělat s dokonalou pozorností, protože je to tak trochu jednotvárné; obvykle řídíme auto a rádi denně sníme, máme puštěné rádio, pijeme kolu nebo dokonce ve stejné době vedeme konverzaci. Možná jsme dokonce ve stejném čase i na telefonu. Takže máme mnoho aktivit. A přemýšlíme, "No, řídím, není nic jiného dělat". Toto je chyba. Co se musíme naučit, je dělat jednu věc najednou, současně soustředit pozornost na jednu věc. Takže ten příklad je, když řídíte auto, tak pouze řiďte a to je vše. Zjistíte, že vaše mysl to nesnáší. Vaše mysl vám to dá pocítit. Nebudete věřit těm stížnostem a ani způsobu, jakým je vaše mysl natolik moudrá, že se sama omluví. "Ó, já vím jak dávat pozor, můžu mít puštěné rádio. Umím skvěle dávat pozor, takže můžu použít mobilní telefon, musím si zavolat." 

Mysl chce, abychom si mysleli, že "je to nic". Ale právě tyto maličkosti jsou tím, co nás drží zotročených v mysli. Maličkosti. A čím více prohloubíte vaše cvičení, tím více to bude pravda. Zasahování se stane jemnějším, a mysl bude moudřejší, nebude to lehčí, bude to důmyslnější. Takže nejlepší způsob, jak to překonat, je naučit se dělat jednu věc současně, zpomalte. Když kráčíte, kráčejte, když jíte, tak jezte. Pokud musíte přemýšlet o problému, promyslete ho, rozhodněte se a nechte to tak. Upřímně řečeno, nikdo z nás nepotřebuje přemýšlet o problému celý den. Na vyřešení problému, je třeba ho jednou promyslet, přijít k řešení a to je vše. A pokud jste to důkladně promysleli a není tam řešení, tak není důvod, abyste o tom přemýšleli. A pokud tam je řešení, tak není důvod, abyste o tom přemýšleli, prostě to potřebujeme vyřešit, prostě to potřebujeme udělat. A nikdo z nás si to zřejmě neuvědomuje. A tak o tom přemýšlíme a přemýšlíme a sníme, "pokud to udělám takto nebo takto, možná pokud se zeptám toho a toho", je to ztráta času a obrovské rozptýlení a obrovská překážka v rozvoji koncentrace. 

Zeptali se mistra Bokujo: "Musíme se oblékat a jíst každý den? Jak tomu uniknout?" 

Mistr odpověděl: "Jíme, oblékáme se."

"Nechápu," řekl žák.

"Tak pak se obleč a jez," řekl mistr.

Toto je přesně činnost bez protikladů: Jíme, oblékáme se? Proč z toho dělat problém? Proč přemýšlet nad jinými věcmi, zatímco jíme a oblékáme se?

Pokud jíte, jezte; pokud se oblékáte, oblékejte se, a pokud kráčíte ulicí, kráčejte, kráčejte, kráčejte, ale o ničem jiném nepřemýšlejte. Dělejte pouze to, co děláte. Neutíkejte od faktů; nenaplňujte jejich tolika významy, symboly, kázáními a varováními. Žijte je bez alegorií, žijte je s přijímající myslí od okamžiku do okamžiku.

Pochopte, že k vám mluvím o cestě činu, bez bolestivého boje protikladů. 

Mluvím k vám o činu bez rozptýlení, bez vyhýbání se, bez fantazií, bez jakýchkoliv abstrakcí.

Změňte svou povahu milovaní, změňte ji prostřednictvím inteligentního činu, bez boje protikladů.

Když se zavřou dveře fantazie, orgán intuice se probudí.

Čin, bez boje protikladů, je intuitivní čin, plný čin; protože, kde je hojnost, tam chybí "já".

Intuitivní čin nás vede za ruku, k probuzení vědomí. - Samael Aun Weor, The Revolution of the Dialectic (Revoluce dialektiky)

Otázka: 

V úrovních jedna až tři, je běžné se cítit vyčerpaný z cvičení?

Odpověď: Ano. Ale proč je to běžné? Vyčerpáme se, protože Esence je slabá. Nejsme zvyklí na používání vědomí. Čelit v sobě této pravdě je velmi šokující. Fakt, že nevíme jak používat naše vlastní vědomí, je skutečná ostuda. Ale naštěstí máme stále příležitost to změnit a naučit se jak to používat. Takže na začátku je vědomí slabé. Musíme ho stále rozvíjet, nepřetržitě, s trpělivostí, skrze učení se jak se Sebe-pozorovat a jak soustředit naši pozornost. 

Rovněž jsme vyčerpaní, protože plýtváme energií mysli. Někdy nám meditace může připadat vyčerpávající a většinou je to proto, protože bojujeme proti mysli s myslí. Záleží to na vašem typu osobnosti. Máme sklon k psychologickému kulhání. Život vidíme skrze jednoho z těchto center, skrze jednoho ze tří mozků. Obvykle, většinu naší energie plýtváme skrze jeden z nich. Lidé ze Západu, dokonce, i když jsou emocionálním typem, plýtvají ohromnou energií v myšlení. Ale možná, že přemýšlejí o svých pocitech. Takže mají tuto emocionální povahu, ale tu energii plýtvají skrze myšlení, skrze emoce a skrze činy. 

Toto je druhá část odříkání se. Když se zřeknete přemýšlení o něčem, tak doslova, co děláte je, že mluvíte, "Nebudu už více plýtvat energií na tyto myšlenky. Tu energii potřebuji k probuzení vědomí. Nepotřebuji ztrácet svou energii děláním si starosti, že jdu do obchodů se stavebními materiály. Obchody chtějí mou energii, to je jisté. Chtějí tolik mé energie, kolik jen mohou dostat. Nedám jim ji a nedám ji ani Prezidentu." Neustále přemýšlení o těchto věcech je ztrátou času. 

Otázka: Ale neměli bychom být ospalí, když meditujeme?

Odpověď: Rozhodně, meditovat byste měli, pouze pokud se cítíte ospalí. Ale je rozdíl mezi cítěním se tak nějak fyzicky ospalí a mezi vyčerpanou myslí. Protože, pokud jsou mysl a srdce vyčerpány, tak usnete. 

Otázka: Pomůže to pokud se podíváme na to, co se děje uvnitř v nás, abychom viděli co se děje?  

Odpověď: Rozhodně, je to jen otázkou, jak a kde se podívat.

Dokonalá Šamatha neznamená, že je tam absence myšlení nebo cítění. Znamená to, že pozornost je dokonale soustředěna. Myšlenky se mohou stále objevovat. 

Pokud se objeví myšlenky, zůstaňte v tom přítomni, 
a pokud se neobjeví žádné myšlenky, 
zůstaňte v tom stejně přítomni. 

Skutečně nejde o to, zda mysl vytváří myšlenky nebo ne, jde o to, zda jsme schopni zůstat v pohodě a pozorní, bez ohledu na to, co se děje? Toto je to, co je Šamatha. 

Vzpomeňte si na příklad, který jsme dali o loďce pohazované v oceánu. To jsme my. Oceán je zcela chaotický; to je mysl. My jsme ta jiskra, to vědomí, ty 3%, které jsou pohazované. Musíme se naučit, jak se držet stěžně, středu lodě. Toto je to koncentrační cvičení. Neupusťte se. Na začátku zapomínáme. Takže jsme pohazovaní, padáme do oceánu a ubližujeme si. Když se dostáváme trochu dále, do úrovně 3, 4 a 5, tak si pamatujeme nikdy se nepustit. Mysl se stále hýbe, stále je tam aktivita, ale my nejdeme s myslí. Když dosáhneme Šamathu číslo 9, tak se toho stožáru můžeme pustit, protože bez ohledu na to, co dělá loďka nebo oceán, my můžeme létat, jsme od toho nezávislí. To je dokonalá koncentrace. Stupeň koncentrace nezáleží na určitém cvičení, již více nepotřebuje ten stožár, je to spontánní. Ve skutečnosti, na hlubší úrovni, toto je jeden z významů Ježíše kráčejícího po vodě: Dokonalé mistrovství nad myslí. Mysl se ho nemohla dotknout. Měl tu dokonalou Šamathu, nic ho nemohlo rozptýlit. Nic nemohlo otřást jeho rovnováhu, a to není závislé na žádném cvičení, není to závislé na žádném konceptu, je to spontánní čistá pozornost. 

K dosažení tohoto, musí mít člověk dokonalé uvědomování toho, co se děje uvnitř. Avšak dokud nevybudujeme určitou stabilitu koncentrace, tak pohlédnutí dovnitř může být jako skákání z loďky do oceánu. Nejdříve se naučte, jak se držet objektu meditace až do doby, kdy už nebudete zapomínat, že meditujete. Potom se naučíte, jak se rozhlédnout uvnitř. 

Otázka: Zní to spíš jako, že ten chaotický pohyb vezmeme a celý ho dobře zorganizujeme.  

Odpověď: Ne, ne tak přesně. Není to starání se o to, zda je tam pohyb nebo ne, je to učení se vidět život, takový jaký je, bez omezení, bez mluvení, toto je špatné nebo dobré. Netýká se to toho, zda jsou tam myšlenky nebo ne. Netýká se to toho, zda je někdo bohatý nebo chudý, to je všechno. 

Popravdě řečeno, pokud se zabýváte tím, že chcete mít klidnou mysl, tak jste rozptýleni, myslíte, nemeditujete. 

Pokud sledujete, pokud pozorujete, pokud jste soustředění a pozorní, tehdy meditujete. Ale pokud o tom přemýšlíte, tak nemeditujete. 

Koncentrace je akt pozorování. 

Pokud se objeví myšlenky, 
zůstaňte v tom stavu přítomni; 
pokud se neobjeví žádné myšlenky, 
zůstaňte v tom stavu přítomni;
Ani v jednom ani v druhém stavu není rozdíl v Přítomnosti.
-Garab Dorje, Dzogchen Master 

Otázka: Vždy během dne zapomínám dávat pozor.

Odpověď: Vezměte si něco, čemu dokážete věnovat pozornost, co vás nikdy neopustí, jako například váš dech. Také můžete použít budík na hodinkách, aby vám to připomínal. Nadstavte ho na každou hodinu nebo každou půl hodinu. Ale nenechte se padnout do mechanického pozorování; po určité době se tato praktika může stát dalším mechanickým zvykem. Nicméně vám to může pomoci rozvinout nepřetržitost, pokud to budete dělat vědomě. 

Otázka: Mohu to dělat pořád? 

Odpověď: Vždy. A toto vás pomůže připravit k hlubším úrovním koncentrace. Dovolte mi vysvětlit, jak. Když se naučíte věnovat pozornost dýchání, což je cvičení zvané Annapana, toto cvičení vám pomůže naučit se zaměřit vaši koncentraci na něco, co je nepojmové (neabstraktní). Není to obraz, není to myšlenka, je to fyzický pocit. Takže pokud se zaměříte na myšlenku dýchání, tak to neděláte. Pokud se zaměříte na fyzický pocit dýchání, tehdy můžete vstoupit do toho, jak toto cvičení funguje. Toto je nejzákladnější cvičení v kterékoli škole, naučit se věnovat pozornost dýchání. Jsem si jist, že všichni o tom slyšeli. Ale moc, kterou to cvičení má je extrémně hluboká. Pokud se naučíte neustálé věnovat pozornost vašemu dýchání, tak se naučíte meditovat. Co se naučíte je, jak si být vědomi vašeho dechu, přitom jak děláte ostatní věci. Když se začnete připravovat na hlubší úrovně, tak budete pozorovat jednu věc a věnovat pozornost druhé. Dýcháte a vedete konverzaci nebo dýcháte a kráčíte, pozorujete dech a přitom děláte tyto další věci. 

Stejně to je, když meditujete, pozorujete svou vizualizaci, ale také pozorujete, jak to pozorujete. Takže pozorování dechu má hluboký dopad. 

Nicméně může se to stát i překážkou a řeknu vám jak. Někteří studenti si tak navyknout na koncentraci na dech, že to nikdy neopustí. A toto se stává překážkou, když se snaží prohloubit dohromady Šamathu a Vipašjanu. Aby bylo možné plně pochopit, kdo jsme, musíme se naučit meditovat, ale na to musíme začít překonávat všechny tyto úrovně, dokud vystoupáme do vyšších způsobů vnímání. Co to znamená je toto, pokud si navykne na pozorování dechu, tak pozorujete fyzický pocit a tedy když si ten meditující sedne meditovat, tak pozoruje dech; pokud ta osoba chce jít ve své meditaci hlouběji, tak často krát mají tento návyk nebo koncept, že musí neustále pozorovat dech. A tehdy se to stává překážkou; Pro dosažení hlubší meditace musíte na 100% opustit fyzické tělo. Musíte na něj úplně zapomenout. A pokud pozorujete dech, tak neopouštíte tělo. Annapana se může stát připoutáním k fyzickému tělu. Takže to je kdy se to může stát překážkou, něco nač si musíme dávat pozor. Totéž platí i o jiných cvičeních, tímto způsobem se to může stát omezením. 

Týdenní Cvičení

Připravte se k meditaci uvolněním svých tří mozků způsobem, který jsme dříve popisovali. 

Vokalizujte samohlásku O po dobu 5 až 10 minut, zatímco si ve vašem srdci představujete plamen. Udělejte ten obraz skutečným; radujete se z té vizualizace, ale zůstaňte soustředění na své srdce a zvuk. 

Nyní vokalizujte samohlásku I, zatímco si ve svém čele, mezi obočím, představujete hromadění energie. Dělejte to po dobu 5 až 10 minut. 

Teď si představte jablko. Zaměřte svou koncentraci na ten obraz a zůstaňte soustředění. Nebluďte / neodbíhejte. Představte si všechny detaily toho jablka: barvu, texturu, zrnitost, tvar, točte si ho, pohybujte si ho, pokud chcete, ale neodbíhejte někam jinam. Soustřeďte se na tuto vizualizaci po dobu asi 10 minut. Všimněte si, že vaše mysl bude chtít zasáhnout, změnit to jablko, vylepšit ho nebo přinese další elementy, aby vás rozptýlila.

Buďte důslední. Toto cvičení provádějte každý den alespoň jeden týden.     

Toto je čtrvtá část kurzu s názvem Gnostická meditace

přeloženo z anglického originálu: Mental Discipline
přednáška daná gnostickým instruktorem gnosticteachings.org
služba od vydavatelství Glorian