2. Klidné Přetrvávání

Napsané Gnostickým Instruktorem

Pouze světlo vědomí, řízené ne z různých úhlů, ale plně zaměřené a soustředěné na nás, dokáže ukončit kontrast psychologickým rozporům. Pouze takto v nás dokážeme zřídit pravou vnitřní rovnováhu. - Samael Aun Weor, Velká Vzpoura

Pozornost znamená "nasměrované uvědomování". My používáme tento termín Bdělost, což vyjadřuje velmi aktivní, velmi zaměřenou formu pozornosti; jako hlídač, jako voják v době války. Bdělá osoba si nemůže dát pauzu, nemůže se zastavit, nemůže odpočívat. Meditace závisí na tomto úsilí. Kde není bdělost, tam nemůže být meditace. Takže tímto dokážeme pochopit, proč existují praktici meditace, kteří praktikují 10 nebo 15 let a nikam se nedostanou. Je to právě proto, že se neučí jak být bdělý po celý den. Pravdou je, že meditace nikdy nepřestává. Prakticky řečeno, mezi vaším probuzeným každodenním životem a časem kdy si sednete meditovat, by neměl být rozdíl. Neměl by být rozdíl v tom, jak dáváte pozor. Jediný rozdíl je ten, že si sednete a zaměřujete se na jednu věc, zatímco během dne se na vás vrhá mnoho věcí, takže musíte zvládnout všechny příchozí dojmy s vědomě nasměrovaným uvědomováním.

Pozornost a uvědomování jsou příbuzné, ale ne stejné. Pozornost je zaměřena; uvědomování je rozptýlené. Dobrým příkladem na rozmyšlenou je světlo svíčky: světlo, které ta svíčka vrhá kolem sebe do prostoru je uvědomování. Ale světlo baterky je Pozornost: je zaměřeno na jednu věc.

Meditující se učí rozvíjet oba tyto projevy vědomí; ale aby meditovat správně, tak musí mezi nimi rozlišovat. Bdělost nebo nasměrována pozornost se používá k pronikání do pravé podstaty jakýchkoli jevů.

A proto Bdělost je nezbytnou podmínkou pro meditaci. A co toto znamená je, že v každé chvíli, každý okamžik, musíme dávat pozor. Toto je důvod, proč všechny různé duchovní tradice kladou důraz na to, abychom byli "v okamžiku", uvědomující si, ostražití, plní mysli; tyto termíny přesahují dogma a náboženství. Jsou to funkce vědomí, které nemůžete přeskočit, pokud očekáváte, že budete meditovat.

Meditace je prohlubování této bdělosti. Meditace není "koukání do blba". Koukání do blba je snění a fantazírování, opakem meditace. Nato abychom porozuměli co je meditace, musíme aplikovat nasměrovanou pozornost, ostražitost, po celý den, každý okamžik, vždy se snažící vidět sami sebe novým způsobem, jako kdybychom se nikdy předtím neviděli.  

Etika a Morálka

Člověče, poznej sám sebe a budeš znát Vesmír a jeho Bohy…

Toto sebe poznání, tato Gnóze, začíná s ostražitostí, bdělostí, s tím, že dáváme pozor. Toto je základem všech systémů Etiky a Morálky. Jedná se o kodifikovaná pravidla, která mají pomoci praktikantovi dosáhnout dvou věcí. První z nich je uvědomování si sebe a druhou je přestat vytvářet karmu. Etika a morální kodexy existují, abychom mohli zastavit škodlivé akce (činnosti).

Toto je první fáze meditace, protože pokud budeme nadále pokračovat v jakémkoli chování, které druhým ubližuje nebo v nás vytváří negativní výsledky, do té doby budeme vytvářet karmu, vytvářet nerovnováhu. Tyto aktivity vytvářejí v mysli vlnky a vlnky v přírodě a tím se hýbe kyvadlem; to znamená, že v nás není žádná stabilita a tedy ani skutečný klid. Takže když jednáme násilně nebo ve zlosti, tak v sobě nebo v druhých lidech vytváříme narušení energie. A ta vibrace, ta energie okamžitě brzdí meditaci. Cílem meditace je především ustálit mysl, kultivovat klidnou mysl. Pouze tehdy můžeme dostat informace. Pokud je mysl aktivní, rozrušená a podrážděná, tehdy nedokážeme meditovat. A proto, pokud vytváříme škodlivé energie v našich životech, v prostředí a v mysli, tak nemůžeme meditovat. Takže prvním krokem je snížení těchto energií.

Etika a morálka jsou v Sanskritu nazývanými Yama (Jama) a Niyama (Nijama), což znamená "udělat" a "neudělat" nebo jinými slovy co dělat a co nedělat. Toto má každé náboženství. My na Západě jsme víceméně obeznámeni s Desatero Božími Přikázáními; toto jsou pravidla věcí, které bychom měli a neměli dělat. Mniši a jeptišky skládají sliby, které jsou činy, které musí dělat a které nesmějí. Nejběžnější etika je shrnuta v nejzákladnějších Buddhistických slibech:

• Zdržet se od porážky jakéhokoli tvora
• Zdržet se od kradení
• Zdržet se od nesprávného sexuálního chování
• Zdržet se od falešné řeči (lež, klepy, sarkasmus, kriticizmus, atd.)
• Zdržet se od opojných nápojů (alkohol, drogy, atd.)

Tato první fáze je určena pro každého Mnicha, každou Mníšku, každého Zasvěcence v každém mystickém duchovním učení, jaké kdy existovalo. Vždy jim byl dán k dodržování etický systém a vždy to bylo navrženo (alespoň původně), aby dotlačili studenta k naučení se jako dávat pozor.

A tak laikům, exoterické straně různých škol, byly dány pravidla jako, "nezabiješ" a tak běžní návštěvníci kostela, exoterická strana, věděli, že by nikoho neměli zabít. Ale vysvěcení, znamenajíc Kněží, Mniši, Jeptišky byly učení, že toto pravidlo je daleko hlubší. Jde to mnohem hlouběji než jen fyzický čin, protože my zabíjíme myslí, zabíjíme srdcem. Když vůči někomu generujeme nenávist a hněv, obzvláště když si představíme jak jim ubližujeme, tak vytváříme příčiny a produkujeme výsledky. Ovlivňujeme osobu a sami sebe. A tak Mniši, Jeptišky a Knězi byly vždy školení, aby porozuměli, že všechny etiky a morálky se vztahují na více než jen fyzickou úroveň. Vztahují se k mysli a srdci. Toto je důvod, proč v Evangeliích Ježíš Nazaretský říká:

Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezcizoložíš. Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož by pohleděl na ženu ku požádání jí, již zcizoložil s ní v srdci svém.- Matouš 5:27-28

Čistě jen fyzická činnost je pouze začátkem; pokud přijmete něco jako myšlenku, tak jste spáchali zločin a tímto jste vytvořili Karmu. To znamená, že blokujete přístup k vědomí. Vytváříte blok, což je v Tibetu nazývané "agregát". Ve školách Čtvrté Cesty to nazývají "ego". Je to element Karmy, balíček energie, který vězní vědomí a vytváří utrpení.

Těchto defektů je v psychice lidského tvora nekonečné množství a účelem meditace je jejich rozpoznat, pochopit je, oddělit od nich vědomí a nakonec je zničit, odstranit je od jednotlivce, a tím vysvobozujíc vědomí z utrpení a dávajíc plné vyjádření k nejčistší, nejkrásnější části lidské duši. Toto je symbolizováno v příběhu Fénixe.  

Vše o čem jsme dosud diskutovali, patří do první fáze meditačních cvičení: Etika.

Zbývající kroky mohou být nastíněné různými způsoby, ale nejběžnější známý je model z Indie:

Kroky Meditace

• Etika (Jama a Nijama (Yama a Niyama))
• Poloha/Držení Těla / (Ásana (Asana))
• Dech (Pránájáma (Pranayama))
• Ticho (Pratjáhára (Pratyahara))
• Koncentrace (Dháraná (Dharana)
• Meditace (Dhjána (Dhyana)
• Extáze (Samádhi (Samadhi))

Toto jsou kroky meditace, jako jsou učené v mnoha školách Jógy. V Hinduismu existují různé způsoby jak rozdělit fáze meditace; pro účel tohoto kurzu se zaměřujeme na zjednodušené pořadí kroků. Existuje mnoho způsobů jak analyzovat a kodifikovat kroky meditace. Tento seznam je pouze úvodem a v žádném případě vyčerpávajícím nebo autoritativním modelem všech skutečných a vitálních fází cvičení.

Podstatou tohoto náčrtu je, že existují úrovně cvičení. Abychom mohli dále postupovat skrze tyto úrovně, tak je nutné, abychom zřídili silný základ, na kterém můžeme stavět. Pokud jsme slabí v naší etice, což je prvním krokem, pak nemůžeme nijak přejít k dalšímu kroku, protože správné držení těla závisí na tom, abychom měli uvolněnou energii. Někdo, kdo je obětí chabé etiky a má nedostatek Sebepozorování (Bdělosti), bude obětí napětí a rozruchu, a proto nebude schopen dosáhnout ani jen předběžnou koncentraci.

Existuje mnoho lidí, kteří si myslí, že hned jak jsou schopni soustředit se na jednu věc, tehdy je to meditace, nebo jen sezení a opakování mantry je meditace nebo vizualizace něčeho je považováno za meditaci. Ale ve skutečnosti všechny tyto cvičení jsou předběžné (přípravné).  

Poloha / Držení Těla

Kdybychom se měli podívat na Hinduistický model, tak dalším krokem je Ásana, což znamená "poloha" nebo "pozice."

Pokud studujete Hatha jógu nebo jiné Východní tradice, tak víte, že jejich instruktoři učí lidi ze Západu sedět v lotosové pozici nebo v polovičně lotosové pozici, nebo jejich variace. Tyto polohy jsou v pořádku, pokud máte tělo, které pochází z té části světa nebo pokud jste dost flexibilní. Pro Asiaty je sezení v takové pozici velmi lehké, velmi uvolňující. Tímto způsobem dovedou sedět bez jakéhokoli napětí bez jakéhokoliv nepohodlí, ale pro lidi ze Západu jsou tyto polohy velmi obtížné, protože máme odlišný typ těla. Pro většinu lidí ze Západu je sezení takovýmto způsobem skutečně velmi bolestivé. Mnoho lidí ze Západu strávilo pár let myšlením si, že se učí meditovat, když ve skutečnosti se pouze snaží adaptovat své tělo na nepohodlnou polohu. Mnoho lidí zůstane rozčarováno a vzdají to. Je chybou domnívat se, že jste povinni meditovat pouze v těchto konkrétních polohách.

Důvodem, proč jsou učené polohy, je vytvořit kombinaci relaxace a pozornosti. Tyto dva elementy musí být vzájemně v dokonalé rovnováze.

V Gnóze rozumíme, že meditace může být praktikovaná v mnoha polohách; můžete využít ledajakou polohu, která je pro vás pohodlná, pokud dokážete být uvolnění a pozorní. Ve svých knihách Samael Aun Weor učí, že můžeme sedět na židli, ležet na zemi nebo na posteli, nebo ve formě hvězdy, nebo můžete ležet na pohovce. Klíčem je dosáhnout kombinaci relaxace a pozornosti; plně se uvolnit a být pozorní.

Pro lidi ze Západu je velmi efektivní poloha jednoduše sedět na pohodlné židli s rovnými zády a krkem. Dlaně a ruce by měly spočívat na nohách nebo na židli. Chodidla by měly být dobře podepřena. Nejlepší je uvolnit jakékoli těsné oblečení nebo obuv. Tato poloha je efektivní, protože Západní tělo si navyklo na sezení na židlích. Pohovka funguje stejně, i když byste měli být opatrní, abyste se ujistili, že vaše záda budou adekvátně podepřena.

Mnoho studentů preferuje používat malou meditační lavičku nebo polštářek. Pokud jde o polštáře, tak je třeba poznamenat, že polštář by vás měl podpírat tak, aby vaše kolena byly nižší než váš zadek. V opačném případě se vaše záda ohnou a začnou bolet.

Opět, pokud jsou vaše záda podepřeny (nesený) a dokážete vyvážit relaxaci a pozornost, tak si můžete zvolit jakoukoli polohu, která se vám líbí.

Po nějaké době, mnoho zkušených Gnostických studentů se učí meditovat vleže. Tato praktika je velmi efektivní, ale vyžaduje, aby si člověk vyvinul určitou zručnost. Pokud usnete, tak jste se tam ještě nedostali. (Mimochodem, ti zkušení studenti budou vypadat jako kdyby spali; později v kurzu se vyjasní důvod).

Pokud se uvolníte příliš hluboko a usnete, tak prostě spíte. Žádná meditace neexistuje, pokud ztratíte vědomí o tom, co děláte.

Nicméně pokud se neuvolníte dostatečně hluboko, tak se nikdy nehnete ke skutečné meditaci, protože napětí vás bude držet v pasti.

Fyzické tělo musí být dokonale uvolněné. Všechno napětí musí být rozpuštěno. Pokud je tam napětí, tak tam nemůže být relaxace.

Pro naše studenty je nutné, aby se naučili jak použít mentální sílu. Ale nejprve je nutné, aby se studenti naučili, jak uvolnit své fyzické tělo. Je nezbytné, abychom věděli jak uvolnit tělo, abychom dosáhli dokonalou koncentraci mysli. Tělo můžeme uvolnit při sedění na pohodlné židli nebo při ležení v poloze mrtvoly (s našimi patami vzájemně se dotýkajících, rukama u těla, atd..). Ta druhá z těchto dvou poloh (poloha mrtvoly) je lepší.

Představte si, že vaše chodidla jsou jemné a že z nich uniká skupina trpaslíků. Představte si, že vaše lýtka jsou plné malých, hravých trpaslíků, který jeden po druhém odcházejí a že přitom odcházení se ty svaly stávají flexibilnější a elastičtější. Pokračujte s koleny provádějíc stejné cvičení. Jeden po druhém pokračujte se stehny, sexuálními orgány, žaludkem, srdcem, hrdlem, svaly obličeje a hlavy, představujíc si, těch malých trpaslíků jak z každé té části těla utíkají, zanechávajíc svaly úplně uvolněné. - Samael Aun Weor, z Úvodu do Gnóze (Introduction to Gnosis).     

Dech

Dalším krokem je Dech nebo Pránájáma. Po pravdě, tento krok se týká kontroly "čtyř větrů" nebo spíše vitálních energií těla, než pouze jako přirozená funkce dýchání.

Mnoho studentů tento krok přeskočí, předpokládajíc, že protože už "vědí" jak dýchat, tak tu nemůže být nic k naučení. Samozřejmě, toto je chyba.

Existuje mnoho cvičení, které zahrnují téma dýchání, a tímto se budeme podrobně zabývat v Sedmé Části tohoto kurzu.

Ale pouze pro začátek, musíme umožnit dechu, aby proudil přirozeně. Naše dýchání by nemělo být nucené nebo kontrolované. Uvolňujeme se a náš dech by to měl odrážet.

Ticho

Po Ásaně, učí Hinduisté krok Pratjáhára. Pratjáhára znamená "ticho mysli". My chceme vstoupit do Pratjáháry, což znamená mít klidnou mysl, klidnou mysl. Existují specifické techniky, které nás vedou k Pratjáháře, čímž se budeme zabývat v této kapitole.

Jak vstoupíte do ticha mysli? Zaprvé, máte základy předchozích kroků: musíte omezit negativní činnosti a tak zredukovat přítok rušivé energie, a zadruhé, musíte zaujmout vhodně uvolněnou polohu. Po splnění počátečních kroků se pustíme do konkrétní disciplíny určené na zaměření pozornosti a používáme ji s trpělivostí a s vytrvalostí, dokud se mysl sama od sebe neustálí. Všimněte si tento neuvěřitelně důležitý detail: my umožníme mysli, aby se sama od sebe ustálila. Nikdy v životě se nesnažíme přinutit mysl, aby byla ticho.

Předběžnými koncentračními cvičeními se trénujeme do vstupu Pratjáháry. Tato cvičení zahrnují neuvěřitelnou rozmanitost technik: pozorování dechu, upřeně se dívat na bod na stěně, zaměření se na předmět, zvuk, frázi, atd. Všechny tyto cvičení mají jeden cíl: upevnit pozornost na jedno místo, tímto omezujíc navyklé reakce mysli. Když jsou tyto reakce zredukovány, tak mysl se sama od sebe ustálí a utiší.

Jakmile do toho ticha vstoupíte přirozeně, schopnost koncentrovat se bez rozptýlení, tehdy se můžete naučit jak meditovat nad jednou věcí.

Jen co se mysl začne stabilizovat, tehdy je možné přistoupit k dalšímu kroku: koncentrace na jednu věc. V Sanskrtu se to nazývá Dháraná.   

Z této jednobodové koncentrace do toho začneme pronikat, chápat to: toto je Dhjána . Toto je bod, kde začíná pravá meditace. Meditace je schopnost zaměření pozornosti na jednu věc a získat o ní informace. Všechny další cvičení a techniky jsou určeny, aby vedly praktikanta k tomuto bodu. Vše až po tento bod je předběžné.

Pronikáním do objektu pozornosti pak vede k Samádhi. Samádhi v podstatě znamená "extáze". Toto je zážitek čistého vědomí, zážitek různých úrovní vědomí. Existuje mnoho druhů Samádhi, ne pouze jeden, a o tom budeme později také mluvit.

Samotná Samádhi je zážitek/zkušenost/vědomí, nepřítomnost mysli, ega, pocitu vlastní osobnosti, jména, historie, tváře. Se Samádhi se dostáváme ke kořenu vědomí lidské bytosti. Toto je něco, co je mimo našeho pozemského života. Je to něco univerzální; každá lidská bytost se k tomu může dostat.

Pokud se podíváte na svědectví různých mudrců a světců v průběhu historie, ve všech kulturách, tak zjistíte, že všechny se v zásadě shodují; základní prvky, které objasnily, nebo si mysleli, byly všechny stejné. Můžete si přečíst ranních církevních otců Křesťanské církve, kteří rozuměli úrovním rozjímání, úrovním Samádhi, úrovním vědomí, stejně jako Zen mniši nebo Tibetských mniši. Toto není něco jedinečného týkající se jedné kultury.

Ale musíme pochopit, že 99% lidí, kteří se zkoušejí naučit meditaci, nejdou nikdy hlouběji, než jsou předběžné koncentrační praktiky. Naprostá většina lidí uvízne někde na začátku tohoto náčrtu.

Důvodem je to, že se neumí od sebe odpoutat. Toto je důvod, proč to vyžaduje ohromnou odvahu. Vyžaduje to obrovskou námahu, abychom správně meditovali. Ironií je, že jakmile člověk zažije skutečnou meditaci, skutečné oddělení od falešného pocitu vlastní osobnosti, tak má ohromnou radost. Co obecně zastaví lidí, je určitý druh připoutanosti nebo strachu. Pokud jsou praktici schopni překonat svůj vlastní strach, jít za něj, tak se mohou dostat k samotnému vědomí. A budou mít tolik radosti a tolik klidu! Pak je tu horlivost meditovat. Ten, který toto zakusil, se od ostatních lidí odlišuje, protože má určitý druh vůle, nějaký druh nezastavitelného účelu smíšeného s radostí a štěstím. Toto by si měli všichni pamatovat ve chvílích, kdy vzdor je skutečně obrovským.

Neodvratitelná pravda o meditaci je, že musíte mít hodně silné vůle, protože vzdor je silný a vzdor je vaše vlastní mysl. Toto je vaší jedinou překážkou: vy sami. K tomu, abyste byli schopni meditovat, musíte porazit vaši vlastní mysl, vaše vlastní já, falešné já. Ten pocit sebe (vlastní osobnosti), který máte, který věříte, že je skutečný, je pouze fundamentální iluzí; je to Maya, což znamená "iluze", a také Dukha, což v Pali znamená "utrpení, neznalost." My ignorujeme pravé já (skutečnou pravou identitu), kořen vědomí, naše vlastní Já jako vědomí, Esenci, to co jsme opravdu uvnitř, tudíž trpíme uvězněni v iluzi.

Struktura Duše

Abychom to vysvětlili ve strukturální formě, tak se můžeme podívat na Kabalu. Tradičně si lidé myslí, že Kabala je Hebrejské učení, ale ve skutečnosti je starší než Hebrejská tradice. Kabala je mapa vědomí. Kabala mapuje Vesmír a vědomí, duši člověka jako strukturu.

Když se energie projeví do života, když sestupuje, když se v úplně nadřízené úrovni objevuje stvoření, tam je světlo.

A Elohim řekl, Buď světlo.

To světlo, ten Paprsek Stvoření, sestupuje a rozprostírá se do různých úrovní vědomí. Toto světlo je podobné k blesku, společným symbolem tohoto rozvoje a toho co v tom rozvíjení vidíme, jsou různé úrovně duše. Každá sféra je světem, říší, vibraci prostoru. Ale každá sféra se také odráží v našem vlastním vnitřním složení; každá sféra je úrovní našeho vlastního vědomí.

Jak nahoře, tak dole

Na vrchu je Nadřízená Trojice, trojúhelník, který nazýváme nadpozemský Trojúhelník nebo Tři Logos, Křesťanská a Hinduistická Trojice. Je to Otec, Syn a Duch Svatý. Je to Brahma, Višnu a Šiva. Jsou tři a přece jsou jedním. Mnoho Hinduistických soch má božstvo s jedním tělem a se třemi tvářemi: toto je Trimurti nebo Tří-Jednota. Jsou to tři aspekty téže věci. Tato Tři-Jednota se také nazývá Supramonad (Nad Monad, Vyšší Monad).

Z nadřízeného trojúhelníku se rozvíjí jeho vlastní odraz; tento odraz je další troj-jednotností, kterou nazýváme Monad. Zde se nachází náš vlastní specifický individuální Otec, naše Bytí, náš vlastní specifický Bůh. Náš vlastní specifický Bůh má svého vlastního původce, svého vlastního Otce, který je Supramonadem. A tak nadřízený trojúhelník obsahuje Otce našeho Otce, mysticky a spirituální řečeno. Toto je to, co je v Bibli myšleno, když čteme "Syn Boží". Syn Boží je Monad, Vnitřní Duch, protože On (Chesed) je Synem Otce.

Monad má tři aspekty, jako odraz nadřízené trojice. Prvním z nich je náš vlastní Individuální Otec, náš Nejvnitřnější Duch, který je v Sanskritu nazýván Átman. V Kabale je nazýván Chesed. Má dvě milované děti nebo dvě své části, skrze které pracuje. Rozvíjí se do dvou částí; v Sanskrtu se nazývají Budhi a Manas. V Kabale se nazývají Gebura (Geburah) a Tiferet (Tiphereth). Budhi je ženská a Manas je mužská.

Gebura, Budhi je ženská Boží Duše. Symbolizovaná je v Illiadě (Gnostické dílo) jako Helena, kráska pro kterou všichni muži bojují a zápasí. Ona je také Guinivere, Královna. Ona je Beatrice z Danteho Božské Komedie. Ona je v syntéze našim vlastním Vědomím. Ona je Ctnostná Dívka, která musí být zachráněna.

Rytíř, který musí bojovat za její čest, je Tiferet. On je Lancelotem, statečným bojovníkem. On je okouzlujícím princem. On musí pracovat, obětovat se a bojovat. Tiferet, Manas, je Síla Vůle a našim bezprostředním začátkem/základem: Lidskou Duší.

Tiferet zase ze sebe rozvíjí a projevuje jiskru do nižších forem hmoty. Tato jiskra se usídlí v Čtyřech Tělech Hříchu: mentální, emocionální, vitální a fyzické.

Tato jiskra je Esence, Buddhata, vědomí, které sestoupilo z našeho vlastního Vnitřního Bytí. Tato jiskra je poměrně malá, podobná dítěti, ale přesto je úzce spojena s Tiferet, s Gebura a Chesed a skrze ně s Nadpozemským Monadem a pak s Absolutním Abstraktním Prostorem.

Nyní snad dokážete porozumět, co je Samádhi: je to radost, kterou zažívá vědomí, když opouští nižší sféry. Tato radost se může nacházet v kterékoli sféře Kabaly; může to být fyzická, může to být astrální. Bez ohledu na toto, Samádhi je svoboda vědomí, jestli to trvá okamžik nebo hodinu.

Vědomí je jiskra života, která oživuje prostředky (těla), které používáme. Vědomí je spojení zpět k našemu původci, zpět ke Tiferet, Gebuře a Chesed. Vědomí je kanál, jehož prostřednictvím můžeme dostat lásku, moudrost a poznání našeho vlastního Nejvnitřnějšího (Chesed): tyto nám dává skrze svou Duši, co je Gebura a Tiferet.

Takže máme Ducha (Spirit), Duši a Tělo. To, co se rozvíjí a sestupuje do toho, co známe jako "sebe" je energie od něj, energie od našeho vlastního vnitřního Otce. Máme mysl, máme emoce, máme vitální energii a máme fyzické tělo; tyto jsou čtyřmi nižšími sférami. Ale princip, který nám dává zkušenost těchto aspektů sebe samých, je vědomí. Zda je toto vědomí svobodné a jedná v souladu s Božími zákony nebo zda je uvězněno v mysli a jedná mimo rovnováhy s fundamentálními zákony kosmu.

Pokud jste obeznámeni s Biblí, tak toto je v Pavlových spisech Pozemský Člověk (my) a Nebeský Člověk (Monad). Toto všechno je symbolicky reprezentováno v Bibli. Bible je výhradně složená z Kabalistického symbolismu.

Existuje struktura na pochopení meditace. Existuje struktura na pochopení Duše. Existuje struktura na pochopení každého druhu zážitku jaký, kdy můžete mít na kterékoli úrovni vědomí. Tou strukturou je Kabala. Jakýkoliv mystický zážitek může být aplikován na tento strom. Jakýkoliv mimotělní zážitek nebo zážitek v meditaci musí být pochopen ve vztahu k tomuto diagramu.

Když meditujeme, tak se učíme jako koncentrovat vědomí, které máme v těchto Čtyř Tělech Hříchu a jak se od nich oddělit, osvobodit se od nich, vystoupit a vnímat nadřazené úrovně Bytí. Kabala je Čára Bytí.

Vědomí je zakořeněné zde v ženském aspektu našeho vlastního Vnitřního Bytí. To vědomí, ta energie do nás sestupuje. Je to základ naší existence. V nás to má své kořeny v epifýze ve středu mozku. Epifýza je v nás receptorem vědomí a základem vnímání.

Tři Mozky

Co si musíme uvědomit je to, že vnímání se děje před pocitem. Pocit vzniká zde ve fyzickém těle nebo v srdci nebo v intelektu. Ale samotné vnímání začíná mnohem dříve, než se objevuje pocit. Funkcí meditace je naučit se jako vnímat předtím než se objeví pocit. Pocit může být intelektuální, emocionální nebo fyzický.

Máme intelektuální, emocionální a také motoricko-instinktivní-sexuální aspekt. Tyto tři aspekty nazýváme "Mozky" protože fungují samostatně; každý z nich má svůj vlastní způsob myšlení a zpracovávání.

Lidé uvěřili tomu, že jejich pravé vlastní já, je intelekt. Toto je ten užvanění, nikdy nekončící vlak myšlenek, ten hlas v hlavě, který nikdy nezmlkne. Většina z nás si myslí, že ten hlas jsme my, "já" to je "moje identita", ale není; je to falešné já.

Mnoho lidí žije život tak, že všechno zvažují, potřebujíc "důvody". Neumí jednat na základě jednoduchého citu nebo pocitu, musí vidět, že je to "dobrý nápad". Psychologicky jsou náchylní vidět všechno skrze Intelektuální Mozek.

Někteří z nás se domnívají, že naše skutečné já je v emocionálním centru, že naše pocity (emocionální) jsou naší skutečnou identitou. Věříme tomu, že jsme definováni tím, co cítíme, to co se nám líbí a nelíbí. Tito lidé žijí život podle toho, jak se cítí a často budou konat na základě nějakého pocitu spíše než na základě zdravého rozumu, znamenajíc, že o tom nepřemýšleli. Ale toto je také jen pocit. Toto není základem Bytí, základem vědomí. Je to pouze emoce. Psychologicky jsou náchylní vidět všechno skrze Emocionální Mozek.

A mnoho věří, že pocit (fyzický) a tělo jsou skutečným já, že pokud se cítíme fyzicky dobře, tak jsme dobří a pokud se fyzicky cítíme špatně, tak jsme zlí. Tito lidé žijí život instinktivně, jednající a reagující dříve, než by měli šanci přemýšlet o tom, co dělají nebo dokonce dříve, než by věděli, jak se emocionálně cítí. Psychologicky jsou náchylní vidět všechno skrze Instinktivní Mozek.

Takže existují tři základny způsoby, kterými se zmateme. Každý kdo spí, jako většina lidstva, padá do jedné z těchto tří skupin přesvědčen, že jeden z těchto aspektů naší psychiky je naším skutečným já.

Našim zvykem je procházet každodenním životem s tím, že mluvíme sami se sebou; máme užvanění vlak myšlenek, které neustále pokračují, a my s nimi komunikujeme, mluvíme s nimi. "No, jdu udělat toto nebo tamto, a pokud se stane toto, tak možná půjdu sem a udělám tohle nebo tamto". Tento dialog stále pokračuje. Tento dialog je znám jako naše Psychologická Píseň.

Tento dialog, tato píseň, je nepřetržitě krmená naší mechanickou interpretací života. Zda jsme emocionální typ osoby nebo instinktivní typ, všichni máme užvaněný vlak myšlení. Toto žvanění je vnitřním dialogem ega, ne Bytí, ne Ducha a ne vědomí. Cílem meditujícího je oddělit se od toho žvanění odehrávajícího se v intelektu, od rostoucích a utichajících emocí emocionálního centra a od příjemných a nepříjemných pocitů, které se objevují v motorickém-instinktivním-sexuálním mozku.

Pocit se objevuje ve všech třech mozcích. Každý pocit je pomíjivý: objeví se a ztratí se. Bohužel toto si neuvědomujeme a úplně na 100% se ztotožňujeme s pocity. 

Pokud něco nevidíme s našimi pěti smysly, tak tomu nemusíme věřit. Zcela a naproste, jsme závislí na tomto "smyslovém" způsobu vnímání; pokud to nejsme schopni fyzicky vnímat, tak tomu nevěříme.

Smyslová Mysl

Smyslová mysl závisí na pocitech. Vše čemu věří, chce, nahání a utíká od, je určeno pocity.

Smyslová mysl má smrtelné sevření naší kultury. Materialistická věda, která je jen pár stovek let stará to krmila a udělala to v lidstvu velmi tučné a robustní. Teď jsme v bodě, kdy mnoho lidí říká, "Pokud nemohu vidět Boha, tak nemůže být skutečný".

Ale pak, pokud se jejich zeptáte, "Máte srdce?"

"Samozřejmě, že mám srdce!"

"Už jste ho někdy viděli?"

"Ne, ale vím, že tam je."

Tato úroveň logiky má očividné omezení, přesto všichni padáme za oběť této senzitivitě slepoty a hypnóze pěti smyslů.

Věříme tomu, že fyzické tělo je to, kdo jsme. Všichni si do velké míry myslí, že toto je vaše jediné fyzické tělo. Že bychom měli nějaké jiné, si nepamatujeme, takže toto musí být ono. A přece, kolik lidí mělo lucidní (jasný) sen? Kde bylo vaše fyzické tělo? Měli jste lucidní sen pouze ve vaší hlavě? Pokud máte lucidní (jasný) sen, to znamená, že jste byli probuzení a že jste věděli, že sníte a mohli jste tam dělat takové věci, které byste nemohli dělat s vaším fyzickým tělem. Takže kde bylo vaše fyzické tělo? Spalo v posteli, a přece jste někde dělali věci, které byste za normálních okolností nemohli dělat. Ovládali jste s vaší druhou částí, odděleně od vašeho fyzického těla.

Všichni to děláme, když spíme. Každá bytost, každý tvor, který existuje, dělá totéž: vědomí uniká z fyzického těla. Fyzické tělo zůstává v posteli a znovu se dobíjí, přes noc se opravuje, buduje si energii jako baterie akumulující energii. Astrální tělo a mysl odejdou ven; to je důvod, proč ztratíme vědomí o fyzickém těle a zapomeneme na něj. Toto je přesně to, co jedete udělat v meditaci. Musíte extrahovat vědomí z těchto nižších úrovní, abyste mohli zažít něco více. Toto je základní myšlenka tohoto grafu, který znázorňuje Kabala; pomáhá nám vidět, jak potřebujeme pracovat.

Samádhi je termín, který popisuje tento typ zážitku. Samádhi je v podstatě extáze, která se děje v nepřítomnosti "já". Samozřejmě toto "já" je falešné já. Jmenuji se takto či onak, mám tolik let, jsem z takového a takového státu. Zažil jsem tyto traumatické zážitky a tyto dobré zážitky a vydělal jsem tolik peněz, lidé mě zradili, atd. "Všechno to je falešné já. Celé toto falešné já, je zakořeněné v informacích z pěti smyslů, od informací smyslové mysli. To je to, čemu naše mysl věří a vzpomínkám kterých se držíme, ale v zásadě nic z toho není skutečné.

Je to jako naše sny; sníme o věcech, co jsou touhami mysli, ale nejsou skutečné. Naše samotná mysl je plná obrázků, které v zásadě nejsou reálné. Natolik v nich věříme, že jsme jimi sužováni. Toto je důvod, proč můžeme začít pouze o něčem přemýšlet, a na to se začneme cítit špatně. Pouze díky myšlence začneme cítit emoce, které jsou bolestivé. Co je myšlenka? Je to pouze energie. Ale to, co se tam děje, je opravdu důležité, abychom pochopili: je to energie mysli věznící energii vědomí, protože je tam nedostatek pozornosti, protože tam není žádná bdělost, není tam žádné vědomí; je to mechanické. Děje se to kvůli strachu nebo touze nebo hněvu nebo pýše nebo kvůli něčemu takovému. Takže trpíme. Trpíme, protože vědomí je uvězněno v touze po nějakém druhu pocitu.

Samádhi nebo extáze je únikem z té situace. Je to schopnost jít za hranice každé touhy po pocitu. Základní vlastnost, zděděná přirozenost vědomí, je RADOST. Přirozenost vědomí je radost, ne rozhořčení, ne strach, ne hněv, ne pýcha, ne hanba; radost. Všichni jsme to už dříve zakusili, přinejmenším, když jsme byli nemluvňata. Většina z nás si to nemusí pamatovat, ale když vidíme nemluvně, tak jsme k němu přitahováni, protože to nemluvně je čisté vědomí, mysl se ještě neusadila. Vidíme tu čistotu a jsme hladoví po ní, toužíme po ní, protože na určité úrovni si to pamatujeme. Hluboko uvnitř si to pamatujeme. A řekneme, "Ó, kéž bych byl znovu dítětem. Žádné účty, žádní lidé, kteří na mě řvou, kteří na mě křičí, kteří mi to dávají pocítit na věcech, o které se skutečně nestarám. Nemuset si dělat starosti o moje auto nebo psa," pouze čistota, štěstí, jednoduchost.

V Gnózi se učíme znovu získat vlastnosti, které jsme měli jako děti. Jeden důležitý fakt, který musíme pozorovat a znovu získat je tento: nemluvňátka jsou takové uvolněné! My jsme napětí 24h denně. Kolikrát jste se v noci probudili a uvědomili si, že jste úplně napětí? Každý sval ve vašem těle je napjatý, protože mysl se celou noc nezastavila. Vše o čem jste celý den přemýšleli, jste stejně přemýšleli celou noc. V tom není žádná pohoda, žádný klid, žádné uvolnění.

Ježíš řekl, "Pokud nebudete jako malé děti, do té doby nevstoupíte do nebe". Znovu se musíme stát, jako když jsme byli děti: čistí, nevinní, prostí a především, vidící svět jako kdyby byl nový, jako kdybychom teď přišli.

My v naší kultuře pěstujeme komplikace. Naše životy si komplikujeme. Tím, že budete odstraňovat komplikace, se vaše meditace bude prohlubovat a zjednodušovat. Toto je část důvodu, proč lidé vždy opustili města a šli meditovat do jeskyní a pousteven.

Na to abychom porozuměli, co je vědomí, musíme odstranit překážky. My sami si vytváříme překážky. Máme velmi komplikované životy; máme velmi komplikované mysli a toto všechno je vlastnoručně vyrobené. Pokud se toto nezmění, do té doby nebudeme schopni meditovat. Je to nemožné. My sami jsme našimi vlastními překážkami. Pamatujte si to. Vše, co je ve vašem životě, je tam kvůli vám, ne kvůli vašemu šéfovi nebo kvůli vaší rodině. V prvé řadě se musíme naučit vzít odpovědnost; nikdy nikoho neobviňujte.

Hned, jak rozpoznáme, že všechno v našem životě je v našich rukou, v naší moci to změnit, pak to můžeme změnit. A pokud to není v našich silách, tak nač si s tím dělat starosti, není tam nic, co bychom mohli udělat. Je to tak logické! Pokud máme problém a dokážeme jej vyřešit, tak nač si dělat starosti, když existuje řešení. Pokud máme problém a nedokážeme ho vyřešit, tak nač si dělat starosti, když neexistuje řešení. Ale my si stejně děláme starosti. Zda existuje řešení nebo ne, my si stejně děláme starosti; je to mechanický zvyk, je to zlozvyk, je to součást mysli, součást tohoto mechanického procesu. Když je něco mechanické, tak to znamená, že tam není vědomí.

Samádhi je schopnost uniknout z celého toho mechanismu a zakusit jednoduchou radost vědomí; to je důvod, proč je Samádhi definována jako "extáze", toto je běžný překlad tohoto slova. Není to extáze ve smyslu pocitu nebo potěšení, jako majíc ohromný orgasmus, co je to, co si většina lidí myslí, že je. Není to absolutně nic takového. Bohužel, protože my jsme tak ztotožněni se smyslovou myslí, tak věříme, že když jdeme meditovat tak budeme schopni zažít ještě větší výšky příjemného pocitu, a opravdu hodně meditačních instruktorů používá tuto lež, aby přilákali studenty. Mnoho instruktorů dokonce věří, že je to pravda, a takto zoufale stráví své životy hledající větší zážitky toho, co oni nazývají Samádhi, ale co jsou ve skutečnosti pouze různé zážitky pocitu. Stanou se závislými na zážitcích, které opravdu člověk může mít v meditaci, ale ty nejsou Samádhi a tyto nemají nic společného s osvobozením od utrpení.

Samádhi je zážitek jednoduché čisté radosti vědomí, což může být velmi silné, naprosto ohromné a zcela absorbující, ale to neznamená pocit ve smyslu fyzických pocitů. V meditaci můžeme zažít všechny druhy fyzických pocitů, ale tyto nejsou Samádhi.

Základy Samádhi

Samádhi má mnoho úrovní a forem. Ale abychom dosáhli některou z nich od nejjemnější po nejsilnější, tak na to potřebujeme rozvinout dva aspekty meditace. Dalo by se říci, že Samádhi je definována dvěma Sanskrtskými slovy. Prvním z nich je Šamatha (Shamata) a druhým je Vipašjana (Vipassana). Psané jsou různými způsoby, protože jsou skutečně psány v Sanskritu, takže můžete narazit na různý pravopis. Ale Samádhi se skládá z těchto dvou odlišných aspektů. Všichni meditující ze všech tradic kultivují tyto aspekty vědomí k dosažení Samádhi, na únik z vězení ze smyslové mysli.

Šamatha se často překládá jako "Klidné Přetrvávání". Znamená to mít stabilní mysl a být schopen se koncentrovat. Ale velmi zajímavý je kořen slova. SHA v sanskrtu znamená "klid". Skrze přítomnost vědomí, skrze koncentraci musíme kultivovat klid, ne falešný klid, který získáme skrze potlačení nebo tím, že budeme utíkat od našich problémů. To není to. Jde o klid, který přichází skrze koncentraci vědomí, uvědomění. MATA znamená "obydlí" nebo "stabilita". Takže SHAMATA znamená "přebývat nebo mít základy, mít zřízení v klidu, přebývat v klidu". Toto je první fáze, první aspekt meditace, který musíme kultivovat. Šamatha je v podstatě totéž jako Pratjahára (Pratyahara).

Zde se snažíme meditovat, ale sedíme uprostřed chaosu, uprostřed turbulence naší vlastní mysli. Opravdu, v tomto stavu se nacházíme po celou dobu, s tímto chaosem myšlenek, citů a pocitů, které nás neustále bombardují. Mohli bychom říci, že mysl je jako velmi rozbouřený oceán. Ve vlnách neexistuje žádný jednoznačný vzor, pouze do sebe ze všech stran narážejí. A toto si můžeme hned teď ověřit.

Cvičení

Minutu potichu seďte a nemyslete. Takže pouze potichu seďte a sledujte vaši mysl. Nemyslete, pouze sledujte.

Kolik myšlenek si myslíte, že v té minutě proběhlo vaší hlavou?

Pokud jste k sobě upřímní, tak uvidíte, že vaše vlastní mysl je daleko od "přebývání v klidu".

Důvod, proč máme v mysli tolik aktivity je, protože, když jsme vyrůstali, nikdo z nás se nenaučil jak používat naši pozornost, jak ovládat a zaměřit vědomí. Takže pokud tam není vědomí, aby řídilo kočár, tak ten kočár se žene dolů po cestě. Toto je starověký symbol s mnoha úrovněmi významu, existující mezi Řeky, Římany a v Hinduismu: kočár je naše vlastní mysl, naše psychika tažena koňmi. Koně mohou symbolizovat buď Čtyři Těla Hříchu (mentální, emocionální, vitální a fyzické tělo) nebo pět smyslů, které je krmí. Pokud kočí není pozorný, tak je pravděpodobné, že kočár se nabourá. Pokud ty čtyři těla neovládáme s vědomou, pozornou silou vůle, tak narazíme do ohromné tragédie.

Samozřejmě, jsme se nenaučili vědomě a pozorně kontrolovat vztah mezi pocitem a myslí, a tak je naše mysl mimo kontrolu. Toto je důvod, proč jsou všichni napětí. Toto je důvod, proč existuje bujně rostoucí míra deprese, sebevražd, rozvodu, násilí, úzkosti, poruchy pozornosti atd. Ve skutečnosti tato děsivá pravda je stále více očividnou v systému zdravotní péče: že většina lidí trpí poruchou pozornosti.

Mimochodem, terapeuti si začínají uvědomovat sílu, kterou má meditace na pomoc mysli. Nedávno na Wisconsinské univerzitě proběhla studie, kde po nějakou dobu měřily efekty meditace a kde dokázali, že lidé, kteří meditují, mají nižší úroveň stresu, menší šanci srdečního onemocnění, menší šanci srdečního infarktu a mnoho dalších faktorů. Toto vše jednoduše kvůli tomu, že se naučili, jak ovládat svou pozornost a tak odebírat energii z mysli. Mysl se pak přirozeně usadí.

Na začátku se učíme jak rozvinout Šamathu, schopnost psychologicky přebývat v klidu, vědomě. Takže raději, než mít chaos, který v nás běžně víří, se učíme jak zaměřit pozornost. Takže, to bude prostě první cvičení, které se všichni naučíme-jak se soustředit na jednu věc a zanechat myšlení. Toto je první fáze.

Naučíme se pár odlišných technik. Každý je ve svých schopnostech jiný a jinak reaguje na pomůcky. Potřebujeme rozvinout jednu techniku, jejíž jsme schopni se držet s disciplínou, s vytrvalostí a s trpělivostí. Je důležité vybrat si jednu techniku a držet se jí. Všichni budeme čelit překážkám a problémům, ale nesmíme udělat chybu, že budeme věřit, že to jsou výsledky té techniky, kterou aplikujeme. Všechny tyto techniky fungují. Co vytváří problémy, je naše vlastní mysl.

Za nějaký čas, spojený s úsilím, jaké vynaložíte, se mysl začne přirozeně uklidňovat. Děje se to přirozeně. Nemůžete to nutit. A toto je další věcí, která je velmi důležitá, abychom si vyjasnili: nemůžete nutit mysl, aby byla ticho. Toto je další chybou, kterou dělá mnoho meditujících a učitelů meditace: říkají, "utište svou mysl". To je nemožné. To nedokáže udělat nikdo. Avšak pokročilí praktici a učitelé toto mohou říct jako způsob vyjadřování síly vůle pozornosti, protože je známý fakt, že pokud je pozornost silně umístěna, tak mysl ustoupí. Ale toto nesmí být chápáno jako tlačení vědomí proti mysli, proti myšlence: toto způsobí psychice násilí a může vyústit v prohloubení utrpení. Za předpokladu, že se budete správně řídit instrukcemi, nehrozí nebezpečí. Pouze se ujistěte, že se zaměřujete na soustředění pozornosti, spíše než na snahu utišit vaši mysl.

Staňte se velmi vědomými, velmi pozornými a mysl se sama od sebe usadí. Mysl je jako jezero, jako oceán. Co způsobuje vlny, jsou všechny dojmy života a náhodné a roztržité myšlení a cítění, které se v nás odehrává. Ale pokud se naučíme, jak zaměřit naši pozornost, tak ty dojmy přestanou narážet do mysli a místo toho přijdou do vědomí. Pak jsme schopni vzít ty informace a správně je v nás uložit. To znamená, že ty výbuchy pocitů již více nenarážejí divoce do mysli a mysl se přirozeně uklidňuje.

Toto se v esoterické psychologii nazývá Transformace Dojmů.   

Můžete jít například na meditační výlet, a pokud jste disciplinovaní a budete pravidelně sedávat 8 až 10 hodin denně, tak je to záležitostí pár dní, kdy můžete zažít klidnou mysl. Většina z nás nemá takovou příležitost, takže musíme očekávat, že to zabere více času. Ale pokud každý den budete sedávat a snažit se pracovat s vaší pozorností po celý den, každý den, tak dosáhnete klidnou mysl velmi rychle. Pokud budete každou minutu neustále pracovat, tak uvidíte obrovské rozdíly. To je skutečný důvod, proč mniši chodí na meditační výlety a skutečný důvod, proč žijí v klášterech. Je to k zabránění všech těchto dojmů, aby do nich nenaráželi, aby se odizolovali od tolik komplikace, aby nebyly ve městě, aby nebyly v okolí opačného pohlaví, aby nebyly v místech, kde jsou bombardováni s tolika informacemi. V izolaci jsou schopni mít klidnou mysl velmi rychle. Bohužel, když se vrátí zpět do města, tak to ztratí. Toto zjistí mnoho meditujících. Oni chtějí jít na dlouhý meditační výlet, na 10 dnů nebo na tři měsíce nebo na rok a pak jdou a dosáhnou klidnou mysl, ale jakmile se vrátí do města, tak je to pryč. Toto je srdcervoucí. Udělali by lépe, kdyby rozvinuli klidnou mysl zde, uprostřed města. Možná, že to vezme více úsilí, více silné vůle a více trpělivosti, ale výsledek je daleko více odolný a dlouhotrvající. V tomto smyslu my, kteří žijeme ve městě, máme výhodu. Pokud dokážeme rozvinout klidnou mysl tady, tak to je nerozbitné. Takže, pokud máme takovou disciplínu, takovou sílu vůle, tak můžeme mít klidnou mysl, která nemůže být otřesena.

Skutečný chaos je v mysli. To je jako mysl reaguje s okolím. Pokud to dokážete změnit, tak dokážete změnit celý jev. Takže podstatou Šamathy je naučit se, jak nastavit mysl na jednu věc, aniž jsme byli rušeni, naučit se jako dávat pozor. Toto děláme tím, že se nejdříve naučíme, jak se koncentrovat na jednu věc.

Musíme se naučit, jak soustředit naši pozornost po celý den, navzdory neuvěřitelným rozptýlením, v nichž plave naše společnost. Musíme se naučit, jak kontrolovat naši pozornost, navzdory reklamám, filmům, časopisem, přitažlivosti pohlaví, pití a kouření; pokud se dokážeme kontrolovat před všemi těmito touhami, tak neexistuje nic, co nás může zastavit od dosažení Absolutní Dokonalosti Duše.

Takže se naučíme dvě cvičení, abychom rozvinuli schopnost kontrolovat naši pozornost. Jedním z nich je naučit se, jak se soustředit na plamen svíčky a druhým je naučit se, jak se soustředit na váš dech. Obecně řečeno, pro mnohé je svíčka na začátku jednodušší.

Předběžný Experiment Koncentrace 1: Svíčka Cvičení 1

Najděte si místo, kde budete sedět v úplném pohodlí. Umístěte svíčku tak, abyste viděli plamen. Oči mějte otevřené a mějte velmi uvolněné držení těla.

Plynule a postupně si začněte být vědomi svalů těla. Začněte v horní části vaší hlavy a pohybujte se směrem dolů, uvolňujíc všechny svaly. Představte si, jak se vytrácí napětí, stoupající vzhůru jako kouř nebo pára. Buďte důkladní. Najdete napětí na překvapivých místech.

Po úplném uvolnění všech svalů se zaměřte na plamen svíčky. Potom pouze udržujte vaši pozornost na plameni svíčky. Nedovolte vaší mysli, aby vás vtáhla do myšlenek, snů, vzpomínek nebo plánů. Vaším cílem je udržet úplné soustředění na plamen svíčky.

Tuto kontrolu nad pozorností udržujte 10 až 15 minut. Pokaždé, když ztratíte vaši pozornost v rozptýlení, tak se prostě vraťte k soustředěnosti na svíčku. Neposuzujte se ani si negratulujte. Pouze pozorujte.

Stopněte se tím, že si nastavíte budík. Nesledujte hodiny, ani se nespoléhejte na váš smysl pro čas. Toto jsou rozptylování pozornosti. Vy potřebujete rozvinout schopnost, abyste se dokázali na 100% soustředit na jednu věc. Dokonce i malé 5% ponětí o čase je nepřijatelné.

Na začátku příliš dlouho nemeditujte. Spálíte se. Krátké sezení jsou lepší, možná 10 nebo 15 minut. Pokud budete chtít víc než to, tak dělejte 10 minut, dejte si přestávku, proveďte dalších 10 minut. Pokud budete dělat kratší sezení, tak spíše rozvinete hlubší koncentraci. Delší sezení znamená větší riziko, že ztratíte koncentraci nebo se rozptýlíte. Pouze postupně byste měli zvyšovat vaši délku meditace. Samozřejmě že v pozdějších fázích byste měly rozvinout dostatek vědomé pozornosti tak, že délka sezení bude irelevantní, protože už nikdy v ničem neztratíte vaši pozornost. V tomto stadiu meditujeme tak dlouho, jak je potřeba k dosažení jakéhokoliv cíle, který jste si určili pro toto sezení. Mniši v Tibetské tradici se začínají učit meditovat tím, že provádějí krátké 10 až 15 minutové sezení. Toto dělají 20 až 30 krát za den a pouze postupně zvyšují délku sezení.

Toto cvičení provádějte každý den. Nejlepší je to dělat v době, kdy jste přirozeně v klidu: brzy ráno nebo večer. Někteří lidé jsou ospalí uprostřed odpoledne (mezi 4 nebo 5 hodinou); využijte přirozené tělesné pauzy. Důležité je, abychom rozvinuli důslednost. Pokud přeskočíte dny tak ochromuje vaši vlastní schopnost pokroku. Buďte důslední.

Předběžný Experiment Koncentrace 1: Svíčka Varianta 2

Postupujte podle pokynů pro první cvičení. Nyní, při pozorování plamene, věnujte pozornost výkyvům a změnám plamene. Všimněte si, jaké jemné jsou změny; změny v barvě, v průhlednosti, ve vibraci, v pohybu, v rytmu, atd. Plamen nezůstává nikdy stejným; neustále se mění. Toto není cvičení v myšlení: je to cvičení v pozorovacích schopnostech. Věnujte pozornost změnám: nepřemýšlejte o nich, ani je nesrovnávejte, ani o nich neuvažujte: pouze je sledujte tak jak se dějí. Neztraťte okamžik té činnosti!

Předběžný Experiment Koncentrace 1: Svíčka Varianta 3

Nyní, jako pokus, pozorujte plamen svíčky, ale pozornost věnujte svým rukám. Pozorujte, jak se dokážete dívat na jednu věc, ale věnovat pozornost druhé. Pozornost není závislá na zraku. Ani na jiném fyzickém smyslu. Tento jev je velmi důležitý, abychom pochopili.

Všimněte si, že se umíte dívat na svíčku a vaši pozornost mít na těle nebo na zvuku nebo na snění (denním). Vidíte, jak se umíte dívat na jednu věc a přitom věnovat pozornost druhé?

Například, očima můžete sledovat svíčku, ale můžete věnovat pozornost na pocity v těle. Toto se nazývá Rozdělení Pozornosti. Je to důležitá dovednost, ale v této fázi cvičení je to překážka. Na začátku nemůžete mít takovou rozdělenost, pokud chcete rozvinout silnou koncentraci. Nemůžete být rozdělení tímto způsobem. 100% vaší pozornosti musí být zaměřené na objekt pozornosti. Takže když pracujete na rozvíjení koncentrace, NEROZDĚLUJTE vaši pozornost. Veškerou vaši pozornost zaměřte na váš objekt.

Skutečností však je, že všem nám připadá, že naše mysli jsou moře chaosu; jak se s takovým hlukem v našich hlavách můžeme soustředit?

Toto je začátečnická překážka. Zde je vaše svíčka, zde je vaše pozornost, díváte se na ni, sledujete ji, ale co se nevyhnutelně stane? Myšlenky, emoce, pocity, všechny druhy informací v třech mozcích jsou tam, aby nás rozptýlili; vzpomínky, starosti atd. Minulost a budoucnost. Je tam kyvadlo. Špatné a dobré, minulost a budoucnost atd. Toto je způsob, jak mysl funguje: kyvadlo, dualita, tam a zpět.

Každé rozptýlení, každý pocit, každá myšlenka, každý cit má potenciál absorbovat určité procento vaší pozornosti. Vaším úkolem je naučit se, jak zaměřit 100% vaší pozornosti na plamen svíčky. Nejrychlejší způsob, jak to udělat, je v podstatě velmi jednoduchý: všimněte si, co ve vás nevěnuje pozornost plamenu svíčky.

Sednete si meditovat, pozorujete svíčku a cítíte bolest v koleni, myslíte o penězích, máte skrytou úzkost. Vše se děje současně. To znamená, řekněme, že 10% vaší pozornosti je na vašem koleně, 50% myslí o penězích, 20% je úzkostlivých a 10% počítá čas (čekáním kdy už skončí meditace) a to, co zůstává, je pouze osamělých 10% snažící se soustředit na plamen svíčky. Co máte tedy udělat?

Plnost Mysli

Pokud pozorujete svíčku a uvědomíte si, že k vám stále přicházejí myšlenky o penězích, tehdy se prostě na chvíli na ty myšlenky podívejte a odtáhněte od nich vaši pozornost. Chvilkově jim věnujete pozornost, pak jim přestanete věnovat pozornost. Jako první musíte rozpoznat rozptýlení. Pokud to budete ignorovat, tak to bude trvat déle. Pokud se na to na okamžik podíváte a pak si toho nebudete všímat, tak budete moci mnohem rychleji rozvinout koncentraci. S každým rozptýlením, které spatříme a necháme tak, zvyšujeme sílu naší pozornosti na náš hlavní objekt. To znamená, že budete více a více soustředěný na objekt meditace.

Toto je základem plnosti mysli: stále si vědomě uvědomovat co děláme. Všimněte si, co se snaží zadržet vaši pozornost, pak uspořádejte vaši sílu vůle s cílem soustředit se na objekt meditace. Takže postupně, všímajíc si, co vás rozptyluje, soustředíte více a více pozornosti na objekt. Postupně bude vaše koncentrace silnější. S pokračujícím cvičením budete moci snadno soustředit vaši pozornost, a mysl se přirozeně zklidní. Vezměte vaše vědomí pryč od rozptylujících elementů a ony přirozeně poleví. Je to přirozené, nic nemusíte nutit. Děje se to samo od sebe.

Váš úspěch v této fázi cvičení si změříte podle toho, jak dlouho dokážete zůstat soustředěni na objekt meditace. Vlastně, na začátku děláte měření tím, zda si pamatujete nebo ne, že jste tam, abyste meditovali! Toto je první brána. Mnoho lidí si sedne za účelem meditovat a za pár vteřin na to zapomenou, a pak přejde celých 10 nebo 15 minut a uvědomí si, "Počkej chvíli, já bych měl meditovat!" Toto se musí změnit, protože pokud zapomenete, že to děláte, tak to neděláte.

Co když si všimnete bolest? V této fázi cvičení, pokud vás něco bolí, tak se můžete pohnout. Sedět v bolesti nemá smysl. Pointou je rozvinout relaxaci a koncentraci. Vypracujte si správné držení těla, ale nehýbejte se stále, protože toto se stane vážnou překážkou. Pokud máte skutečnou sílu vůle, pokud chcete opravdu přitlačit, tak se vůbec nehýbejte. V určité úrovni cvičení si budete muset tuto dovednost vybudovat. V určitém bodě se budete muset přestat hýbat úplně, abyste se mohli posunout dál. O tom budeme hovořit později. Takže v této fázi, pokud vás něco bolí, tak udělejte úpravy. Bolest je pouze rozptýlení; trochu se pohněte, nechte to tak a pokračujte v koncentraci. Časem nebude bolest překážkou.

Šamatha

Šamatha je Klidné Přetrvávání, klid ustálené mysli. Tento stav existuje, když jsme vyvinuli to, co je nazýváno "jednobodová mysl" co je v Gnostické terminologii nesprávným názvem. Mysl není jednobodová, vědomí je. (V mnoha Východních tradicích se slovo "mysl" používá namísto "vědomí". Tedy, "probuzená mysl" nebo Bódhičitta (Bodhicitta), je skutečně "probuzené vědomí". Tyto termíny zde objasňujeme, protože na Západě "mysl" se předpokládá, že znamená "intelekt" a kdyby měl někdo probudit intelekt, tak pak by se z něj stal potrat Přírody, jinak známý jako "démon".)

Pokud chceme mít vhled (proniknutí do podstaty) do naší skutečné situace, tak musíme zřídit Šamathu, Klidné Přetrvávání. Vhled je naším cílem: schopnost přímého vnímání pravdy.       

Vipašjana je Sanskrtského slovo pro Vhled. Doslova přeloženo to znamená "speciální vhled". Jinými slovy, vipašjana souvisí s představivostí a jasnozřivosti.

Takto to v podstatě funguje. Nacházíte se v loďce v oceánu. Loďka je vaší myslí. Oceán je život. Běžně je loďka pohazovaná oceánem, a vy nedokážete nepohnuti stát, je to nemožné. Život s námi houpe příliš tvrdě. Musíte se něčeho přidržet: lodního stěžně. Stěžeň loďky je objektem koncentrace, svíčka, váš dech nebo ať to je cokoliv. Držíte se ho vším, co máte. Musíte na to zaměřit všechnu vaši sílu vůle. Zatímco vaše vědomí výhradně táhnete k tomu, abyste se drželi, oceán se přirozeně uklidňuje. Loďka se začne uklidňovat a vy rozvinete stabilitu. V tomto bodě se můžete pustit stěžně a rozhlédnout se kolem sebe a začít chápat co se vám děje.

Šamatha je schopnost stát nehnutě na palubě. Šamatha stojí v stabilitě, v pevnosti a v klidu. Vipašjana vnímá podstatu jevů. Když se začnete dívat na věci, tak je začnete vidět způsobem, jakým jste je nemohli vidět, když byla loďka pohazovaná. Takto funguje meditace. Vyvineme si schopnost klidně pozorovat a v tom pozorování jsme schopni vnímat podstatu jevů.

Šamatha a Vipašjana v jednotě vyvolávají Samádhi. Pokud nemáte přístup k Samádhi, tak je to kvůli jednomu z těchto dvou důvodů: buď nemáte vybudovanou Šamathu nebo Vipašjanu nebo je to vaše karma. To je všechno. Kdokoli může vybudovat jednotu Šamaty a Vipašany, a tím vstoupit do Samádhi, pokud to karma dovolí.

Objekt koncentrace, který používáme na rozvinutí Šamathy, může být cokoli. Mnoho Hinduistických jogínů se soustředí na hůl nebo kámen, protože všichni si ho umí sehnat, nemusí si kupovat luxusní v obchodě. Je to jen kámen a tak meditují a rozvíjejí koncentraci. Jsou takoví chudí, že si nemohou dovolit koupit nějaký luxusní rituální objekt nebo velkou sochu. Samozřejmě, mnoho lidí na Západě tímto způsobem přistupuje k meditaci, co je k jejich smůle.

Můžete použít plamen svíčky nebo kámen nebo Empire State Building, za předpokladu, že máte výhled, abyste ho viděli. Ale bez ohledu na to, nejlepší je použití skutečného objektu, mimo vás. Vhodnější je použít něco přírodní a organické nebo obrázek svaté osoby či symbol. Časem jak rozvinete více nepřetržité pozornosti, můžete přejít na složitější objekty.

Překážky, kterým čelíme v naší snaze vybudovat Šamathu, jsou různé. První jsou venkovní rozptýlení, hluky venku, řvoucí sousedé, bolest v těle, že nám je příliš chladno, příliš horko; cokoliv. Musíme rozvinout schopnost, abychom se o nic takového nestarali, odtáhnout se z toho. Pokud potřebujete použít ucpávky do uší, tak je použijte. Pokud si potřebujete dát deku nebo se na minutu natáhnout, tak to udělejte. Dejte si pauzy; ale účelem je sedět a být trpěliví. Odtáhněte svou pozornost od každého rozptýlení a dostanete se tam. Neexistují žádné zkratky.

Jednou z překážek, které lidé čelí je, že očekávají příliš mnoho. Sedneme si meditovat, a ten den chceme mít Samádhi. Takhle to nefunguje. Nechoďte do toho s očekáváním, protože to je mysl, to je touha a to způsobí frustraci a spálíte se. Toto se děje mnoha lidem.

Jedním z pravidel, které může pomoci, je tato malá fráze, velmi jednoduchá:

Tak jak je.

Pokud vás rozptylují věci, pokud vás obtěžují, pokud vás vyrušuji, cítíte se rozrušení, úzkostliví, jen si pamatujte, že všechny věci jsou, jaké jsou; pozorujte to a nereagujte. Vše, co musíte udělat, je pouze pozorovat věci takové, jaké jsou. Pozorujte je takové, jaké jsou; upusťte od touhy měnit jevy. Nebuďte na nic upnutí a ani nic neočekávejte.

Relaxujte a sledujte; mysl se sama od sebe ustálí podle vaší vytrvalosti. V Tibetu se říká, že když se někdo chce stát mnichem, tak nejdříve musí jít na dlouhý meditační výlet na šest měsíců až rok, jednoduše, aby rozvinul Šamathu. To znamená, 8 až 10 hodin denně meditovat. Takže neočekávejte, že to získáte za týden nebo za dva. Zabere to čas a úsilí. Ale odměny jsou neocenitelné, protože to přinese mír / klid. A to je to, co chceme, ne? Pokud chceme mír, tak to musíme kultivovat uvnitř a tyto jednoduché cvičení vedou přímo k tomu.

Existují dva příznaky, které ukazují, že někdo vyvinul Šamathu. Zaprvé, jsou přirozeně přitahováni k Šamathe; to znamená, že chtějí pokračovat v cvičení. A zadruhé, je to klidná mysl, která nedokáže být rozptýlená.

Vlastně existuje devět různých úrovní Šamathy. O tomto budeme povídat později. Ale je třeba, abyste věděli, že nejlepší technika, kterou se v tomto kurzu budeme učit, nevyžaduje, abyste měli plně vyvinutou Šamathu. Pokud máte předběžnou koncentraci, tak budete schopni zužitkovat techniku, k níž pracujeme.

Druhým příznakem rozvinutí Šamathy je klidná mysl. To znamená, že myšlenky se mohou stále objevovat, jen nejsme jimi rozptylování. Toto je velmi důležité, abychom jasně porozuměli. Myšlenky a rozptýlení se mohou stále objevovat, ale nám nezpůsobují, že zapomeneme, že meditujeme. Nepohltí nás. My budeme pokračovat v držení se stěžně loďky a uvidíme, že rozptýlení přicházejí a odcházejí; teď nás nevezmou se sebou. Toto je opakem toho, jaká je většina z nás; když se pokoušíme meditovat, tak jsme ustavičně tahání bez ohledu na to, jaké rozptýlení se objeví. Je to jako kdyby jsme byli v rozbouřeném oceánu a vlnou za vlnou byly pohazovaní. Správně zřízená Šamatha znamená, že vidíme vlny, ale nejdeme s nimi. Chce to jen vytrvalost.

Druhým aspektem správného rozvoje Šamathy je, že to není fádní, není to mlhavé a ani to není nejasné. Je to velmi ostré. Je to velmi jasné. Když někdo vyvinul tuto úroveň koncentrace, tak je schopen sedět s koncentrací, s rozpínavostí, není tam pocit úzkostlivosti nebo napětí nebo něčeho, co nás svírá nebo být bít myšlenkami a pocity. Je tam otevřenost a mír; je to velmi uvolněné. To všechno jsou aspekty, které musíme chápat.

Cesta k tomuto místu je pomocí hluboké pozornosti. Není to stav rozptýlení. Je to velmi pozorné.

Stavy vědomí

Jak vidíme na Čáře Bytí, vědomí má mnoho úrovní. Máme nižší úrovně a vyšší úrovně vědomí.

Zcela dole máme to, co je v řečtině nazývané Eikasia. Toto je úroveň vědomí, která je brutální, instinktivní, zvířecí atd. Toto se v dnešní době stává velmi populárním stavem vědomí. Lidem se skutečně líbí chovat se jako zvířata. Nyní je velmi běžné a populární kultivovat zvířecí chování. Populární je to hlavně ve filmech a v televizi. Většina filmů nyní obsahuje násilí a lidé si splňují všechny své zvířecí touhy. Všechny jsou o kultivaci této úrovni vědomí. Toto je nejnižší možná úroveň, ale to je to, co se naší kultuře líbí.

Další úroveň, kterou máme je v řečtině nazývána Pistis. Toto je úroveň názorů a přesvědčení. Toto je nejběžnější úroveň, kterou si lidstvo vyvinulo.

Většina lidí bude v průběhu celého svého života žít zcela v těchto dvou úrovních. Takže mezi těmito dvěma rozvíjíme naše náboženství, naši kulturu, všechny naše myšlenky a naše myšlenky o nás samých. Obě tyto úrovně jsou krmeny smyslovou myslí, našimi koncepty o pocitech a životními zkušenostmi skrze pocity. Většina lidí nejde nikdy dále než toto.

Na Čáře Bytí tyto dva stavy charakterizují velmi úzký rozsah vědomí.

Další způsob, jak se na to dá dívat je, že Eikasia se dá také vidět jako fyzický spánek, protože je to forma spánku; je to spící vědomí. Zatímco my fyzicky odpočíváme, dokonce i při chůzi, vědomí spí. Toto je to, co bychom normálně nazvali "Bdělým Stavem", kde se s naším fyzickým tělem procházíme po okolí. Ale v kontextu chápání z většího celkového pohledu začneme vidět, že mezi Eikasia, zvířecím chováním a Pistis, úroveň názorů a přesvědčení, je pouze velmi malý rozdíl.

Toto teď vidíme v našich životech, kde většina lidí žije svůj "Bdělý" život jednající na základě instinktivních tužeb hnaných strachem. To je jejich jediná motivace v životě, být hnán nedostatkem jistoty, bát se, jako kdyby šli všechno ztratit, nemají žádné peníze, nejsou v bezpečí. Toto je instinktivní a mechanické a mnoho lidí žije své životy úplně v této úrovni vědomí, vyděšení.

Někteří žijí svůj život zcela ve světě mysli, mezi myšlenkami a koncepty a pro ně takovýto druh učení zůstává pouze dalším konceptem, pouze více myšlenek, pouze další učení. Pro ně se tyto vědomosti stávají pouze dalšími odpadky na zaplnění mysli.

Když se naučíme, jak dávat pozor velice praktickým, velmi přímým způsobem, každý okamžik každého dne, snažíce se oddělit od konceptů, od přesvědčení, od myšlenek, od emocí a pocitů, tak toto všechno můžeme změnit.

Musíme se přitlačit k tomu, abychom byli vědomi. Děláme to tím, že se učíme být pozorní, co se nazývá Sebepozorování a tím, že se učíme vidět tři mozky, ale nebýt v nich, být od nich oddělení. Pozorujeme myšlenky, pozorujeme pocity, pozorujeme naše činnosti, ale vždy s pocitem vnitřního oddělení. Toto úsilí se musí stát důsledným, neustálým, soustavným.

Když se to stane nepřetržitým, tak se to může stát Sebe-pamatování. Sebe-pamatování je důsledné, nepřetržité pozorování sebe sama, zatímco jsme si rovněž vědomi našeho vlastního vnitřního Bytí. Znamená to, že jsme přítomni, že se pozorujeme a zároveň jsme si vědomi Toho, co je mimo pěti smyslů. Být si vědom všeho, co děláme.

Toto nemá nic společného s představou nebo konceptem. Nemá to vůbec nic společného s přesvědčením. Nemá to nic společného s dobrým nebo špatným pocitem, vypadajíc dobře nebo špatně. Je to čistě vědoma pozornost, to je všechno.

Vědomá pozornost je mimo toho, co si myslíme, že jsme, kým bychom chtěli být, kdo chceme, aby si lidé mysleli, že jsme. Je to mimo tohoto všeho. A nikdo to za nás nemůže udělat, nikdo. Tuto schopnost musí rozvinout pouze jednotlivec a to je těžké, velmi těžké.

Ale pokud zřídíme tuto nepřetržitost vědomé pozornosti, tak pak se zřídíme v další úrovni vědomí, což je v řečtině nazýváno Dianoia- radikální vědomý vývin. Termín Dianoia se v dnešní době používá velmi známou školou nazývanou "Dianetici". Ale to, co učí je, jak používat mysl, což je opakem Gnóze. My učíme jak používat vědomí a to není totéž. Ale mnoho se kvůli této terminologii plete.

Dianoia je nazývána Třetím Stavem Vědomí a my musíme být důslední, nikdy se nezastavujíc, snažíc se tam zřídit sami sebe. Toto znamená, že musíme být schopni se pozorovat ve třech mozcích, jako kdyby tělo bylo hercem a uvnitř byl režisér. Režisér je vědomí, které je přímo spojeno s naší vlastní Vnitřní Božskostí. Je to v nás ta část, která by měla činit rozhodnutí a znát dobré od špatného.

Být zřízen v Třetím Stavu Vědomí, znamená mít nepřetržitost upomínky na Boha (neustále si pamatovat Boha), naše vlastní Bytí, našeho Nejvnitřnějšího Otce, jehož přítomnost je v nás zřízena nepřetržitým a aktivním směrováním vědomé pozornosti. Toto je Sebe-pamatování.

Pinocchio je Gnostický příběh, napsaný Gnostickým zasvěcencem. Je to příběh o dřevěném chlapci, který je loutkou a který se chce stát skutečným člověkem. Loutka je pozemský člověk a jeho vůdce je vědomí, Jimini Cricket (Cvrček). On je ten tichý vnitřní hlas, který ten chlapec obvykle ignoruje; to je naše vědomí, část v nás, která zná dobré od špatného. Ale je ticho. A když je mysl aktivní a my jsme chyceni v našich touhách, tak ho neslyšíme, ignorujeme ho. Obvykle nám říká, abychom dělali to, co nechceme dělat, my se chceme stát slavnými jako Pinocchio. Nechceme poslouchat ten hlas.

Učit se meditovat je, učit se jak ten hlas zesílit, udělat z toho hlasu, z toho vědomí toho, kdo řídí show; už ne mysl, už ne touha, ale naše nadřízená / vyšší část.

Zřízení se v Třetím Stavu Vědomí, Sebe-pamatování, přináší radikální změnu, protože to je stav, kde se začínáme zříkat všeho, co je pod tím, vše co patří k nižším úrovním vědomí. Tam, kde jsme měli názory, přesvědčení, založené na naší pýše a strachu, kde jsme měli instinktivní chování, založené na naší pýše, strachu, závislosti, a na všech možných problémech, tam se začneme měnit a zříkat se těch věcí; toto je důvod proč Dianoia je Samaelom Aun Weorom definována jako "revize přesvědčení."

Meditace je funkce vědomí. Vědomí je pozornost. Šamatha je Klidná Mysl, která vyplývá z nasměrování pozornosti; toto je Sebe-pamatování nebo Sebepozorování. Všechno je to o rozvíjení pozornosti, to je všechno.

Pokud se chcete toto opravdu naučit, naučit se celý den meditovat: Naučte se, abyste se nikdy nedali rozptýlit. Existuje několik způsobů, jak se to dá uskutečnit. Nikdy nedělejte více, než jednu věc najednou, dokud se nenaučíte, jak ji dělat vědomě. Většina lidí toto nesnáší. Znamená to, že byste neměli současně jíst hamburger, řídit auto, volat z mobilu a mít puštěné rádio. Rádi to děláme. Znamená to, že byste neměli současně pracovat na počítači, jíst oběd, volat telefonem a mít puštěné rádio nebo televizi. V podstatě když toto děláme, tak to znamená, že naše vědomí je rozptýleno do mnoha věcí a to znamená, že tam není soudržná, soustředěna pozornost. Pokud se také takto snažíme naučit meditovat, tak budeme velmi frustrováni, protože jsme nerozpoznali ty chování, které vytvářejí překážky k meditaci.

Musíme se naučit soustředit pozornost na jednu věc najednou. Dělejte jednu věc a dělejte ji s vaší naprostou pozorností. Většina lidí věří, že toto znamená, že toho tak moc neuděláme, ale opak je pravdou. Nevíme to, protože nevíme jak to udělat. Tak jsme zvyklí na naše zvyky, na způsob jakým nyní žijeme, že se nám nechce měnit.
Když chcete vědět jak meditovat, tak musíte změnit vaše návyky, vaše každodenní návyky. Zjistěte, které věci vás rozptylují a změňte je.

Tady je pár nápadů: chcete být radikální? Přestaňte se dívat na televizi. Televize nás nutí fantazírovat a snít (denní snění). Sledujeme televizi, ale myslíme na něco jiného; stejně je to s filmy. Pouze na chvíli přestaňte, na pár měsíců. Přestaňte na pár měsíců poslouchat hudbu. Zkuste to a sledujte, jak se vás vaše mysl bude pokoušet dohnat k šílenství.
My jsme tak zvyklí na věci, které nás rozptylují, jen abychom se mohli vyhnout pravému stavu vědomí. Pokud chcete vidět váš pravý stav, tak se přestaňte rozptylovat. Čteme kýčové romány, sledujeme televizi, příliš dlouho jsme na telefonu, klevetíme, chodíme na nákupy, všechny tyto věci jsou rozptýleními, aby nám pomohli se vyhnout pravdě.

Pokud se chceme naučit jak meditovat, tak všechny tyto návyky se musí změnit. Neznamená to, že už nikdy nepůjdete na nákupy. Neznamená to, že se už nikdy nepodíváte na film. Znamená to, že podruhé, když půjdete, tak to budete dělat s naprostou vědomou pozorností. Pokud se k tomu vůbec vrátíte. Možná ne. Možná zjistíte, že ty návyky byly opravdu škodlivé a vnitřně vám ubližovali, ale prostě jste se s tím nemohli vyrovnat.

Opět platí, že potřebujeme odvahu. Takže meditace je vlastně lehká, ale dostat se tam, není snadné. Musíte se vzdát mnoha návyků a změnit spoustu věcí, abyste věděli, jak meditovat.
Teď, účelem tohoto všeho není jen rozvinout koncentraci, to je pouze předběžné. Účelem rozvinutí stabilní, pozorné koncentrace po celý den, a když si sedneme meditovat, je rozvinout Šamathu. Ale skutečně důvodem proč rozvíjíme Šamathu je, abychom se naučili jak meditovat. Koncentrační cvičení, mantrické cvičení a všechny další kroky jsou předběžné. Skutečná meditace je způsob jak získat informace.

Dostanete skupinu deseti meditujících, po jednom z každého kontinentu, a aniž by o tom další věděli, jim řeknete, "Chci, abyste meditovali nad tímto symbolem," řekněme kříž. A všichni budou meditovat, aniž by věděli, že i ostatní meditují. Když dostanete jejich zpětnou odpověď, tak dostanete informace, které se jim podařilo získat ne skrze koncentraci, ale skrze meditaci a od všech dostanete stejnou odpověď. Vědomí je univerzálním jazykem a symboly mají univerzální význam. Jogíni a praktici z celého světa se dostanou ke stejným výsledkům. Způsob, jak se k nim dostanou, se může trochu lišit, obrázek může vypadat odlišně, představa může být odlišná, slova mohou být odlišná, ale význam je stejný. Toto je důvod, proč všechna světová náboženství mají stejné základní symboly; všechny mají kříž, všechny mají hada, všechny mají pannu, všechny mají Krista. Všechny je mají. Velká náboženství jsou všechny jedním; formy se mění, ale pravda je stejná. Samádhi je způsob jak se dostat k té univerzální pravdě.

Nejprve rozvineme koncentraci, Šamathu, pak rozvineme Vipašjanu. Toto slovo je také velmi zajímavé. VI pochází z VIESA co znamená "speciální" nebo "vyšší / nadřazený". ASHANA znamená "vnímat." Takže VIPASHANA znamená "vnímat vyšší" (vnímat něco, co je na vyšší úrovni).

Toto slovo Vipašjana, Viesa úzce souvisí se slovem Vishnu (Višnu). Také úzce souvisí s tímto slovem VISION (Vize) a také je úzce spojeno s tímto slovem WISDOM (Moudrost). Esotericky řečeno, všechny jsou stejnou věcí. Višnu v Hinduismu je "ten, kdo proniká," a je tím, kdo poslal všech Avatárů: Krišnu, Ramu. Všichni byli projevením "pronikající síly," "moudrosti." Višnu je zde v Chokma (Chokmah). Chokma znamená "moudrost". Není to úžasné? Hinduismus a Judaismus říkají totéž.

Takže každý Avatár a Kristus, který sestupuje, je z této oblasti; Buddha, Ježíš, Mohamed, Višnu, všichni. A jejich charakteristiky jsou mír / klid (Šamatha) a schopnost vnímat vyšší (Vipašjana). Chokma je energie, kterou máme také uvnitř v sobě, a toto můžeme vědět skrze vědomí.

Základní schopnost vědomí je vnímat, vidět. Vidíme proto, protože máme vědomí. Rostliny a zvířata to mají také. Věřte či nevěřte, stejně tak i minerály a také světlo. Kvantová fyzika, moderní věda, dokázala, že světlo je inteligentní. Světlo dělá rozhodnutí. Není mechanické. Udělali test, kde nastavili, že malá kvanta, balíček světla vyjde ze zařízení a narazí na něco, díky čemu bude muset jít kolem, takže si bude muset vybrat jednu nebo druhou cestu. Na jedné straně bude zařízení, které absorbuje světlo, takže pokud si vybere tuto stranu, tak to světlo zmizí. Pokud půjde druhou stranou tak bude pokračovat. Takže vystřelí jednu kvantu, která jde k té straně, kde bude pohlcena / absorbována a následně nato ani jedna kvanta nepůjde tím směrem. Ten jeden balíček světla dokáže vnímat a je propojen se všemi dalšími balíčky světla.

Toto bylo dlouhou dobu známé v Hebrejštině a v Kabale a stejně tak i v Hinduismu a Buddhismu. To světlo je světlem nadpozemského trojúhelníku. A toto je to, co známe jako Kosmického Krista. A co mluvíme o Kristu tady? On je synem, Sluncem, Slunečním Světlem. Kdo jsou všichni tito hrdinové a bohové ze všech dob, ze všech náboženství? Všichni jsou sluneční bohové: Apollón, Hélios, Zeus, Balder, Superman, Mitra, Ježíš, Merkur, všichni. Všichni mají vztah k slunečnímu Bohu Ra. On je tím světlem, které proniká.

To světlo je v každé lidské bytosti. Je to světlo vědomí. Ale když žijeme život rozptýleně, tak tím světlem mrháme a zemřeme nikdy neznající nic jiného, kromě našich přesvědčení, našich názorů a mnoho utrpení.

Co se týče slova Moudrost (Wisdom), první část WIS souvisí s tímto termínem VIESA co znamená "vyšší", ale také je základem vize, "vidět." DOM, jako v "dominovat," "mít moc." Moudrost je pak "moc proniknout výše." Moc vidět za hranice normálních věcí. Moudrost je stejná jako Vipašjana. Takže, když mluvíme o Světcích majících mnoho moudrosti, skutečně esotericky to znamená, že jsou schopni vidět víc než my. My pouze musíme rozvinout tuto schopnost. Takže tyto dvě strany, Šamatha a Vipašjana jsou tím, co budeme rozvíjet v tomto kurzu.

Jezdi na koni Klidného Přetrvávání a použij ostrou zbraň Vhledu, aby si přeřízl síť zkreslených představ a chamtivosti. - Tsonga Khapa

On říká, abychom spolu použili Šamathu a Vipašjanu, abychom pronikli utrpením. Spolu nám dávají sílu změnit, odstranit klam. Vyříznout iluzi. Změnit mysl.

Prořezáváním se skrze iluze mysli, se můžeme povznést do Čtvrtého Stavu Vědomí: Nús. Nús je dokonalé probuzené vědomí. Toto je úroveň vědomí Samádhi. Aby toto mohl někdo inkarnovat, znamenajíc v tom stavu žít, tak nato musí být velmi vyvinutou bytostí, velmi čistou, nemajíce ani jeden nedostatek. Do té doby to můžeme jednou za čas zakusit.

Když rozvíjíme meditaci, tak pracujeme skrze Ásanu, Pratjáháru, Dháranu, Dhjánu abychom dosáhli Samádhi nebo Nús. Tyto úrovně Pratjáhára, Dháraná a Dhjána jsou částí Třetího Stavu. Jsou to úrovně rozvoje. Co my se snažíme rozvíjet, je dokonalá pronikající moc / schopnost vědomí s úplným a permanentním oddělením od "já." 

Týdenní Cvičení

Věnujte 10 až 15 minut relaxováním a vokalizováním zvuku "O." Zatímco vokalizujete, představujte si ve svém srdci silné, teplé světlo.

Vénujte 10 až 15 minut soustředěním vaší pozornosti na plamen svíčky. Vůbec vaší mysli nedovolte, aby bloudila. Vaši schopnost koncentrace si můžete změřit podle toho, jak dlouhý čas dokážete udržet nepřetržitost pozornosti. Pokud se mysl rozptýlí, tak se vraťte ke koncentraci.

Během cvičení byste měli pokračovat v hlubším a hlubším uvolnění.

Toto cvičení provádějte každý den, bez výjimky. Abychom mohli pokročit v Gnostické Práci, je nutné rozvinout silnou disciplínu.

Toto je druhá část kurzu s názvem Gnostická meditace

přeloženo z anglického originálu: Calm Abiding
přednáška daná gnostickým instruktorem gnosticteachings.org
služba od vydavatelství Glorian